Late Phases

Prekvapivo vydarená vec, ktorej veľa dal herecký výkon slepého bývalého vojaka a zaujímavý scenár. Vojnový veterán je rodinou odložený do dôchodcovského mestečka, nachádzajúceho sa v blízkosti lesov. Občas dôjde k útoku zvieraťa. Alebo to nerobí obyčajné zviera? Je to možno zbytočne dlhé a masky napriek snahe „urobiť to ručne“ a nie pomocou CGI (na čo ostatne zrejme ani neboli peniaze...) žiadny zázrak, ale ako celok to má niečo do seba. (11.01.2017)

Od Late Phases jsem si sliboval víc, když jsem si četl obsah o slepém veteránovi, který se rozhodne postavit vlkodlakům, nicméně film mě trochu zklamal. Přišel mi zbytečně upovídaný a vyjma prvního útoku a závěru i celkem okleštěný od akce. Líbilo se mi, že tvůrci při vizuálu vlkodlaků nesázeli na CGI efekty, nýbrž použili kostýmy a makeup, takže monstra vypadala celkem reálně, byť neohrabaně. S hlavním hrdinou Ambrosem jsem měl však celkem problém sympatizovat - jeho osud mi byl vesměs jedno. Kdyby člověk vynechal hororovou stránku, jednalo by se stále o vcelku plytké rodinné drama. (22.10.2020)

Moje hodnocení pramení hlavně z upřímné radosti, že už dlouho tu nebyl lepší "vlkodlačí" horor, minimálně od dob Dog Soldiers. Navíc pojatý takhle zajímavě a seriozně. Lehká spojitost by se tu však našla se Stříbrnou kulkou - s tím rozdílem, že klučinu na vozíku vystřídal slepý veterán. Tady však veškerá podobnost končí. Poté, co nevidomý hrdina přežije úvodní (imho parádně natočený) útok lykantropa, celý měsíc se připravuje na jeho návrat: v domě si propočítává kroky, klade pasti, nakupuje stříbrné náboje a brousí svůj rýč, který mu účinně nahrazuje slepeckou hůl. Skoro celou hodinu se tak divák musí obejít bez vlkodlaka, což sice jde na úkor akce, ale rozhodně ne napětí. Závěrečná patnáctiminutovka vám toto čekání ráda vykompenzuje, možná až měrou nečekanou. Pěkná hudba, skvěle zahráno, a co je nejdůležitější: masky a samotná transformace téměř fantastické. Jak jinak. Bogliano snad ani nedokáže zklamat. (23.11.2014)

Ambrose je starým veteránom z Vietnamu, ktorý pred pár rokmi prišiel o zrak. Nakoľko potrebuje občasný dohľad, jeho syn William ho presťahuje do uzavretej štvrte pre seniorov. Hneď v prvú noc po nasťahovaní do nového domu je "svedkom" brutálnej vraždy svojej susedy i milovaného psa, bez ktorého neurobil ani krok. Od miestnych ľudí či polície sa následne dozvedá, že jeden krát do mesiaca prichádza za nevysvetliteľných okolností o život nejeden dôchodca. Nakoľko je Ambrose bývalým vojakom, rozhodne sa že danej záhade príde na koreň. V sázke je totiž jeho vlastný život. Bogliano je bez pochýb talentovaným režisérom, ktorý vie spracovať horor v mnoha podobách subžánru. Bohužiaľ, napriek opätovne slušnému nápadu, svoj tieň neprekročil. V mojich očiach aj naďalej ostáva tvorcom priemerných snímkov, kde nie všetko funguje ako má. Po úvodnej, "polovičnej" (to už nám ozaj musia stačiť položené "jaternice" na bruchu?) gore scéne, nastáva doba "temna", kedy divák takmer hodinu čaká na niečo prekvapivé čo by ho mohlo zaujať (aj keď si treba samozrejme uvedomiť, že vtesnať mesiac do 50 minút nie je žiadna sranda ). Napriek tomu, že záverečná dvadsať minútovka vďaka pár zaujímavým gore záberom vynahrádza pomerne dosť, na viac ako 55% to nebude. A to zatváram obe oči pred schopnosťami aj keď zrelého, no predsa slepého 70-tnika. Kto vie či by to takto pekne zvládol aj môj otec, ktorý je "len" po výmene bedrového kĺbu - 55%. (24.11.2014)

Nechápu vás. Ten design monster a "rukodělné" triky byly právě naprosto parádní, mám dost CGI serepetiček. Nick Damici má zvláštní charizma a i když jsem si na něj musel zvykat, tak mě ke konci jeho "do it yourself" morous chytl za srdíčko. První útok vlkodlaka parádní. Film, který ve mně zpětně spíše roste. (23.03.2015)