Sicario: Nájemný vrah

Americko-mexická hranice není zrovna místem, kde by matky měly pořádat výlety se svými dětmi. Emily Blunt kašle na kosmetiku, trička moc nestřídá, nosí hodně retro podprsenku, je rozvedená a zapálená do práce. A o mexickou štaci taky moc nestála. Jenže hodlá dopadnout vrahy, kteří mají na svědomí vzduchem létající těla jejích kolegů. Namočí se však do korupčních her, které jsou jen pro „velké kluky“, protože v tomhle světě se na malé ryby nehraje. Denis Villeneuve, který mě předchozím Zmizením oproti většinovému názoru úplně nepřesvědčil, předkládá intenzivní i meditační kus zároveň. Dočkáme se drsných přestřelek na dálnici, v tunelu utopeném ve tmě i dalších momentů, které přitáhnou k plátnu. Stejně tak jako trio hlavních hrdinů: agent CIA v podání Joshe Brolina, málomluvný a klidný Benicio Del Toro, který to má rozjeté na několika frontách a v neposlední řadě i naivní Emily, která dokazuje, že i těžší žánry zvládá s přehledem. Na ovace ve stoje to není, ale na opakovanou projekci se těším. Už jenom kvůli hloubkové kompozici ostříleného kameramana Rogera Deakinse. (10.11.2015)

Intenzivní procedurálka, jenž tahá ze všech složek ten nejlepší možný koncentrát, který v kině vtáhne audiovizuální palbou, a s odstupem několika dní nechá dozrát i šťavnaté myšlenkové pochody, důmyslně se schovávající za strohou historku o střetu mladé idealistky a protřelých pardálů protidrogového boje; takhle sešněrovaných sto procent parádní filmařiny se vidí málokdy, hned bych tomu začal házet lopatou nablýskané sošky. (04.11.2015)

„Kate, k této práci se musíte přihlásit dobrovolně. Tak si to dobře rozmyslete. Chcete toho být součástí?“ Ze Sicaria mám téměř stejné dojmy jako z předchozího režisérova Zmizení. Znovu jde o zatraceně kvalitní, poctivé krimi se snad ještě pečlivěji vystavěným příběhem a na druhou stranu o dost pomalejším (avšak nenudícím) tempem vyprávění, pozvolným budováním napětí, atmosférou plnou tápání a nejistoty, precizní technickou/vizuální stránkou (záběry z helikoptéry a hudba!) a výbornými hereckými výkony (Emily Blunt a hlavně Benicio Del Toro!). Ale stejně jako u Zmizení mám problém s koncem. Tentokrát ovšem nebyl důvodem záporák, nýbrž moje očekávání bombastického finále, které mi vyrazí dech, překvapí mě pointou…v Sicariovi však přišlo jen zneklidnění a já vzhledem k viděnému čekal opravdu o dost víc. Takže se cítím při hodnocení skoro až provinile, ale za mě to budou (znovu) „pouze“ silné 4*. „Hele, nic nebude tvým americkým uším dávat smysl. A budeš zpochybňovat všechno, co děláme. Ale nakonec to pochopíš.“ (13.07.2016)

Po velmi dlouhé době se fanoušci dočkali Benicia Del Tora. Konečně v dobré roli. I když hru zprvu rozehrávají Bluntová s Brolinem, vedení brzy převezme právě Del Toro a pak už je to jen o něm, alespoň já to tak bral. A můžu jen potvrdit, že jsem si to náležitě užil. Jako bych se ani nedíval na film, ale na okamžik opět stanul na horké mexické půdě. A že tu byla kurva hodně horká. Kurva realistický film. Jako by se ani nejednalo o fikci, ale vstup do reality. A ta pulsující hudba, co to bravurně podkreslovala. Jedním slovem vynikající. No jasně, chvála patří také kameře. Každý si všimne proč. To se prostě musí vidět! (29.12.2015)