Daredevil

There are other ways to see. Marvel na vrcholu, já věděl, že spojení s Netflixem se vyplatí od úplného začátku. Pro úplné potvrzení tohoto faktu si ale ještě počkám na Jessicu Jones. A pak s klidem zapomenu na filmy jako je Thorův temný svět nebo Iron Man 3, ohavné skvrny na materiálu reality a universa. Charlie Cox je až neuvěřitelně výborný Matt Murdock, na první pohled nemusí jeho vzhled na všechny fungovat stoprocentně, ale hned jak se ukáže jeho herecký projev, škála emocí, které dokáže vyjádřit a zručnost při akčních scénách, u mě měl vyhráno okamžitě. Deborah a Elden určitě zdatně sekundují, první jako nejenom generická ženská postava pro potěchu oka a nutnou romanci, ale jako další výborně napsaná postava, která dokáže v ději opravdu pomáhat a navíc je u ní opravdu velký příslib do budoucnosti, v seriálu sice jen mírně naznačený, ale pro komiksové fanoušky dobře známý. Druhá postava je v jistých ohledech trošku nadbytečná, ale dodává do mixu jak ten pro Marvel nutný nadhled a humor, tak i pro vývoj Matta důležité prvky důvěry a přátelství. A je to v sezoně využité docela hezky. Nezapomínám ani na skvělou Rosario, které ovšem není věnován tak velký prostor, jak by mohl být a ještě lepšího Scotta Glenna, který teď už přepisuje mou top nejlepších filmových (a seriálových) mentorů, jeho cynický, brutální, emocí zbavený mistr bojových umění není možná nejoriginálnější, ale charismatický až to Matta bolí. Přímo obrovské charisma je přítomno ale na druhé straně barikády a to v postavě Wilsona Fiska, jehož představitel D'Onofrio přišel (aspoň pro mě odnikud) a ukradl si celou první sérii pro sebe. A tohle mi tak moc chybělo u většiny Marvel filmů a tohle proto byl jeden z hlavních důvodů, proč Netflix vyhrál. Padouch, který má vše, osobní zlověstnou auru, minulost, úžasně tvarovanou postav... ehm, totiž osobnost, sympatie diváka a stejně tak divákovo znechucení, mnohem méně černobílé barvy než by se čekalo a taky zdatně vypomáhající postavy Supermanovy matky a věrného sidekicka (kterého odjinud neznám, takže nemohu "originálně" pojmenovat). Mimo načrtnuté kvalitní postavy to má samozřejmě kvalitně zpracované dialogy (a monology), z nichž některé rozhodně v paměti utkvějí na delší dobu (Samaritán), gradaci děje na nejvyšší úrovni s výbornými dějovými cliffhangery, plnokrevný, silný děj, s určitým sociálním podtónem a klasickým, leč fungujícím bojem mezi spravedlností, slepou spravedlností a zločinem (Batman se na tomto místě dá rozhodně přirovnávat, ale stále mám jeho gotické ladění, realismus smíchaný s pohádkami bratří Grimmů a Waynovo odhodlání raději) a samozřejmě v neposlední řadě něco, co potěší komiksáka ve mě nejvíce, výborně provedené akční scény - ve většině případů funguje choreografie lépe než jsem viděl i v mnohých zcela akčně laděných filmech, kamera a střih se nesnaží nic zamaskovat, údery jsou citelné a člověk prostě cítí tu sílu vůle, snažící se překonat únavu a bolest. A naštěstí se ani moc často nepoužívá slow-motion, škoda jen, že jeden souboj (nebo dva) trošku právě tímto pokazili. Zbytek je ale to nejlepší v MCU od Zimního vojáka. No vlastně, to ostatní celkově stojí spíše na stylovosti a superhrdinské zábavě a fan servisu než na poctivé choreografi a boji muže proti muži, takže to nejde moc porovnávat. Děj sezony je správně uzavřen, přičemž napříč ní jsou rozházeny easter eggy a hlavně střípky toho, co přijde dál a já už tedy okamžitě chci to vše, co na nás chystají, vidět, hlavně pak Ruku! Dodatek: Soundtrack doplňuje atmosféru Pekelné Kuchyně slušně, práce kamery a vizuálu celkově je někdy přímo mistrovská (neony a noc v apartmá Matta!), opening jak hudebně (klavír!), tak grafický instantně jeden z mých oblíbených, odráží přesně to, co od Daredevila dostaneme. V jistém zpomalení před finále a ukecanosti seriálu celého by někdo mohl nacházet chyby, ale na mě to fungovalo, i když bych našel chyby, kdybych je opravdu chtěl hledat (v některých dějových kličkách atd.). Jediné, co mi z celého seriálu opravdu vadilo, byla smrt jedné postavy, která mi přišla nadmíru stupidní. Ale to naštěstí dojem z nejlepšího MCU přídavku nezkazí. PS: Netflix umí. Dokonce i ten trailer na první sezonu byl úplně perfektní. PPS: Přechod od Marvel PG-13 k eRku rozhodně nechci nijak snižovat, fungovalo to pro celý tento temnější svět dobře, ale taky to nepovažuji za nějakou spásu, jak mnozí jiní. I am the ill intent! (25.10.2015) (méně) (více)

