Bídníci

Velkolepé zpracování Bídníků 50. let je typickým velkofilmem této epochy. Na rozdíl od prvního francouzského zvukového zpracování se jedná o širokoúhlé barevné plátno hýřící spektakulárními barvami Technicoloru. Bída a ošklivost se netrpí, i ten největší chudák má jen méně elegantní účes a obyčejnější šaty. I ten příběh Fantine je prost onoho hmatatelného pádu na dno. Tito Bídníci jsou především přehlídkou klasického herectví Gabina, Bliera a Bourvila, ale o vystihnutí ducha románu hovořit nelze ani v nejmenším. (02.01.2021)

Výborný Jean Gabin...a jinak nic. Zub času zapracoval, a tak tu máme rozvláčný a přitom dosti nekompaktní příběh. Působí to tak trochu jako kdyby se z výpravného filmu rozstříhaly pruhy a některé se vyhodily. V první polovině to ještě tak nějak drží spolu, ale druhá už je sled zmatených scén, které sice znalec díla poskládá, ale styděl by se to takto míchat i pejsek s kočičkou. (17.02.2013)

Vážení, dovolte mi použít slova, která ve čtvrtém ročníku střední školy vyslovil před tabulí jeden z mých více nadaných třídních spolubojovníků. Podotýkám, že se vždy pyšnil faktem, že jediná literatura, která mu omylem zkřížila jeho životní cesty, byl jeden díl čtyřlístku a dramatický příběh Coura a Courka. - ,,Jako takhle - Sou to Chudáci, to napsal Francouz, ten Hugo, a je to drámo. Se tam vyskytuje Žánžán, kerej docela má hlad, tak votočí nějaký housky. Prosím? Aha. No, prostě pečivo. A voni ho vodvezou do krimu...co? Na gajeje? No, tak tam, jo, a von nějak veme roha asi. A najde si tu....Klozetu? (vyděšený pohled do davu napovídajících) Co? Jo, hehe, Kazetu. Co že je jeho? Asi stará, ne? Né, si nedělám prd...legraci. Je to jeho to....(co? cože?) jo, strouhanka. To je asi blbost, co? Skovanka, jo. A von je honí ten, fízl. Aha. Tak pardon, policejní inspektor. Jak se jmenoval, jo? Éééé Jarda. (co?) Javrda teda. No a ten Javrda je docela vostrej hajzl, do toho se nějak zamotaj ňáký němý barikády......." Zde došla vyučujícímu míra decentnosti, definitivně nasadil šílený úsměv a poslal jej se čtyřkou směrem k židličce. Díky čemuž byl můj velevážený kolega připuštěn k maturitě, kterou absolvoval v podobném dechberoucím stylu. Dnes se vyskytuje v několika dozorčích radách....To nic, jen taková vsuvka o dávno padlých hrdinech. Tato verze Ubožáků je klasická, nostalgická a nejlepší. A ten starý dědek s vizáží pomuchlaného citronu byl skutečně famózní herec! (03.02.2013)

Zrejme najvernejšie spracovanie Hugových "Bedárov". Cítiť v ňom úctu k slávnemu románu, snaží sa z neho vybrať čo najviac, preto je aj táto adaptácia mimoriadne dlhá. Tvorcovia si dali záležať aj na vernom zobrazení historických reálií. Hoci je to klasika natočená staromilským spôsobom, aj dnešný divák si príde na svoje. Napriek dĺžke filmu sa pri sledovaní nebude nudiť ani chvíľu. A o tom, že je Jean Gabin skvelý, ani písať nemusím, to je všetkým jasné. (14.08.2021)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)