Most špiónů

Poctivý kus filmařiny, během filmu jsem měla pocit, že sleduji klasiku starou několik desítek let. Film s velkým příběhem, s výborně napsanými postavami a řemeslně vybroušený. 141 minut uteklo jako voda, Spielberg se tentokrát vyhnul účelovému ždímání emocí, na klasický "spielbergrovský" patos samozřejmě taky dojde, ale v takovém tom příjemném množství, kdy jsou všechny emoce opravdové a upřímné. Tom Hanks vynikající a ostatní mu zdatně sekundovali. Na plný počet mi tam sice něco chybělo, ale rozhodně jsem film neviděla naposledy. (05.12.2015)

Ve filmu mi velice překáží sci-fi scéna, kde se Gary snaží zapnout tlačítko se zpožďovačem na stíhačce U-2. To se prostě do životopisného filmu vůbec nehodí. Tom Hanks je zde navíc jen v roli obyčejného právníka, ale měl být majorem a přitom Hanksovi uniformy tolik sluší. Jak je vidno např. ve filmu Kapitán Phillips. No a hlavně mě taky ve filmu nenadchla zvolená Donovanova mise, točící se pouze kolem tří zajatců. Lepší by bylo, kdyby byl film rozdělený a další mise by byla vedena na Kubě v Castrově režimu, kde bylo třeba vyjednat výměnu daleko rozsáhlejší a tím pádem i těžší. (14.04.2016)

Na přeslazený spielbergovský happy end jsem se s hrůzou v očích připravovala už tak od půlky filmu, takže jsem to naštěstí vydýchala bez větších problémů a to oko nad ním přimhouřím. Popravdě jsem se bála, že celý film se bude brát až příliš vážně a patos z něj bude stříkat na všechny strany, což se k mému překvapení nestalo, takže jsem nadmíru spokojená. Tom Hanks odvedl standardně vynikající výkon, ale většinu scén, ve kterých se objevil, si pro sebe jednoznačně ukradl Mark Rylance, jenž mě ohromil už ve Wolf Hall a nominace na Oscara je v jeho případě zcela zasloužená. (23.01.2016)

„To nikdy nemáte obavy?“ - „Pomohlo by to?“ Na patos a klišé jsem se radši předem připravil…a dočkal se. Víc mi však vadilo, že samotný příběh byl bez čehokoli, co by mnou nějak emočně hnulo. A „inspirováno skutečnými událostmi“ mi přišlo k smíchu ještě víc než jindy. Jediné, co mě opravdu bavilo, byly výborné dialogy mezi Rylancem a Hanksem. Vůbec všechny scény s prvním jmenovaným byly zajímavé díky jeho zvláštně umírněnému hereckému projevu, kterým si mě zcela získal. Hanks mu byl pouhým nahrávačem, bez něj působil mdle. A tomuto dojmu zrovna moc nepomohly ani jím prezentované naivní myšlenky. Po řemeslné stránce se filmu nic vytknout nedá, ale to někdy opravdu nestačí. Za mě lepší, ale jen průměr. „Jste obžalován ze tří trestných činů a z 19-ti přečinů. Konspirace za účelem vyzradit informace o americké jaderné obraně, konspirace pro shromažďování tajných informací a nezapsání se do registru jako zahraniční agent.“ – „Chodí se registrovat hodně zahraničních agentů?“ (13.07.2016)

Nejcharakterističtější Spielberg snad za několik dekád. Žádná strana není černobílá, hlavní hrdina v podání dokonalého Hankse má s houstnoucí zápletkou stále jasněji srovnané lidské pohnutky a technická stránka zlomových scén (letadlo, zeď a koneckonců celý Berlín) je natolik blízká a zároveň formálně dokonalá, až to bere dech. I přes štědrou stopáž není prostor k nadechnutí a každý dějový posun nebo komplikace mě nutí zas a znovu roztočit mozkové závity a přemýšlet, jak z nastalé situace vykličkovat. A sem směřuje jediná, ale zároveň všeobsahující výtka. Všechno totiž dopadne tak, jak jsem bez znalosti konkrétních historických událostí očekával. Bolestně současné poselství působivě dolehne na diváka, ale zůstává pocit malé domů, kterou si Steven přihrál. V jeho rukou totiž taková tématika nemohla dopadnout špatně, ale i přes formální dokonalost mohla dopadnout ještě o chlup upřímněji. (01.12.2015)