Osm hrozných

Extrémně užvaněný, megadlouhý a do sebe zahleděný Tarantino, který vrátil Gaunery o 150 let zpět v čase, akorát zdvojnásobil stopáž filmu a změnil asi tak 20 procent scénáře a dialogů. Nečekal bych něco tak málo svěžího a neoriginálního vzhledem k jeho dosavadní tvorbě. Samozřejmě tradiční dlouhé, do absurdity dovedené dialogové pasáže lízlé divadlem jsou super, stejně jako vedení herců a očekávané splatter finále. Nicméně těch spaghetti westernů už bylo tak akorát dost. Navrch tomu dává korunu Tim Roth, který se marně snaží dělat úplně stejná gesta a kreace jako Christoph Waltz, který zřejmě nebyl na tuhle zimní taškařici k mání. Kde je ta invence, originalita a multitématická pocta všemu možnému i nemožnému s tunou nápadů na každém kroku, která byla tak patrná v Kill Bill ? (10.01.2016)

Wyomingskou chatovou zabijačku, co nebere ohled, jestli je prase Yankee, Rebel nebo cabron, lze rozdělit na dvě nepříliš symetrické půlky. Ta první expoziční je poměrně povislá a její náplní je před zrcadlem stojící nahý bílý negr Tarantino, kterého už z toho kontaktu s vlastním dingusem musí bolet dlaň. Ta druhá, o poznání pevnější, je očekávaně explicitní a podvratná a od okamžiku, kdy černý Hercule Poirot začne vyšetřovat travičství a protivníky vycukávat historkami o svém teplotním tělesu, i místy zábavná. No a mezi nimi je Hnědý věnec, kterým prolézají davy nekritických fandů a přitom by si maximálně zasloužil utřít za tu svou zesebeposranost Abovým psaním.. Je zvláštní, že o trup výš se nachází orgán, který si ve své skromnosti už přes padesát let drží laťku a bez něhož by Osma plná nenávisti ztratila několik motorických funkcí (ústřední hudební motiv ďábelsky zlověstný, doprovod scény pochodu nahého zajatce po sněhu zase připomene pouštní „Il Deserto“ z Hodný, zlý a ošklivý). Vlastně může i působit jako vzor pro režiséra, co si užívá uměle udržované aury geniálního scénáristy a jehož dílo má trvale sestupnou či stagnující tendenci. Co jsem napsal o Tarantinovi u Djanga, platí i teď, jen se to víko rakve možná nepatrně pootevřelo.. (02.02.2016)

Tak vcera som videl The Revenant s DiCapriom a dnes dalsi krvavy skvost v zasnezenych horach, uz som myslel, ze aj v kine zamrznem :-) Dva filmy, ktore ma neskutocne pobavili, len skoda dlheho rozbehu na zaciatku, ktory uz mnohi kritizovali. Myslim si, ze by bolo lepsie, ak by ako kinoverziu pustil Tarantino do kin priblizne na 150 minut a ta trojhodinova mohla vyjst na Bluraykach, ale co uz. To je asi jediny dovod, preco nedam 5 hviezdiciek. Hudbu Ennia Morriconeho som si nedavno nazivo aj s jeho ceskym orchestrom vychutnal v Bratislave a bola skutocne skvela. Velmi dobre sa hodila do kazdej sceny, nominacia na Oscara je podla mna pravom zasluzena. Tarantino si opät rozdelil film na viacero kapitol, ako som uz zvyknuty, ale najlepsie bolo na tom prave to, ze som netusil, co ma kto v plane, kto je s kym na akej strane a proti komu. Taktiez aj prekvapive zabery ako aj z PULP FICTION (1994), najskor ukazat normalny dej a vsetko, co Tarantino chcel zatajit, ukazal v neskorsich scenach o par hodin skor, co robilo film este zaujimavejsim. Tim Roth mi neskutocne pripominal svojim arogantne elegantnym usmevnym vystupovanim Christopha Waltza, ktoreho by som v tej ulohe videl radsej, ale aj Tim Roth je velmi dobrym uz dlhodobo oblubenym Tarantinovym hercom, podobne, ako aj ostatni K. Russell, S. L. Jackson alebo aj M. Madsen... Jennifer Jason Leigh ma podla mna zasluzenu nominaciu na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, teda hlavne za jej vystupenie v poslednej polhodine nemalo chybu. >>> (Videl v kine 31.01.16) >>> (01.02.2016)

Slabší, a celkom dlhý rozjazd. Ale po ňom hard core tarantinovka par excellence. Prefíkaná divadelná hra s diváckymi očakávaniami a reminiscenciou Gaunerov a Carpenterovej Veci vo westernovom kabáte (prevzaté tri výrazné skladby zo soundtracku, mrazivé zimné izolované prostredie, scéna odhaľovania vinníka z vlastných radov…). Aj vďaka zlovestnému Morriconemu najtemnejší, most hateful Tarantino, viacej hateful než hateful Gauneri. Samuel L. Jackson, oživujúci tu črty jeho najkultovejšej postavy Julesa Winnfielda, je asi fakt najcool herec súčasnosti. Jeho historka s čiernym lófasom over-the-top. Quentin vie, že si môže robiť čo chce a vždy mu na to skočíme! (07.01.2016)

Výborné, není co dodat. Dostal jsem, co jsem čekal a co jsem si zasloužil. Jen zopakuji své varování pro ty, co pohrdají zlodějnou (rozuměj - jsou počítačově negramotní), obléknou hodobóžové tesilky, přičísnou plešku a vyrazí si do kina. Vezměte z domova oblíbený podprdelník, protože jestli vám v polovině nedají desetiminutovku na protažení, brčko či chcandu, zdřevění vám řiťky do stavu, kdy se sice můžete domnívat, že pouštíte jen tichého ducháčka, co prosvětlí atmosféru v sále, ve skutečnosti se však poserete jako za mlada a pak už je pozdě na hrdinství. (03.01.2016)