Osmý smysl

--- PRVNÍ SÉRIE --- Sense8 má tu nevýhodu, že se do něj zpočátku trošičku hůře proniká a chvíli trvá, než divák docení jeho kvality. Osm různých postav z různých koutů světa řeší své problémy a zdánlivě se nic moc neděje. Sourozenci Wachowští ale (po zhlédnutí celé série) jasně dokazují, že umí a zjevně jim tentokrát nikdo výrazněji do řemesla nekecal. S jistotou můžu říct, že seriál s takovou výpravou a vypiplanou vizuální stránkou jsem v televizi ještě neviděl. Osm různých postav, osm různých koutů světa a nic se netočí před zeleným pozadím či v kulisách hollywoodského studia, nýbrž přímo na místě a to ještě naprosto božskou kamerou. Divák se tak podívá nejen do Chicaga, Berlína nebo Londýna, ale například i do Bombaje, Nairobi či na překrásný Island. Audiovizuál je jednoduše na úrovni tříáčkového filmu. Po dějové stránce se sice nejedná o nic přelomového (variace na Heroes omezená na telepatii), ale forma, jakou je látka podávána rozhodně originální je a řeknu to ještě jednou, na televizní poměry nevídaně. Wachowští pracují s všemožnými emocemi a dočkal jsem se jak čistě uměleckého zážitku, tak akčního bijáku, napínavého dramatu a místy jsem měl dokonce pocit, že Sense8 je oslavou života a lidskosti bez ohledu na rasu, věk, pohlaví a náboženství (na což i dost naráží samotný opening). I otevřené sexuální scény a LGBT prvky jsou v seriálu zobrazeny tak přirozeně, že se nad nimi člověk ani nepozastaví, jsou součástí děje a nepůsobí prvoplánově - a tak to má přesně být. Za druhou sérii se budu modlit. Hodnocení série: 5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Vesměs to samé. Stejně pomalé tempo, některé epizody dokonce spíš připomínají hudební videoklip a tentokrát jsem si všímal samoúčelnější LGBT propagandy a takového toho, jak by řekl "slušný čech," sluníčkovského nádechu. Ale ono to zas tak moc nevadí. Pořád je to krásně přirozené, komplexní, vizuálně velmi bohaté a parádně zahrané. A když už se to tradičně rozjede, je konec a díky bohu, že snad vznikne alespoň závěrečný film, který příběh nějakým způsobem zakončí. Ten cliffhanger v závěru by totiž byl jinak vskutku na pěst. Tentokrát to není úplně jistých 5, to tempo je někdy až trošičku otravné, ale pořád to 5 stačí, protože se stále jedná na seriálovém poli o velice výjimečný počin. Těším se na finále a rozhodně chci vidět ještě alespoň jeden "clusterfuck." Doslova. :) Hodnocení série: 5/5 (03.08.2015)

1. série - 80% - Dlouho mě odrazoval pocit, že jde v prvním i druhém plánu o mírumilovné poselství a že se ničeho dějově světoborného nedočkám. Ale s postupujícím časem a s čím dál důkladnější choreografií akčních či milostných scén se intenzita zvýšila natolik, že svým nejoblíbenějším charakterům (Riley, Wolfgang) držím pěsti až křečovitě. A ono poselství si mě v nabitém finále získalo v plné míře a snad ještě víc. Pro škarohlídy nesledovatelné, pro otevřenější jedince ale klidně potenciální číslo 1. Happy F*cking New Year - 100% - Vrchol. Společně s finále první sezóny definitivní důkaz, že za Sense8 se skrývá nápad vpravdě geniální. Je jedno, jestli se prohlubuje příběhová mytologie plná téměř nadpozemských pravd, nebo můžu obdivovat střihově čím dál náročnější akci či intenzivní clusterfuck. Tenhle novoroční dárek byl pokladem pro fanoušky a jeho jedinou vadou tak bylo to, že jeho maximální úroveň už seriál nepřekonal. 2. série - 90% - Kvalitativně vyrovnanější, výpravou i počtem postav rozmáchlejší a i díky tomu, že můžu být od samého začátku na stejné vlně jako cluster, tak i o krok lepší. Logicky ne každá linka může svou intenzitou a vážností soupeřit s bojem proti hlavnímu nepříteli nebo s Wolfgangovými akčními výstupy, ale zprvu poněkud nevyužití jako Sun nebo Lito se tentokrát derou na čelo oblíbenosti. Velká škoda onoho zaříznutí od samotné netflixácké stáje. Jakkoli závěrečný film mohl odpovědět (a také odpověděl) na všechny důležité otázky, ten rozmach mířený na řádku sezon dopředu je patrný. Amor Vincit Omnia - 80% - I vzhledem k vražedné délce trochu nevyrovnané, ale vzhledem ke konečným dojmům vše odpuštěno. Polovina linek a zvratů je čistým fan servicem, ta druhá zase menší tvůrčí onanií a zkouškou diváka z toho, co všechno ještě dokáže v jediné "epizodě" snést natěsnané na sobě. Vzhledem k tomu, jak potřebně mírumilovný ale celý Sense8 je, akceptuji i to, co by mi v jiném počinu mohlo vadit. Takhle bezelstně láskyplný seriál je totiž potřeba a v každé době také potřeba bude. Láska je všechno. Smiřte se s tím. (17.07.2019)

