Ve službách Jejího Veličenstva

Začíná mi pomalu připadat, že hodnocení Bondovek je na ČSFD úplně mimo, protože tahle Bondovka má ze všech oficiálních to nejhorší hodnocení, přitom z prvních šesti mi přišla rozhodně nejlepší. Má tři objektivní těžké vady. Za 1. ztráta hlavního představitele. Dnes už to bereme jako standard, že se Bondové střídají, ale je to vždycky těžký zásah do uvěřitelnosti fikčního světa. V tomhle filmu se to v rámci série stalo poprvé a je to, zvlášť na začátku, těžká rána, kterou člověk čeká dopředu, ale prostě přijde. Je to markantní obzvláště proto, že se nejedná o žádný restart, ale všechno pokračuje dál a vedlejší postavy jsou obsazené stále stejně. Vada číslo 2 s tou první trochu souvisí, a je to ztráta kontinuity. Ačkoliv prvních pět filmů na sebe nijak zásadně nenavazuje (a fungují absolutně samostatně), není v nich žádný rozpor. Ve službách Jejího Veličenstva byla napsána před Žiješ jenom dvakrát a zásadní rozpor v podobě hlavního zlosyna a toho, že se s Bondem najednou neznají a film neříká, že se to stalo předtím, je prostě špatný. Vada číslo 3 - jak bývá u Bonda obvyklé, určitá část filmu je slabší, a zde se to týká prvních 45 minut, kvůli kterým se opravdu hodně rozmýšlím nad těmi čtyřmi hvězdami. Nicméně Ve službách Jejího Veličenstva má klady, které žádná Bondovka předtím neměla. Předně je to hlavní bond girl dílu. Žádná prvoplánová krasavice, ale žena s jiskrou, na které opravdu něco je. Vztah k Bondovi je oboustranně hlubší a má to najednou skutečné emoce, které vygradují v suverénně nejlepším finále, které nejspíš v žádném jiném Bondovi lepší nebude. A to, že je tahle bond girl jiná, ač baronka, tak normální ženská, dokonale ospravedlňuje to, že je Bond najednou tak hrr se usadit. Bývá to tak. To, že ji někteří vyčítají, že není žádná "kost", je prostě jen smutný odsudek povrchního diváka. A až teď jsem si všiml, že Diana Rigg ztvárnila skoro o padesát let později Olennu Tyrell z Game Of Thrones, a ta ženská ten šmrnc neztratila ani pár let před smrtí. Pak je to napětí, věc v předchozích dílech nevídaná. Zde, především scény v sanatoriu, jsou opravdu thriller a přikovalo mě to. Akce, zejména ta na lyžích, je výborná. Pády ze skal jsou brutální. Druhé dvě třetiny mají spád, jako nikdy předtím a nakonec ta přehnaná délka vůbec nevadí. Blofeld byl sice taky přeobsazen od minulého dílu, kde se mi líbil, ale tady je ještě lepší. Jeho pomocnice je strašidelná a škoda, že to na ni nepostavili ještě více. Není to díl o všelijakých nesmyslných hračkách, což taky kvituji (a ano, jsem debil a nechápu, že v tom vězí ta největší krása Jamese Bonda). No a pak je tu George Lazenby, ke kterému mám ambivalentní vztah. Velký herec to rozhodně není, ale jeho pojetí Bonda mi vlastně celkem vyhovuje a je to asi hereze, ale je mi skoro líto, že v dalším díle budu zase koukat na Conneryho a ne na něj, což bude prostě krok zpátky. Nejsou to čisté čtyři, normálně bych asi dal tři za tu první třičtvrtěhodinu, která prostě je docela dost špatná, ale za to pozitivní překvapení, které si pro mě film přichystal v dalším průběhu a i vzhledem k předchozím dílům, je to v mých očích fér. Tenhle film je odsuzován především z povrchních emocionálních důvodů - fůj Lazenby, fůj bond girl, bů nejsou tu hračky, takže doporučuji se na to podívat bez těchto předsudků. (06.01.2021) (méně) (více)

Jednou to přijít muselo- Rok 1969, 6. bondovka a vůbec poprvé si Jamese Bonda nezahrál Sean Connery. Ve službách Jejího veličenstva původně mělo vzniknout už po Goldfingerovi, nakonec ale došlo na Thunderball a adaptace Flemingovy 11. knihy s Jamesem Bondem tak dorazila později. Po 5 filmech nicméně definitivně (alespoň tou dobou) s rolí skončil Sean Connery, protože se chtěl věnovat jiným rolím a producent Albert Broccoli musel nutně objevit novou tvář. Zajímavé je, že oslovil Timothy Daltona (ten se později stal Bondem v letech 1987-1989), avšak tehdy 21-letý Dalton odmítl, protože si myslel, že je na roli příliš mladý. Poté padla volba