Intolerance: Love's Struggle Through the Ages
Intolerancia
Režie:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Carl DavisHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Robert Harron, Sam De Grasse, Vera Lewis, Mary Alden, Elmo Lincoln, Olga Grey, Erich von Stroheim, Eugene Pallette, Wallace Reid (více)Obsahy(1)
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Dnes takřka nehodnotitelné. Jedno z nejvelkolepějších děl němé éry kinematografie je pro dnešní diváky pouhou zajímavou exkurzí do počátků filmové režie, v níž se mísí úžas nad rozmáchlou výpravou, masovými scénami a novátorským propojením čtyř narativních linií v různém čase a prostoru, s nechutí nad přepálenou tříhodinovou stopáží, která je subjektivně k nevydržení. V době uvedení rozdělené na více dílů to mohlo fungovat, dívat se ale na tenhle epos v kuse vyžaduje hodně velkou dávku trpělivosti. Budou za sto let takto nudné i dnešní "blockbustery"? ()
Není jen tak zorientovat se v množství postav, motivů a konfliktů, jinak ale solidní divácký zážitek, kde na vás dýchne epický dějinný rozměr lidské tragédie a kde Griffith ještě více posunul laťku pro historický velkofilm. Exotický babylonský superset je i 100+ let od svého vzniku impozantní a má v sobě kouzlo tehdy megalomanských světových výstav-atrakcí (x). Zk*rvení cenzoři, pokrytečtí pánbíčkáři a moralisté, nesnášenlivá a krvelačná chátra, mocichtivý papaláši, prospěchářský zrádný svině... během tisíců let se po stránce našich zlých vlastností, té "intolerance", v jádru tolik nezměnilo. / Do Chci vidět, bude-li ta možnost někdy v kině. ()
Na tehdejší dobu spektákl - historické kulisy, davové scény, tehdy nikdo nic takového neviděl. Z dnešního pohledu němá a zdlouhavá nuda, cenná jen tím historickým pohledem, co se tehdy dalo a co bylo u filmu technicky možné. Ale třeba scény z Babylonu mi přišly vyloženě směšné a patetické a přehnané. ()
Intoleranci jsem viděla až po Zrození národa, ale u mě to zafungovalo naprosto opačně. Zatímco Zrození národa byl komerční hit, mně se moc nelíbil. Intolerance měla ještě větší ambice, ale nenaplnila je a nebyla moc úspěšná. Zato mi se líbil tento film mnohem více. Určitě se jedná o zásadní dílo kinematografie, takže každý, kdo do toho chce trochu kecat, by Intoleranci neměl minout. Na můj vkus sice na němý film dost ukecaný (množství vysvětlujících mezititulků), ale i tak dobrý. Zase inovace co se týče stylu točení, techniky, po technické stránce na svou dobu dost dobré. Příběhy silnější i slabší, ale celkově nápad fajn. Na začátku nám Griffith vysvětluje, kde se příběh odehrává, pak s tím přestává a to nahrává tomu, že příběhy začínají splývat a říká nám to jediné: zlo je stejné v každé době. ()
Griffith byl prý posedlý tvořením velkého umění. A to je skvělé. Na Intoleranci je to vidět. Ta šílená délka je ale na němý film moc. Muselo to být moc v době vzniku a ještě víc je to teď. Velkolepé kulisy a extras ohromí, ale to ohromení nevydrží 197 minut Čtyři hvězdy jen a pouze z úcty k filmařským objevům. Za fakt, že by se měl na tenhle film někdo dívat v kuse, ale režisérovi dík nepatří. ()
Galerie (10)
Photo © Triangle Film Corporation
Zajímavosti (39)
- Snímek byl později kvůli své délce sestříhán a rozdělen na dvě části: "Pád Babylonu" a "Matka a syn". (Witta)
- Natáčení snímku bylo samo předmětem jiného filmu, a to dramatu Dobrý den, Babylónie (1987) o italských štukatérech podílejících se na tvorbě monumentálních kulis k filmu Intolerance. (SeanBean)
- Ve filmu se objevuje kolem 3000 komparzistů. (Witta)
Reklama