V zajetí démonů 2

Je skutočne náročné nájsť príčiny, pre ktoré by sa dalo pokračovanie "Conjuringu" kritizovať. Wan je bez pochýb majstrom v budovaní atmosféry, čo preukazuje od samého úvodu. Hluchých pasáži je síce pomenej, no mňa osobne mrzí fakt, že ani tento krát na svojom rukopise nič nezmenil, ide si podľa vlastnej šablóny, pričom by sa dalo povedať, že sa až na mierne úpravy neustále kopíruje. Taký "Insidious" cítiť snáď na 100 honov. Niekedy mi to dokonca príde, akoby sa bez akejkoľvek snahy iba viezol na "víťaznej vlne", kedy mu väčšina skočí na ten istý "špek". Niektoré lakačky na počudovanie príliš predvídateľné, no môžte mi veriť, že sa objavia aj také, pri ktorých vás určite zdvihne zo sedačky. Napriek počiatočným vetám by sa mohlo zdať, že je zo mňa cítiť nespokojnosť. Ale nie je to tak. Dnes zo dňa na deň spatrí svetlo sveta kadejaká lacná kokotina z pochybného festivalu, kde všetci zhúlení čumia na plátno, pričom následne rozdávajú hviezdy jak karty na mariáši, takže pri takto vysoko kvalitne spracovanom snímku by bolo nižšie hodnotenie ako 4 ☆ zrejme krivdou. Od úvodu bavilo, nenudilo, dočkal som sa takmer všetkého čo som od daného subžánru očakával. Do budúcna snáď len malá rada tvorcovi, chcelo by to trošku zmenu. (09.06.2016)

James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, pomáhá mu skvělé řemeslo a kašle na rating. A jede tak nějak pořád stejnou notu. I když oproti jedničce je to celé trochu zamotanější (několik flashbacků a odboček). Manželé Warrenovi se jako vyšetřovatelé paranormálních jevů dostávají do Londýna a snaží se jedné rodince, které se doma samovolně hýbe nábytek, vrátit normální život. Wan šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, škála nadpřirozených momentů naštěstí díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez, zatímco neortodoxní pár se snaží spirituálního nájemníka nakopat do koulí. Klíčovou práci odvádí kamera a práce s prostředím, tady je Wan opravdu silný. Ke stropu neskáču, přesto znovu solidní démonický cirkus. Určitě bych ale pár minut ubral. (10.06.2021)

Společně s prvním Saw se jedná už o 6. Wanův horor a 5. za posledních 10 let a řeknu vám že už je to docela i poznat. Druhý díl tímhle trošku trpí, protože paradoxně nejlepší scénou zůstává kytarový Elvis. Zbytek už začíná trošku splývat, abych to vysvětlil atmosféra tam pořád je a člověku není zrovna nejlíp. Hlavně tedy ve scénách kdy některá z postav musí být sama v místnosti, ve které je strašidlo. Film je zbytečně dlouhý a podruhé sledujeme vlastně úplně to samé. Insidious se snažil ve druhém díle děj rozvinout. Tady sledujeme vlastně jen druhý případ Warrenových. 75% (02.09.2016)

Wan jede po tisící stejnou notu, ale struny umí napnout pořád famózně, i když k tomu používá stále stejný skřipec a vlastně je vám trochu stydno, že mu to pořád žerete („My home!“). Což platí o první polovině. Ta druhá je trochu zmatený scénáristický bordel, kde nadvládu nadpozemského dětského castingu ukončí hrátky s triky a vypravěčská nerozvážnost. První díl je dramaturgicky sevřenější, byť vypraví vlastně o tom samém. (09.06.2016)

Mistr recyklace Wan mě svou hororovou derniérou neskutečně překvapil a musím konstatovat, že se bezpochyby jedná o jeho nejlepší horor od doby Insidious. Na V zajetí démonů 2 sice znovu aplikoval svou rigidní hororovou šablonu, podle které jsou všechny jeho kousky jako přes kopírák natáčeny, ale tentokrát je celkové vyznění nečekaně úplně jiné, mnohem hororovější. Přestože se Wan místy opět neubránil zcela nepatřičným humorným odlehčením daných situací a jeho, pro mě již zcela předvídatelné, lekačky na mě zkrátka neučinkovaly, tak se ve výsledku jednalo o řemeslně skvěle zvládnutý horor, na kterém oceňuji zejména opravdu vynikající atmosféru, která o třídu převýšila tu z Insidious 2 i V zajetí démonů. Jakožto hororový expert tedy uděluji silné 4 hvězdy a tleskám této Wanově důstojné hororové rozlučce. (11.06.2016)