Tajemství smrti slečny Neznámé

Udělat horor v pitevně je výborný nápad. Ne ani kvůli nechutnostem, ale bavil mě tam profesionální Brian Cox, kterej se snažil racionálně vystvětlovat podivnosti během pitvy. Samotné strašení hodně fajn. Surreálná noční můra, kde věci nemusí dávat smysl. Nejděsivější je stejně ale blikající světlo a temná chodba. A přišlo mi, že čím více přituhovalo tím více sexy ta mrtvola byla. (05.02.2017)

,,TI, KTEŘÍ PŘEŽILI, SE JÍ ZBAVILI A POHŘBILI JI CO NEJDÁL“...“ /// Holka s postavou, co dávno vyšla z módy, dělá chlapcům na pitevně prekérku. Patologický (filmový) puzzle se dvěma živejma (aspoň chvíli), sklízí chválu hlavně díky nápadu a jednoduchýmu provedení. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že holka, která se může na pitevním stole vyprstit, není normální. 2.) Nevím, proč mám na noze zvoneček. 3.) Thx za titule „Kasparov88“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (18.01.2017)

Horor s příběhem a není to oxymorón. Nutí k soustavnému přemýšlení a hádání ústřední pointy, přednáší to nejlepší z oblíbených archetypů žánru a oslňuje zručně dávkovanou mírou oldschoolu. Navíc používá známé a kvalitní herecké tváře k umocnění a věrohodnosti zážitku, což má signifikantní vliv na celkovou atmosféru. Je taky skvělé, jak se démonický casting vyřádil při výběru hlavní ženské postavy, a teď nemám na mysli jenom ten dlouhotrvající full-frontal (jestli jste si někdy u hororu stěžovali, že je v něm málo koz - já vím že stěžovali - tak tohle je přesný opak). Vytýkám pouze občas rušivé lekačky. (29.12.2016)

Procedurální orgasmus, který na rozdíl od dalších procedurálních orgasmů, co mě z hlavy napadají (Příchozí, Jedna noc), neuhýbá k nedůslednosti, jež svou vlastní podstatu v důsledku podrývá a musí si nějak náhodně pomáhat, protože si nevystačí s tím, co avizuje. Sice se tu ona pitva promění ve výjimečný případ a ne jednu z mnoha, ale tím si myslím vyloženě neprotiřečím, protože dokážu přijmout, že existence i takového typu filmu je pořád motivovaná "nahodilou výjimečností", a klidně přijmu i, že jde o vypravěčský konstrukt. Dokonce mi nevadí ani uhnutí k žánrovosti a nadreálnosti, dokud opravdu zůstaneme u té avizované procedury, která na to vše reaguje. A dokonce mi nevadí ani mít pak ve filmu zlom, který onu přísně procedurální část posune k volnější akci, pokud to z dosavadního dění nějak vyplývá. Ne jako když lingvisticé sci-fi končí honičkou po vojenské základně prostě proto, že tvůrce nenapadlo nic jiného. A tohle je přesně ono. První, přísně procedurální půlka nastaví situaci, ta se pak posune k akci a nakonec do sebe obě poloviny zapadnou. Takže pětka, protože v rámci tohohle typu filmů to jde sotva líp. (20.12.2016)

S žebříčky elitních hororů roku 2016 sice snímek Autopsy of Jane Doe nezatřese, ale v rámci temného a chladného zimního slunovratu se nepochybně jedná o vítaného společníka. První polovina hororu se nese ve vysoce mysteriozním duchu. Indicie, které postupně osvětlují pozici zúčastněných, jsou zcela správně dávkovány s patřičnou rozvahou a ke slovu se tak dostává především divákova imaginace. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně nebudu zakrývat, že jsem nad scénářem získal převahu již po pár minutách. Přesto je nutno pochválit jeho počáteční originalitu a promyšlenost, jelikož běžný fanoušek hororu setrvá v pochybnostech velkou část stopáže. Herecké výkony lze rovněž pochválit, zejména pak Olwen Catherine Kelly, která velmi přesvědčivě ztvárnila roli mrtvého těla Jane Doe. Režisér Øvredal by měl naopak razantně zapracovat na provedení lekacích scén, které se vůbec nezdařily. Pro začátek je alespoň neohlašovat desítky vteřin dopředu. Navíc se v druhé polovině snímku v některých místech začínají objevovat okénka v logice chování postav a taktéž atmosféra ztrácí na síle. Ve výsledku však uděluji hororu Autopsy of Jane Doe slabší čtyři hvězdy a určitě doporučuji ke zhlédnutí. (21.12.2016)