Neutečeš

Duchařská historka o tom, jak se stát děvkou. Obecně duchařiny moc nemusím, jelikož většina je jich trapných a nestrašidelných. Tento snímek má ale vydařenou atmosféru, které pomáhají kamera a hudba (snad i proto, že jsou v ní slyšet všechny báječné italské horrorové soundtracky). Děsivý ne, ale zvláštně zneklidňující. Původně jsem uvažoval o 3*, jenže bazénová scéna mé hodnocení zvedla. Škoda jen hloupého useknutého konce. Tvůrci očividně nevěděli, jak dál, a tak se z toho vyvlékli. p.s. jde asi spíše o démona, jelikož duchové většinou nerozbíjejí okna kamenem....ale to nevadí... (14.05.2015)

Obávám se, že drtivá většina diváků při návštěvě kina očekávala úplně něco jiného. Bubáka tentokrát nevidí nikdo kromě prokletého (a samozřejmě diváka), v našem případě prokleté atraktivní blondýny. Když chce kletbu setřást, musí si s někým chrupnout. Ano, prostě někomu roztáhnout nohy a poslat to, co je v její hlavě, dál. Než se tak stane, za hlavní hrdinkou se šourá třeba bledý dlouhán nebo polonahá babka. A diváka z toho mrazí. Nebo alespoň si to tak tvůrci přejí (tedy aspoň poprvé, protože se se scénou víc nepracuje). Hudba i kamera jsou slušivé, úderné tóny ve vypjatých momentech fungují. Ve výsledku to ale příliš vynalézavé, navíc bych trochu přitlačit na inteligenci hlavních hrdinů. (13.05.2015)

Naprosto neskutečný, co dokáže soulad obrazu a hudby, to co se tady dělo přímo před mojima očima považuju za geniální. Stejně tak samotný příběh, mně po úvodním prologu, dokázal dostat do sebe a i když postupem času dostávám odpovědi na některé otázky, stejně si film ponechává spousty tajemství. Když bych šel do důsledků, tak film může vyvolat sexofobii. V každým případě atmosféra nevidáná a velmi zvláštní. Naprosto nevinnej záběr na okolí se díky hudbě dokáže změnit v napínavou záležitost, plnou očekávání. Zajímalo by mě, kde to Davida napadlo, protože na tohle bych nepřišel ani v zácpě na D1. Je to taková lahůdka, která svým pojetím rozhodně není pro každýho, ale je vidno že amíci, když chtěj a nemyslej v první fázi jen na plný prasátko dokáží uhranout. (22.04.2015)

Na jednu stranu dost dobrý nápad, místy hodně napínavé s velmi dobrou atmosférou. Na druhou stranu to místy dost zaskřípalo, protože se objevily divné a nelogické momenty, chybí odpovědi a konec se mi taky moc nelíbil. S tím nápadem šlo pracovat podle mě líp, nicméně to určitě špatný horor není, řadil bych ho k mírně nadprůměrným. 65% (28.06.2015)

Mohu potvrdit, že tohle je určitě podle skutečné události! Mně se taky kdysi po jedné speleologické expedici objevila na žaludu taková divná žlutá vyrážka a pronásledovala mě na každém kroku, ať jsem se poděl kamkoliv. Snažil jsem se jí předat někomu jinému, co to jen šlo, ale výsledkem mého snažení bylo jen to, že jí chytlo i pár tehdejších figurantek a ta moje akorát začala víc hnisat. Taky jsem neutekl. Nakonec jsem na ní musel vzít pájku a drobní hlodavci mě teď milují pro mou anatomickou anomálnost. No, mám tedy mnohem raději závislé horory než ty nezávislé. Tohle „Pronásledování Informačními Technologiemi“ bylo místy dost divné až otravné, hrají v tom škaredí herci a jeho cílové publikum evidentně tvoří zdejší artoví panicové, jejichž životní náplň tvoří kromě rádoby fundovaného žvanění o filmech, vymačkávání beďarů a vyčesávání lupů z mastné kštice ještě marné pokusy neumětelsky ošukat tu odpudivou blondýnu z protějšího vchodu. A ti, co tu jásají nad originalitou příběhu, jsou patrně výhradními čtenáři Heryho Potrata, a tak je zřejmé, že jim nejlepší česká sci-fi novela všech dob, „Házím ti laso, kamaráde“ od Josefa Pecinovského z roku 1989, mohla velmi snadno uniknout. Holt pan Mičl asi bude nějaký americký KaďAK, který také trapně vykrádá, co může. (12.05.2015)