Boj sněžného pluhu s mafií

Tarantino in the Cold!! Letos jsem v kině opravdu na špatném filmu ještě nebyl, výjimkou není ani Boj sněžného pluhu s mafií a musím říci, že už dlouho jsem po skončení filmu neviděl, tak štastné tváře, očividně film udělal každému radost:) . Jednak je to perfektní parodie na všechny mafiánské filmy, tak také úžasně černohumornéj revenge flick. Musím říci, že tolik sarkasmu jsem ve filmu snad ještě neviděl, koukat na film doma, tak se místy možná i válím smíchy na zemi, byť se jedná o zcela odlišný humor, než na který jsem zvyklý. Potěší i příjemná zasněžená norská krajina, slušné tempo, nechybí i krev a hlavně třeba vychválit originální grafické znázornění úmrtí, které vás zaručeně pobaví, pokud nejste mrzout. Seveřané zase a opět bodují !:) 80% (26.11.2014)

Boj sněžného Molanda s kombinací seriózního revenge dramatu a černě špásující gangsterky.. Snaha o ozvláštnění absurdním humorem (pobaví třeba plivnutí na hrob) naráží na ortodoxní dějový vývoj a podivné herecké výkony. Krmič říčních rybek Skarsgård má celou dobu jeden otupělý výraz způsobený zřejmě sněžnou slepotou, P.S.Hagen v roli roztěkaného narkobarona zbytečně přehrává a starej unavenej Bruno vypadá, že je zase v berlínském bunkru, akorát že sundal knír. Má to své zlotřilé kouzlo, ale postavím si vedle toho Fargo a Stormare už zapíná drtičku.. (05.05.2016)

Klasická krimi s tatíkem, jenž bere spravedlnost do svých rukou a jen tak mimochodem tím způsobí válku norských a srbských gangů. Ten komediální nádech je přítomen, ale nikdy nevyústí vyloženě do smíchu, pokud nepočítám úplně poslední scénu s Radovanem. Nicméně mírně parodické podání norského mafiána v Hagenově podání, nebo hravost srbských kriminálníku úsměv spolehlivě vyloudí. Jako protipól jim slouží další z depresivních kreací Stellanaa Skarsgårda či šéf Srbů ztvárněný Bruno Ganzem. Čekal jsem, že mi film polechtá bránici víc, ale i tak jsem nadmíru spokojen. 80% (06.03.2015)

Když v polovině 90. let natočil Tarantino Historky z podsvětí, nešlo jen o divácký trhák, který posbíral na filmových festivalech, co mohl. Ve skutečnosti se zrodil nový filmový styl založený na mixu násilí, černého humoru, slangu, nadávek a citaci popkulturních odkazů. Zkrátka a dobře, zrodil se pojem tarantinovka. Brzy se vyrojilo spoustu napodobovatelů a každá významnější národní kinematografie a filmová společnost přišla se svým pokusem dohnat a předehnat. Trh se záhy nasytil a po pravdě jen málo z těch epigonů se Tarantinovi aspoň přiblížilo, ale jak je vidět, jeho odkaz stále žije a po 20 letech trend vyvolaný Pulp Fiction dorazil i na chladný evropský sever. Tvorbu Hanse Pettera Molanda už znám a cením si vysoko především jeho Aberdeenu a podceňovaného Pedersena. Pro podobný filmový styl ale nepředstavuje dobrou volbu. Natočit chytrý a funkční pulp je totiž kumšt a vyžaduje vztah k žánru a cit zvažovat na lékárnických vahách, kam až dojít v groteskní nadsázce, aby to neohrozilo napětí a dramatickou stavbu příběhu. V Pulp Fiction se divák mohl spoustě scén smát, ale ve všech momentech šel z filmových postav skutečný strach a divák byl stále udržován v nejistotě, co se stane v příští sekundě. Moland není žádný břídil, dokáže nabídnout vynikající soundtrack, jeden z nejlepších, co jsem slyšel v posledních letech, a ocenit se dá i kamera, kdy je radost sledovat, např. jak se auto prohání zasněženou krajinou ke vzdálenému městu. Jenže Moland selhává v neschopnosti udělat z gangsterských figurek na jedno použití plnohodnotné postavy, na nevynalézavém scénáři, průměrných dialozích a neschopnosti pracovat s jazykem. Bije se mu tam množství mrtvol, které jakoby vypadly z nějaké lokální války, s vytrvalými pokusy o komickou nadsázku. Jenže skutečně funkčních komických scén je přitom pomálu. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí, když 63letý Skarsgard, kterému by bylo lépe přezdívat Železná pěst, ve chvilce mění lidské obličeje v krvavou fašírku. Od srdce jsem se zasmál tak třikrát - např. když balkánští gangsteři hovoří o poměrech v norském vězení. Některé z filmových postav, jako např. policisté, jsou trestuhodně nevyužité, jiné, jako mafiánský boss, zase nefunkční pro přílišné přehrávání. Suma sumárum, je to pro mě nakonec za 2,5* s tím, že tu třetí ode mě nepotřebuje, protože si Sněžný pluh určitě řadu spokojených diváků najde. Nehledě na to, že bych musel přepisovat řadu hodnocení u filmů, které jsem odbyl 3* a přijdou mi mnohem lepší než tenhle Molandův kousek. Celkový dojem: 45 %. (08.10.2014)

Dost nadhodnocená severská kriminálka, kdy jeden mlčenlivej tatík jde od mafiána k mafiánovi a hází je rybám, za to že mu zabili syna.Ano uhádli jste správně, žádná výrázná originalita se nekoná,vše je hezky pomalé, plné svérázných postav a neskutečných hlášek, ale vše už sme někde jinde viděli, buď lépe a nebo svižněji.Taky jsem určitě čekal větší zapojení sněžnýho pluhu.Jako celek je to řemeslně dobrá filmařina ale nenašel jsem v tom žádný pokus o něco invenčního.Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že Stellan Skarsgård prostě není žádný zabiják a i když jsem byl celou stopáž poměrně dobře naladěnej, tak konec filmu je jedno velký WTF bez většího smyslu či vyústění.65%. (27.10.2015)