Jack Strong

Velmi povedený akční krimi napínavý film založený na skutečnosti. Hodně silný příběh polského plukovníka Kuklinského, jehož život se v průběhu filmu výrazně změní a zkomplikuje. Z počátku se film soustředí na uvedení diváka do obrazu, a na navnadění místní atmosféry. V druhé polovině začne opravdová akce, kdy sledujeme promyšlený vývoj života a jeho postupné komplikování. Všechen ten plynulý příběh byl obdařen dobrým hereckým obsazením, skvělou atmosférou, a dokonalým závěrem. 85%. Viděno v kině na 40. LFŠ. (29.07.2014)

Bardzo dobre! Tenhle opravdu vynikající a strhující špionážní thriller přesně definuje rozdíl mezi českou a polskou kinematografií, potažmo obecně mezi našimi dvěma národy. My, Češi, nejenže nejsme schopni a neumíme takovýhle film natočit, hlavně asi proto, že v naší národní historii nedisponujeme podobnými příběhy. My se dojímáme nad vlastní zbabělostí při sovětské okupaci v tragikomediích, zatímco Poláci mohou točit vážně míněný film o aktivním odporu. Ono to celé výstižně ilustruje rozdílnost našich národních povah, zatímco Poláci zpívají ve své hymně ,,Ještě Polsko nezhynulo / Dokud ještě žijeme / Co nám cizí moc vzala / Šavlí si zpět vezmeme", my se dojímáme nad krásami své domoviny a o tom, že budeme za vlast bojovat, nepadne ani slovo. Paušálně akceptujeme jen pasivní odpor, prototypem široce akceptovaného národního hrdiny je Jan Palach, kdežto aktivně bojující národní hrdinové, kupříkladu bratři Mašínové a jejich odbojová skupina, jsou Čechy opomíjeni, ostrakizováni a dokonce nenáviděni. Přitom právě jejich příběh (hlavně ta část útěku přes celou tehdejší NDR) by byl nejsilnějším a nejnapínavějším politickým thrillerem celé studené války. (Škoda, že už to Miloš Forman nestihne natočit, románová předloha Jana Nováka Zatím dobrý bylo dokonalá!) A analogii k postavě Ryszarda Kuklińského / Jacka Stronga máme přece v osobě jejich otce, generála Josefa Mašína, příběhu odboje o dekádu staršího. Režisér a scénárista Władysław Pasikowski se na podobné typy příběhů zaměřuje (mimo své režijní tvorby se podílel třeba i na až příliš akademicky vyznívající Katyni Andrzeje Wajdy) a je to znát, navíc je schopen natočit opravdu fungující špionážní thriller, chápe pravidla žánru, zvládá akční scény (třeba opravdu strhující a dobře natočená zimní oldschoolová honička ve finále snímku), výborně dávkuje napětí a díky tomu byl tenhle žánrový film skutečně napínavý, což je gro žánru...a hlavně uvěřitelný (až na těch několik otřepaných žánrových klišé). Výborný casting a práce s herci, zvlášť ruské postavy byly přesvědčivé, konkrétně maršál Kulikov v podání Olega Maslennikova (zde na čsfd zatajeného) byla herecká kreace s tím nejsilnějším fyzickým herectvím. Osobně jsem měl ale rozporuplné pocity z postav amerických, zvláště těch z centrály tajné služby, všichni tihle americkou angličtinou hovořící herci mi přišli o třídu níže než herci ostatní... (13.02.2015)

Tak pokud jen polovina z toho co zobrazuje film je pravda, tak potěš koště. V roce 1980 to s námi bylo celkem nahnutý… každopádně fantasticky natočené (až na jisté zbytečné přešlapy - ten ztracený papírek proč? zbytečná hra na drama). Jako celek to působí perfektně a styl vyprávění si nehraje na tajemno (s ohledem na fakt, že Wikipedii má dnes každý by to byla celkem trapnost). A to se cení. (23.11.2021)

Pod pojmem "akční" si představuji trošku víc, než jen kratičkou sněžnou automobilovou honičku, jejímž nejkvalitnějším aktérem byl prastarý Opel, jehož model se už x let nevyrábí. Ale jinak jsem spokojen. Poláci natočili obstojné špionážní drama o chlapíkovi, jenž by měl být národním hrdinou, ale Poláci jsou nám v mnoha věcech podobní a tak i on, stejně jako třeba naši Mašínové, získal nálepku "kontroverzní". Na své si tu přijdou jak milovníci tradiční vyzvědačské práce, tak i fandové rodinných dramat či historie určitého úseku Studené války. Herecky parádní a potěší i hostovačka z Hollywoodu v podobě Patricka Wilsona. Bravo Kukliński a smrt bolševikům! 80% (14.01.2015)

Mám rád filmy podle skutečných událostí a mám rád příběhy statečných lidí v boji proti komunistické diktatuře. Plukovník Kuklinski statečným mužem bezesporu být musel. Režisér Pasikowski se diváka o tomto snaží přesvědčit již v úvodní brutální scéně z otřesného způsobu popravy sovětského špina špionů Olga Peňkovského. Zajímavé pak je sledovat, co přimělo muže, který se mj. podílel na přípravě plánů na zapojení Polska do invaze vojs Varšavské smlouvy v Československu roku 1968, stát se jedním z nejvýznamnějších špionů studené války, srovnatelným asi právě se zmiňovaným Peňkovskim. Osud tomu chtěl, že Kuklinski nakonec dopadl o dost lépe než Peňkovskij, i když, jak ukazuje závěrečných 5 minut filmu (z níchž se člověk dozvídá, že oba jeho synové po emigraci zahynuly při dopravních nehodách), vše může být relativní... K samotnému ztvárnění okolnosti onoho úniku celé Kuklinsého rodiny z komunistického Polska lze mít určitě jisté výhrady (viz Kuklinského pesimistické představy versus následná realita). Ona "virtuální" (téměř až neskutečná) automobilová honička, však měla patrně filmu dodat jistý prvek akčnosti, který by u pravého špionážního filmu asi neměl chybět. Jinak se to celé totiž odehrává tak nějak v poklidu, až se člověk skoro diví, že se Kuklinski mohl tak dlouhou dobu dělat beztrestně z polských i sovětských úřadů dobrý den a předávat američanům jedno super tajný lejstro za druhým. Ale život někdy nevymyslíš... (21.11.2021)