Boj sněžného pluhu s mafií

„Už máš dost, starouši?“ Moland mě zaujal Vzkazem v láhvi, tudíž jsem měl už jistá očekávání. Ovšem Boj sněžného pluhu s mafií je jiný šálek kávy. Předně, ten avizovaný černočerný humor tu sice nechybí, ale nepřehání se to s jeho dávkováním, jinými slovy film je spíš řekněme „vyvražďovačkou“, než komedií. Ne že by mi to ovšem při sledování nějak vadilo. Od cca 17. minuty se totiž otec plný bolesti, zoufalství a hněvu vydá na cestu pomsty dlážděnou mrtvolami a brzy jeho protivníci mají tu čest poznat odvrácenou stránku Občana roku. A když už nemůže počítat s bratrem ani manželkou (od níž dostal vzkaz na papíru z obou stran hustě po…prázdném), experiment s nájemným vrahem tak úplně nevyšel, musí se znovu spolehnout jen sám na sebe (a případnou pomoc od srbsko-albánské mafie, kterou nechtěně vtáhl do hry). Je to dost přímočaré, chtělo by se říct až jednoduché, ale v mých očích to bylo (krvavě) zábavné a nenudil jsem se ani chviličku (líbilo se mi i to „oznamování smrtí“). Záležitost za silné 4*. „Vy nejste únosce?“ - „Většinou ne.“ (04.11.2017)

Za okny se objevily hromady bílého svinstva, takže nemohl následovat lepší čas pro zhlédnutí tohoto sněhového klenotu. Dost by se zde podobný sněžný pluh uchytil. Na tento film jsem se dost těšil a měl jsem vysoká očekávání, což zpravidla končí tím, že jsem nakonec zklamaný. Snímek odstartoval poměrně vlažně. Ovšem od okamžiku, kdy se rozhodl vzít sympatický hlavní hrdina Dickman spravedlnost do vlastních rukou, neměl snímek chybu. Na scéně se objevuje jedna mrtvolka za druhou a celé se to děje ve strhujícím tempu. Divák nedostává nejmenší šanci se byť jen na okamžik nudit. To nejlepší na celém snímku je humor, který jednoduše nemá chybu. Vůbec netlačí na pilu, ale je všude. Nejvíce je tam, kdy byste jej nejméně čekali. Velmi mě potěšil hlavní záporák. To byla opravdu geniálně napsaná a vynikajícím způsobem zahraná postava. Prostor ve snímku zbyl i pro rozběhnutí nejrůznějších teorií, z nichž nejúžasnější byla tak, že člověk může mít buďto pouze teplo nebo pouze blahobyt. Nikdy nemá obojí najednou. Norské vězení patří k tomu nejluxusnějšímu na světě. Norsko je místem, které přímo vybízí ke zločinecké činnosti. Nejenže máte kam ukrýt mrtvolky, když jsou všude kolem metry sněhu a neustále sněží, ale když už se náhodou dočkáte zatčení, tak vás v nejhorším případě čeká pár let v poměrně kvalitních podmínkách, kde vám nebude chybět prakticky nic. Dlouho jsem se u žádného filmu takovým způsobem nebavil, takže sem nemůže z mé strany zamířit nic jiného než maximální hodnocení. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (12.01.2017)

Dost nadhodnocená severská kriminálka, kdy jeden mlčenlivej tatík jde od mafiána k mafiánovi a hází je rybám, za to že mu zabili syna.Ano uhádli jste správně, žádná výrázná originalita se nekoná,vše je hezky pomalé, plné svérázných postav a neskutečných hlášek, ale vše už sme někde jinde viděli, buď lépe a nebo svižněji.Taky jsem určitě čekal větší zapojení sněžnýho pluhu.Jako celek je to řemeslně dobrá filmařina ale nenašel jsem v tom žádný pokus o něco invenčního.Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že Stellan Skarsgård prostě není žádný zabiják a i když jsem byl celou stopáž poměrně dobře naladěnej, tak konec filmu je jedno velký WTF bez většího smyslu či vyústění.65%. (27.10.2015)

[SFF 2014, Sydney] Po revízii poznámok a ich podrobnejšom preskúmaní a takmer mesačnom zadumaní sa prikláňam k maximálnemu hodnoteniu. Už sa neviem dočkať ako to uvidím znovu a užijem si to konštruktívne vypĺňanie ukotveného (z hľadisky príčiny a následku), a pritom stále nevyspytateľného (čo do konkrétneho vyobrazenia) syžetu. Spoľahlivé dávkovanie informácii nadobúda podobu vzorca, stáva sa automatizovaným a postavám spolu s prostredím v ktorom sa realizujú sa dostáva opojnej syntézy prvkov revenge movie, socio-politickej satiry a úsporne plýnucej, až uhrančivej vyvraždovačky so signifikantným severským humorom. V jednotlivých pasážach si spomeniete na hocičo, od "Dirty Harryho", cez "In Bruges", až po "Fargo"; a práve z posledného zmieneného titulu si Hans vypožičiava základný stavebný kameň svojho snímku. Fargovský motív "when the situation goes wrong" rozohráva do polohy "when the daddy gets pissed off" a postupne túto osvedčenú šablónu obohacuje o vyššie uvedené aspekty. Nemá problém ani s komickým oglosovaním typicky (malo)meštiackych rasistických narážok, stretu mladej a starej generácie bossov podsvetia a napokon symbolickej nedotknuteľnosti puta medzi otcom a synom. K bravúrne zahraným charakterom sa vyjadrovať nebudem, to si treba vychutnať naživo, avšak fatalistický soundtrack zo strún elektrických gitár si Vás získa od prvých okamžikov a Molandova sebavedomosť a neúprosnosť v budovaní živelných a pozoruhodne žánrovo sa prelínajúcich sekvencií zaručene udrží Vašu pozornosť až do hutného finále. "Kraftidioten" (v anglickom preklade "Prize Idiot") predstavuje unikátny zážitok plný zatajeného dychu, nemého úžasu a škodoradostného smiechu. Vrelo odporúčam. (11.06.2014)

Klasická krimi s tatíkem, jenž bere spravedlnost do svých rukou a jen tak mimochodem tím způsobí válku norských a srbských gangů. Ten komediální nádech je přítomen, ale nikdy nevyústí vyloženě do smíchu, pokud nepočítám úplně poslední scénu s Radovanem. Nicméně mírně parodické podání norského mafiána v Hagenově podání, nebo hravost srbských kriminálníku úsměv spolehlivě vyloudí. Jako protipól jim slouží další z depresivních kreací Stellanaa Skarsgårda či šéf Srbů ztvárněný Bruno Ganzem. Čekal jsem, že mi film polechtá bránici víc, ale i tak jsem nadmíru spokojen. 80% (06.03.2015)