Sicario: Nájemný vrah

S pověstí, jakou tenhle film časem získal, jsem popravdě čekal o něco víc než po čertech skvěle natočený a zahraný, ovšem několikrát viděný obyčejný příběh. Stále jsem vyhlížel něco, čím mi Sicario vyrazí dech, nicméně dařilo se to vážně jen Deakinsově kameře, Villeneuvově režii a Jóhannssonově hudbě (úvod, konvoj, tunely, samá skvělá scéna) - scenárista si totiž mnohem zajímavější látku zpracoval o rok později sám ve Wind River. (26.12.2017)

Viděl jsem Sabotage od Davida Ayera, kde byl sice Arnold, ale od něj jsem rozhodně čekal více i třeba navzdory scénáři. Trošku jsem se bál, abych se nespálil i u Sicaria neméně geniálního Denise Villeneuve, ačkoli z trailerů to vypadá na nátřesk, ale všichni víme, že lidi lžou a obzvlášť ti, co tvoří trailery. Celé bych to tak nějak shrnul do třech bodů. Podobné razie a zátahy v mnohačetných týmech a policejních vozech mi ihned nahánějí adrenalin do žil a ačkoliv ten v Sicáriu byl vlastně bezpředmětný a skončil na půl cesty, díky atmosférické hutné hudbě a fantastickým záběrům se povedlo navodit skvělý zážitek. Zadruhé. Na projekci byla zmíněna emancipace žen a já se musím přiznat, že mě během filmu také napadlo, že po "Full metal bitch" z Edge of Tomorrow je vlastně překvapení zasadit Emily Blunt do úlohy hrdinky, která v téhle válce vlastně nemá co dělat a může být pro tým přítěží...mně to však žíly netrhá a souhlasil jsem s Imfem (autor moviezone.cz), že kdyby touto postavou byl muž, na věci by to nic nezměnilo. Emily jsem věřil každé slovo, každý čin, který provedla a soucítil s ní, když něco nejednou odnesla. A za třetí samozřejmě Benicio Del Toro. Bez spoilerů je těžké se k jeho postavě vyjádřit, ale jedná se rozhodně o nejsilnější a nejzajímavější charakter a neuvěřitelné charisma tohoto herce jeho šedé eminenci dodává potřebnou hloubku. A kdo je vlastně onen sicario, tedy hitman? To si zjistěte sami. Rozhodně to stojí za to a takto atmosférický film už podle mě letos neuvidíme, a ne Bond je přecejen trošku někde jinde, ne výš nebo níž, prostě jinde (EDIT : úplně jinde). Je to sice hnusný film, naturalistický a značně explicitní...k tomuto tématu to ovšem sedí a nikde nenajdeme žádné neopodstatněné násilí, na to se opravdu nehraje. Po druhém zhlédnutí doma asi ještě silnější zážitek...95%...[17.10.2015_oslavy Moviezone_BIO Oko] (17.10.2015)

Přes veškeré nemalé kvality (především první polovina je žánrová dokonalost a je to nebývale intenzivní) se to ve třetí třetině překlopí v "prozření z naivity" a nic víc. Což by nemuselo být nutně ke škodě, kdyby nebylo tak okatě průhledné "co a jak" již od scény v letadle (což je cca dvacátá minuta) a především kdyby hlavní hrdinka nebyla tak nerealisticky hloupě übernaivní (neplést s tím, jaké má morální zásady), jakkoli Emily tu roli ustála se ctí, že to v jinak uvěřitelném procedurálním filmu působí vyloženě jako pěst na oko. A tak divák závěrečnou dvacetiminutovku čeká a čeká až dojde k tomu, co všichni již stejně dávno vědí. Že to celé navzdory prostoduchému scénáři přeci jen výtečně funguje, je pak zásluhou souhry kvarteta Villeneuve/Deakins/Del Toro/Jóhannsson. Ovšem možná jsem jen natolik rozmlsán Donem "The Cartel" Winslowem, že by mi i absolutní majstrštyk s touto tématikou přišel jako mlácení prázdné slámy. (29.10.2015)

Opáčko den před dvojkou a zvyšuji o hvězdu (potenciálně i dvě), za film tak brilantně nasnímaný, ambientně soundtrackově laděný, umístěný do “krajiny vlků” - války kartelů a amerických protidrogových složek s manýry tvrdých policejních ex-mariňáků, nehledíc žádný velký byrokracie. Navíc má SICARIO ten správný pouštní Americana feel, motiv pomsty na pozadí, charisma Joshe a Benicia, skvěle civilní, nelítostnou a tak akorát decentní kulisu zvěrstev a násilí. Cesta do Juarezu a zpět pro mě vrchol blaha a napětí. A lépe jsem už soucítil se zmatenou trpitelskou postavou Emily Blunt. Teď schválně co v tom zbyde bez Villeneuvea... (26.06.2018)

Zdejší časté komentáře, kritizující postavu Emily Blunt, jsou hloupé a pramenící z nepochopení konceptu filmu. Naopak, tím že Villeneuve zvolil středobodem vyprávění křehkou ženu, coby jakousi divící se a nechápající Alenku v říší divů, uvedl v tápání a kladení si otázek i diváka samotného. Emily je krásným protikladem toho drsného světa drsných můžu, nejdoucích pro kulku daleko a závěrečné rozřešení je emocionální pecka, dávající předcházejícímu dění smysl a význam. V reálu pak asi dopadnete tak, jako můj kamarád, který zpočátku děj komentoval slovy „Je to nějaký zmatený.“, aby pak na konci omluvně pronesl „Tak jo, Villeneuve, pěkně si to se mnou sehrál, jako kočka s myší.“ O podobné autenticitě a syrovosti, kterou Sicario předkládá, si pak 99% filmové produkce může jenom zdát. A jedno je jisté – charisma má jednobuněčné dvojče a to se jmenuje Benicio del Toro. (20.12.2015)