na Rogera Moorea (ten se stal později Bondem v letech 1973-1985), avšak ani to nakonec v roce 1969 nedopadlo. A pak se Broccoli setkal s tehdy téměř 30-letým Georgem Lazenbym, který měl dle Broccoliho ideální fyzické atributy a hned Lazenby podepsal smlouvu na 7 filmů, která nikdy naplněna nebyla a Ve službách Jejího Veličenstva je tak jedinou bondovku s Georgem Lazenbym v historii, protože Lazenby sám s rolí po tomto snímku sekl. A celé to má nejspíš několik důvodů. Ve službách Jejího Veličenstva má velmi těžké uchopení u filmových fanoušků- Někteří tuto bondovku milují a berou jí jako jednu z nejlepších (Christopher Nolan tuto bondovku řadí mezi svých 10 nejoblíbenějších filmů), druzí jí naopak berou jako slabý odvar ideální bondovky. Do jaké poloviny se řadím já? Mám tuto bondovku ze všech rád nejméně! Ve službách Jejího Veličenstva se jako první bondovka vůbec snaží Bonda polidštit. Ne zas tolik jako se o to pokusila éra Timothyho Daltona a později ještě výrazněji éra Daniela Craiga, fakt, že se zde ale Bond skutečně zamiluje, ožení a má v plánu s práci u MI6 definitivně seknout ale předvádí, že se tu někdo snažil Jamese Bonda pojmout tak trochu jinak a s nástupem nového herce mu víceméně dodat nový tvar. Šlo o režijní debut Petera R. Hunta, který už předtím ale pracoval jako střihač Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska a Goldfingera a tudíž měl s Jamesem Bondem již jistou zkušenost. A i proto zamrzí, že skutečně nedorazilo něco mnohem lepšího! Problém je bohužel právě i v Georgi Lazenbym. Ten byl vybrán díky ideálním fyzickým atributům a faktu, že byl víceméně podobný Connerymu. Fakt, že se tu ale především koukalo na tu podobnost předchozímu představiteli ztroskotal v tom, že je Lazenby mimo, do role se víceméně nehodí a ve svém hereckém debutu se nepředvedl v nejlepším světle. Lepší herec by dost možná tuhle lidštější verzi Jamese Bonda zvládl přesvědčivě prodat, Lazenby ale tohle bohužel nezvládl a ve srovnání se všemi ostatními představiteli Jamese Bonda je hodně bídný. Z nějakého důvodu má tahle bondovka 142 minut! Tahle bondovka skutečně trvá skoro 2 a půl hodiny a neposkytuje k tomu žádné logické opodstatnění. A především se střihač John Glen (pro kterého šlo o první kinofilm na kterém pracoval) nejspíš úplně zbláznil a zničil veškeré kouzlo akčních sekvencí. Akční sekvence jsou kvůli tomu chaotické, nepřehledné a víceméně neatraktivní. Ta Nolanem věčně obdivovaná scéna obsahující lyžování má své kouzlo, tenhle střih ale jinak skutečně poničil atraktivitu téhle bondovky výrazně. Zajímavé ovšem je, že se Glen po vzoru Hunta později stal režisérem a natočil celkem 5 bondovek (3 s Rogerem Moorem, 2 s Timothy Daltonem). Diana Rigg je jako jedna z nejvíc osudových Bond girl velmi fajn, tenhle fakt ale kazí to, že mezi ním a Lazenbym není žádná uvěřitelná chemie a tu osudovou a tragickou lásku jim ve finále nevěříte ani za boha. Naopak Telly Savalas vystřídal Donalda Pleasance coby Ernesta Blofelda a předvedl po Pleasanceovi další dostačující inkarnaci tohoto nejslavnějšího bondovského záporáka. Samotný scénář této 6. bondovky je ve skutečnosti velmi dobrý a skutečně tu byl potenciál na zásadní milník téhle legendární akční série. Výsledné zpracování ale 6. bondovku skutečně odstrčilo na dno série, kdy se ale pořád musí mluvit minimálně o průměru. Přesto už byl ale svět v roce 1969 od Bonda zvyklý na lepší věci a tahle bondovka může být jenom ráda, že se přece jen najde velký zástup jejich fanoušků. Ve službách Jejího Veličenstva možná dvakrát nemusím, přesto je ale tahle bondovka z několika důvodu zásadní. Snažila se Jamese Bonda vůbec poprvé polidštit a s lepším hercem a uvěřitelnější chemií by se jí to možná i skutečně povedlo. Především ale předvedla, že James Bond nemůže být každý a vizuální podoba Conneryho neznamená vše. I přesto, že tenhle film tudíž v rámci hierarchie bondovek vůbec nemusím, z několika důvodů je skutečně dobré si uvědomit, že tento film existuje...... (26.11.2020) (méně) (více)