1. série - 90% - Je pořádný nezvyk zaplout do světa Marvelu a nemít na každém kroku zvláštní efekt nebo správně přidrzlou hlášku. Funguje to přece na výbornou ve filmech s těmi nejslavnějšími oblíbenci z rudého nakladatelství, na stejnou výbornou pak v seriálových Agents of S.H.I.E.L.D. A pak si přijde nenápadný chlapík se slepeckou hůlkou, který se o volných večerech navléká do tmavé teplákovky a všechno je jinak. A přesto pořád na onu výbornou. Zvěsti nelhaly a z Daredevila se vyklubala temně vystínovaná omalovánka, kde každá rvačka končí krví jednoho (či klidně obou) protivníků, porazit nepřítele nutně neznamená z něj vymlátit duši a kde si můžete být jistí, že za každou chybu zatraceně draze zaplatíte. A díky dokonale napsaným dialogům si tím jistý opravdu jsem. Proto i v epizodách, kde se zdánlivě stojí na místě a Matt zrovna nepronásleduje zločinný živel libovolné národnosti, není radno nechat se ukolébat opravdu velmi pozvolným tempem, jakkoli byste třeba raději uvítali vyšší kadenci rvaček, mysteriózních náznaků nebo brilantně zahraných monologů Vincenta D'Onofria. Finální čtvrtina je totiž natolik smrtonosnou katarzí, že je čekání na další hrdinské kolegy najednou více než náročné. Vítej, ďáble strážný. 2. série - 100% - Hell's Kitchen jen čeká, až vysoké teploty zažehnou nevyhnutelnou jiskru a hlavní postavy jsou v nastalém dusnu jen figurkami na děsivě velké šachovnici. Nevěřil jsem, že se měřítko seriálu může zvětšit téměř exponenciálně, ale je to tak. Všichni mají co ztratit, každý čin má nevyhnutelný následek a vztahy mezi hlavními charaktery přinášejí jednu vyhrocenou chvíli za druhou, ať už v pozitivním či negativním smyslu. Největší devízou jsou hlavně pochyby a rozhodování všech zúčastněných. Proto si užívám sledování hlavního hrdiny, jak je vláčen tu směrem ke Karen jakožto Matthew a tam směrem k Elektře jakožto Daredevil. Jednoduchý rébus a jednoduché vrstvení identit má za následek o to vypjatější divákův zážitek. Ještě o stupeň výš je pak sama Karen, na jedné straně spjata citem k Matthewovi, na té druhé tažena ideovou souhrou k Punisherovi. A právě tam, v osobě Franka Castla, se nachází eso celého druhého dobrodružství z Rudochova světa. Jon Bernthal prostoupil mstitele s největším zbraňovým arzenálem tak hmatatelnou aurou, že si pro sebe celou sezónu bez problémů ukradl. Všechny postavy mě zajímají, všem držím palce do poslední vteřiny, ale u Punishera zapomínám dýchat. Zaslouženě vydřený spin-off. 3. série - 90% - Rozhodně jsem čekal, že budu s tímhle rudým ďáblem dlouhé roky, během nichž se se opět potká se všemi parťáky z Hell's Kitchen a okolí, při troše štěstí i s některými, kteří se dosud schovávali jen na stránkách komiksů. Neshody dvou obrů jménem Disney a Netflix ale zavinily opak a právě tahle poslední sezóna dokazuje, jak obrovská škoda to je. Luke Cage a Iron Fist odešli překvapivě, ale málokdo u nich vyloženě zaplakal, zato tady je znát, kolik linek se nechalo roky uzrát - a že i přes smířlivě uzavřený konec se chtělo pokračovat ještě alespoň jednou. Nejsympatičtější je, že se nekončí na za každou cenu velkolepou notu, naopak proti rozmáchlé druhé sezóně se akční scény nebo měřítko zápletky uskrovnily až neuvěřitelně. Místo záplavy ninjů a ikonických antihrdinů po boku hlavního hrdiny dorazila zatraceně stylově nemesis, kterou zná i ten, kdo o Daredevila zavadil jen náhodou. Agent Pointdexter svůj předobraz připomíná dlouho jen přesnou muškou, ale jakmile se začnou na povrch dostávat kostlivci minulosti, je jasné, že tady se půjde hodně hluboko. Právě jeho toxické pouto s Fiskem, už z dálky tragicky gradovaný vztah s (objevem sezóny) Nadeemem i jeho role zrcadlového obrazu samotného Matta jsou faktory, které z finální třináctky epizod dělají podívanou když ne v rámci seriálu nejlepší, tak určitě nezapomenutelnou. Jediným minusem jsou totiž Foggyho rodinné trampoty, které na jeho dobrotu věší úkoly až klišovitě nedůstojné. Zbytek je pečlivě promyšleným a na poměry Defenders univerza nevídaně soustředěným dílem, po kterém se chtě nechtě bude dlouho stýskat. (17.10.2015) (méně) (více)