Pelé: Zrození legendy

Když jsem byl mladý a neklidný, tak jsem fotbal doslova miloval a měl jsem pokojíček plnej knih, encyklopedií a časopisů o fotbale. O Pelém jsem toho přečetl poměrně dost a tento film teda realitě zrovna moc neodpovídá. Tady to vypadá, že Pelé snad do nějakejch 15 let fotbal vůbec nehrál a kopnul si možná tak občas do nějakýho nezralýho ovoce nebo na ulici do hadráku. Pak vylez odněkud z pralesa a šel rovnou do FC Santos, kde se v podstatě teprve začínal učit hrát fotbal. Tohle jsou strašný blbosti. Pelé hrál fotbal už od dětství za nějaký místní kluby a údajně byl všude suverénně nejlepší. Když mu bylo 15 let, tak šel do Santosu jako velká naděje rovnou do prvního týmu a hned začal střílet góly. Žádný, že se musel nějak zdlouhavě prokousávat přes dorost a Béčko, atd... Závěr filmu z MS 1958 je taky docela komedie. To vypadá, že tam Pelé hrál úplnou tužku, ale když ho občas něco osvítilo, tak dal vždycky úchvatnej gól, kdy prokličkoval přes celý hřiště. Záznamy z MS 1958 jsou normálně na youtube, tak by si snad ve filmu mohli takový blbosti odpustit. Jako ten film asi není úplně špatnej pro diváka, kterej o Pelém nic neví. Mně ty nesrovnalosti a odchylky od skutečnosti docela dost vadily. Nejzajímavější na celym filmu je asi 3-vteřinový cameo samotnýho Pelého. 40% (18.08.2019)

Taková klasická americká limonáda o tom, jak chudý kluk ke zlaté medail na MS ve fotbale přišel. Jasně, příběhy Pelého a řady dalších jihoamerických hráčů podobný scénář naplňují, ale tady k tomu není žádná přidaná hodnota. Povedlo se obsazení, to jo. Hlavní hrdina ušel, Vincek v roli brazilského trenéra se osvědčil a Colm Meaney už má asi patent na nabubřelé kouče. Potěší i cameo samotného Pelého. Sem tam se zadařily i zápasy a bylo znát, že tvůrci se snažili vykreslit ty zásadní góly věrně. Ale nebyli by to Amíci, aby z toho občas neudělali frašku. Je fakt, že ginga prvky Brazilci používali, ale to, co ve filmu předváděl Pelé, bylo zkrátka neúnosné a každý, kdo si alespoň čuchnul k fotbalu, si musí klepat na čelo, nebo se alespoň shovívavě usmívat. A další věcí, co mi leze na nervy snad v každém sportovním filmu, je náhlé prozření hlavních hrdinů ve chvíli, kdy se nedaří, což vždy znamená zásadní obrat v utkání. Jednou během filmu se to dá snést, ale tady toho bylo moc. Pelé je určitě ikona, které byl filmový svět nějakou tu poctu dlužen a jako pocta to snad může i fungovat. Ale film sám o sobě je jen průměr. 50% (08.06.2016)

Film o pravdepodobne najviac skloňovanejším hráčovi vo svete futbalu, Pelé. Film zachytáva jeho mladosť a to, že aké prekážky musel prekonať. Celý príbeh obsahuje niekoľko dobrých záberov, pekných a dojímavých scén. Príbeh z tých čias, kedy futbal mal väčšiu krásu a kedy išlo viac o hru ako o iné „záležitosti“. Pre fanúšikov Pelé a hlavne futbalu to bude chuťovka. PS.: Malá scéna stretnutia skutočného vs. „fake“ Pelé je pekným momentom (ako aj záverečné, autentické zábery). Osobné hodnotenie: 80% (****) (02.06.2017)

Pelé je fotbalová legenda a já se divím, že i přesto jeho život natočili tak průměrně a nezáživně. Dám příklad. Začátek filmu a Pelého dětství. Jeho filmový um, coby osmiletého dítěte, je sesumírován do skutečnosti, že Pelé umí víc jak tři žongly a nemá problém se prožonglovat až do brány. Režiséři ale se střihačem film nastříhali tak, že kolem malého osmiletého kluka všichni staticky stojí a nikdo se nehýbá. Malý Pelé pak předvádí jeden žongl za druhým, až se prožongluje ke gólu. Záživné asi jako pohled do chlupaté opičí prdele. Později, když už je Pelé starší a kope za nároďák, je film daleko zajímavější. Jenže v rámci celkové atmosféry Vás ani tak nedokáže přesvědčit o tom, že tento životopisný film má úroveň. (11.08.2017)

"Nesnaž se tolik. Užívej si to." Pelého táta mě hrozně bavil a jeho žonglování s mangem bylo vynikající. Škoda jen, že já jsem nikdy neměl mangovník na zahradě, protože to bych se nejlepším fotbalistou světa stal já. Takhle to měl Edson Arantes do Nascimento snadné. Horší to měl s tím, že životopis fotbalového génia a finančního ignoranta celkem dobře znám, takže ta zábava zbyla na fotbal. A ten se moc nepovedl, protože tahle ginga byla vhodná spíše do cirkusu. Nicméně mě pobavilo vykreslování surových švédských fotbalistů jako koupeného výběru Evropy. Tehdy totiž prý za Švédsko hráli samí zahraniční hráči, což je patrné již z jejich blonďaté vizáže a exotických jmen - Svensson, Bergmark, Öberg, Liedholm, Johansson, Parling, Gustavsson, Gren, Hamrin, Simonsson, Löfgren či Olsson. Zkrátka samý cizák, ale před Pelém klobouk dolů a rychle zahnat myšlenky o tom, že nějaká současná nagelovaná primadóna mu sahá výš než po spodní lem trenýrek. (04.05.2017)