Alphaville

Ve své době asi slušné sci-fi zjevení, pravděpodobně se spoustou odkazů na poválečnou francouzskou filosofii. Na stole surrealistická kniha Paula Éluarda Hlavní město bolesti a proti ní snaha Olivetti / IBM Alpha 60 nastolit univerzální dobro. -V divadle se popravuje proudem ... Popravujeme především muže. -Co udělali ? -Jednali nelogicky. "Skoro denně mizí některá slova, Nedávno znizela někerá, co jsem měla ráda" ... "Vše bylo řečeno, pokud ovšem slova nezmění význam." (01.03.2012)

Alphaville - svet hierarchický, usporiadaný, kontrolovateľný. Hrdina nášho kolotočového twistu je agent na nebezpečnej misii, osamotený, nedostupný, so zmyslom pre vykonanie predom určeného rozkazu. Miesto, kde skúma a hľadá indície svojej práce ho zapletáva do pavučinovej sieti systémových inštitúcií a zariadení, kde je vyprofilovaný pre domovskú komunitu ako nepohodlný. Každá jedna veta, každý váhavý pohyb chodbou či spúšť fotoaparátu nesie v sebe charakter záhady a nepoznania, definície nerozlúštiteľných šifier a monitoringu. Alphaville ako matka a Alfa 60 ako jej sesterská organizácia. Ale našťastie všade, i vtom najhorúcejšom pekle existuje taký ten okrajok lásky a porozumenia. To je jednou z najzásadnejších nasmerovaní dystopických sci-fi k optimistickému poslaniu. Nemožno teda postriehnuť elegantný jazzo-noirový štýl na čele s najelegantnejším improvizátorom svojej doby, Jean-Lucom Godardom. (31.01.2015)

Konec agenta W4C po francouzsku aneb Kdyby byli Philové Marlowové literárními teoretiky. V tomhle filmu vymysleli úplně všechno, včetně Umy Thurman v černé paruce, akorát jí říkají Anna Karina, to ukradli jednomu Rusákovi. — Dobře, tak vážně: Ano, Alphaville se dá hodiny rozebírat filosoficky i po formální stránce, ale u mě to vyhrává hlavně hravostí a odlehčeností, spoustou drobných špílců roztroušených v celé stopáži. Očekává pravda od diváka trochu přemýšlení a možná i vzdělání, ale jinak není problém vidět v něm přímého předchůdce Pátého elementu. Ať žijí Francouzi. — Dodatek, únor 2013: Hihi, právě jsem si přečetl, že the look of Mia Wallace was modeled after actress Anna Karina. (01.10.2010)

Mám ráda Alphaville a měla jsem a budu je mít ráda i bez filmu Alphaville, který mě zajímal nejen kvůli skupině Alphaville, ale taky kvůli tomu, že jako scifi a dystopické atd., až jsem se teda nakonec odhodlala ho kouknout a dojem z něho nakonec byl docela takový rozpačitý. Ono by se to dalo v klidu rozdělit na tři takové části asi tak po půlhodinách. První je taková absurdně přestřelená hardboiled noir detektivka, druhá je rozjímání počítače Alpha 60, který řídí město Alphaville a ve volných chvílích mudruje nad podstatou lidstva a třetí část je něco jako takováta blade runnerovská romance a dohromady je to takové strašně divácky nepřístupné :). V té první části hlavní hrdina s těžce pulpově vtipným jménem Lemmy Caution střílí lotry schované za každým rohem a i u něj v pokoji a vypadá to tak nějak ještě vtipně přitažené za vlasy, dokud teda nepřijde ta druhá část s počítačem Alpha 60, který má hrozně nepříjemně zkreslený hlas, čímž jen dopomáhá ještě menší srozumitelnosti toho o čem tam celou dobu točí s takovým zaujetím, protože to chvílema vypadá, že to jeho filosofování o člověku je silně na drogách. A ta závěrečná část už je taková vlažná a dokonce trošku naivně přiblblá jak se tam používají v těch rozpravách různé odborné názvy v úplně nesmyslných spojeních a významech a k tomu při řešení toho, jestli je člověk v takovémhle světě teda schopnej být ještě člověkem a mít nějaké lidské city atd. při velmi zábavných detailech na tvář toho kdo většinou teda jen poslouchá a mluvčí je mimo záběr. To bylo zábavné hlavně proto, že Lemmy Caution se tváří hrozně nablble noirově a Nataša s tou pěknou tváří Anny Kariny je zase taková chytrá horákyně, co vypadá velmi přemýšlivě a zároveň hloupě najednou :). Takže zážitek to byl velmi zvláštní z tohohle filmu, zvlášť když o budoucnosti jen mluvili spíš než že by byla doopravdy vidět, všechno totiž vypadalo tak nějak šedesátkově, i když je na druhou stranu fakt, že o nějaké scifi kulisy tu stejně nešlo. Zvláštní zážitek se ale nerovná ve všech případech nutně i zábavný zážitek, takže mi na Alphaville možná něco uniklo, nebo to prostě nebylo tak oduševnělé a super jak to některým lidem připadá a to i přes několik zajímavých scének :). (03.08.2011)

To, co Niccol křečovitě vykřikuje dnes, věděl Godard už před padesáti lety. Velmi mě to táhne ke čtyřem hvězdám, ale princip toho filmu je nakonec mnohem zajímavější než jeho naplnění. Ne že by mě to nebavilo, ale moc mě to nepřekvapilo. Navíc mě nechytla Godardova režie, jež mě jindy tak baví! Nevím proč... (11.11.2012)