Má to svoje problémy. Príbeh nie vždy napreduje tým správnym tempom a pravdepodobne mal celý backstory potenciál tiahnuť sa dlhšie a komplexnejšie, než na rozsah dvoch sérii a dvoch špeciálov. Niektoré scény sú čistokrvný gýč a tá zasnená osudová romantickosť niekedy išla cez čiaru, takže mnohí by neprežili ani jeden diel. Ale inak je to krásne. Nielen myšlienkami a motiváciami, ale aj z filmárskeho hľadiska. Skvelo to pracuje s paralelizmom a je to strihový, kamerový a výpravný manifest a naozaj ojedinelý a odvážny pokus o niečo vizionárske. Každý jeden dolár ktorý do toho napratali je viditeľný a uznania hodný. Možno aj preto si to vytvorilo taký divácky kult. Finále je tak krásnou a zábavnou bodkou, až budí dojem, že to takto naozaj bolo celé plánované a žiadne utnutie v tom najlepšom zo strany Netflixu a divákmi vydupaný koniec sa nedialo. Takto sa pozná láska k materiálu a sila kultu ♡ (26.06.2015)

// Sense8 je pecka. Můžu s klidem říct, že se ten seriál opravdu povedl a kudos Wachovským za to, že na všechno serou a dál do nás perou takhle originální látky, aniž by je trápilo, že i poslední fanoušci Matrixu už začínají pomalu předstírat, že je neznají. Co se může na první pohled zdát jako další ulítlý mix sci-fi, fantasy nebo snad thrilleru je opět ve skrze velmi jednoduchý příběh o lásce. Ale ano, nic víc za tím není. Na rozdíl od Jupiteru jim do toho ale tentokrát nikdo moc nekecal, měli na to víc času a povedlo se jim sehnat herce, kteří ve svých rolích působili přesvědčivě. To je ten zásadní rozdíl a důvod, proč pravděpodobně Netflix objedná druhou řadu a Warneři pošlou jakkékoliv sequely s Milou Kunis v hl. roli královny vesmíru rovnou do koše. Když se tedy vrátím k té lásce, hodilo by se říct, že pokud si tohle základní téma uvědomíte, budete ve finále spíš než skákat nadšením z chytře vystavěných interakcí všech hlavní postav, dělat "awww" při každém zaznění slov "I love you." Když nic jiného, je to zatraceně roztomilé. A k několika hodinovému příběhu osmi lidí, z nichž každý musí v první řadě vyřešit svůj vlastní osobní děj (který je ve většině případů nejen ze života, ale zároveň přesně padnoucí kultuře dané osoby), se to prostě hodí. Někdo by namítl, že se řeší stále to samé, že příběh často využívá všech různých klišé - copak je to ale v realitě jinak? Vedeme život tak, jak se nám to hodí a přesně to se děje i na obrazovce. Ten skutečný háček a důvod, proč je to však celé o fous zajímavější, jak komedie z pera Woodyho Allena, je v premise spojených vědomí. Zde seriál vykazuje svůj opravdový potenciál v plné míře. Z počátku to možná chvíli trvá, jakmile ale začnou postavy využívat svého spojení, vznikají parádní a hlavně pamětihodné scény, doplněné o doslova senzační hudební podkres - tvořící tzv. audiovizuální orgie. A jestli něco můžu, jsou to právě ty. A jestli mám mít jednu výtku, je to právě fakt, že ke konci jejich počtu ubylo na úkor toho tolik vzývaného "hlavního příběhu." Takže ano, Sense8 je pecka. Má své mouchy ale ty se dají v klidu přehlédnout, pokud se tak rozhodnete. Seriál se vám za to v poslední třetině bohatě odmění, to mi můžete věřit. Druhá řada tak bude velice vysoko na mém radaru a s trochou štěstí, se mezitím třeba podaří Wachovským přijít i s nějakým opravdu dobře řešeným filmem. Takhle z hlavy dejme tomu... MATRIX 4?!! Come on, guys. Give us the love. 1. řada Sense8 - 8/10 (13.06.2015)

Zpočátku nadějně vypadající nápad a já čekal, k čemu to bude směřovat, a bohužel to směřovalo jen k nekonečným "hlubokomyslným" rozmluvám lidí z různých koutů světa (obdivuju producenty, že na to kývli poté, co se dozvěděli, že se bude každý dialog točit dvakrát - jednou v Koreji a podruhé v Keni, například). Zastřešující zápletka chatrná až žádná. Občasné akční scény byly fajn, ale od tvůrkyň Matrixu se to tak nějak očekává. Stejně tak byly skvělé všechny scény, kde se dlouho nemluvilo a jen hrála hudba (což je především zásluha autorů těch hudeb). Ale vše ostatní je jen průměr a po první sezoně končím. (25.08.2017)