Stážista

Jinak vcelku rutinní oddechovou slaďárnu výrazně zpestřuje zasazení děje do chaotického firemního prostředí, kde na city a blízké vztahy zdánlivě nezbývá žádné místo (přitom stačí jen uklidit fešné šéfové stůl, a toho místa je náhle habaděj :). Hathaway má po delším čase výbornou roli a svou energickou workoholičku zvládá s velkým přehledem, De Nira pak standardně nelze než chválit, pořád má charisma na rozdávání a dokáže potěšit i v podobné šablonovité poloze přemoudřelého, dobrosrdečného staříka. Ale především, mezi nimi divák pociťuje tak upřímný a pozitivní náboj, že mile rád překousne tuctově vystavěné příběhové schéma a pro jednou se rád znovu poddá každoroční povinné hollywoodské romanci, kterou navzdory její infantilnosti zkrátka nelze nenávidět... 65% (17.01.2016)

Stážista je neuvěřitelně miloučký až naivní film, kterému podkopává nohy přemrštěná stopáž a ono zkreslení reality. Pozitivně laděných filmů není nikdy dost, v tomto případě ale ona zmíněná naivita bila místy až moc do očí. Příběhově se jedná o předvídatelný, ale mile zahraný film, který ničím nepřekvapí, neohromí, ale ani neurazí. Až na dobrodružnou "misi" s mazáním mailu nenabízí film moc humorných scén, což byla škoda. Meyers má na kontě rozhodně povedenější kousky. (08.06.2023)

Ač není čas Vánoc, magický kmet Bobby nezištně napravuje pracovní i partnerské problémy svých nezkušených kolegů. Nebylo by překvapením, kdyby na konci tento Bagger Vance e-shopových hřišť tajuplně zmizel v podvečerním vánku.. Chápu to mezigenerační poselství, ale tohle byla jen utopická sentimentální štětka postříkaná parfémem Voňavá bída. Po čtvrt hodině to ztratilo můj respekt už jen kvůli prostředí, kde se vše odehrávalo (tenhle byznys a pracovní místa, co produkuje, je pro mě hluboko pod uklízením odpadků v parku či sbíráním přejetých koček ze silnice) a nápravu by nepřineslo, ani kdyby si De Niro znovu vyholil hlavu ala Travis Bickle a pomocí Full Metal Xanax ulevil spolupracovníkům od toho obrovského životního tlaku.. (11.05.2020)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)

Seriózní a trochu kožený důchodce, který si hledá nové pracovní uplatnění jako stážista v rozevláté hipsterské firmě, slibuje zárodek slušné komedie. Zvlášť, když seniora hraje Robert De Niro, druhdy představitel hodně drsných chlapíků, kteří by takovou rozjuchanou firmičku dokázali srovnat jediným pohledem. ____ Začátek filmu slibný námět naplňuje. Robert sice mohl víc vzdorovat ležérní atmosféře oděvního e-shopu a jeho mladí kolegové ho nemuseli přijmout až tak snadno a rychle, ale budiž…. Horší je, že tím se vyčerpalo hlavní téma hned v úvodu a místo něj nastupuje jakýsi zástupný vztah otce a dcery mezi postarším stážistou a mladou šéfovou, které firma i rodina přerůstají přes hlavu. A z komedie je náhle upocené melodrama, které disponuje i jednou děsně cool přechytralou holčičkou s kudrlinkami. /31. 8. 17./ (31.08.2017)