Transdarinka

iPhonom nasnímaný neurotický portrét losangelskej žumpy. Kríženec Ružových plameniakov a toho najlepšieho od Harmony Korineho, s tak neodolatelne tupými a plochými no majstrovsky vypointovanými dialógmi až mi ostával rozum stáť. Trochu previnilo musím ísť za 5* pretože takto intenzívny a hlavne úprimný filmový zážitok som už dlho nemal. Sonda do groteskného sveta ktorý vypadá tak odlišne a pritom je totožný s našim. :) (07.11.2015)

(1001) Pane jo, na takovou jízdu jsem vůbec nebyla připravená. Drámo antických rozměrů, navzdory slibům hlavní hrdinky. Film má začátek, prostředek, konec a vývoj směrem ku očištění (hehe), což je například něco, co valná většina dnešní mainstreamové produkce směle ignoruje. Nemůžu se rozhodnout, jestli je film absolutně depresivní, jak by se jevil vzdálenému pozorovateli, nebo jestli je to happy end z pozice obou protagonistek, jako když člověk sleduje někoho vlétat do černé díry, tak by se mu to zdálo nekonečné, ale když jí sám prolétává, tak se pro něj běh času nezmění (no jo, koukala jsem tůhle na Interstellar). Zároveň jsem pořád musela myslet na takový ten internetový "fakt"/drb, který tvrdí, že zlaté rybky závojnatky dokážou v paměti udržet pouze poslední tři vteřiny. Rozhodně bych řekla, že je to jeden z nejlepších LGBT filmů, jaké jsem kdy viděla, a to zkrátka proto, že to ve filmu nehraje žádnou roli. Je to příběh o lásce, zlomeném srdci, pomstě a přátelství. Tečka. P.S.: Ještě připomínka k tomu, že při správném překladu/interpretaci by se film měl jmenovat "Oranžové nebe" nebo "Červánky", současný český název nedává žádný smysl. -"Merry Christmas Eve, bitch." (18.12.2018)

Pamatujete si na tu pětiminutovou "fuckbitchstupidbrokeassniga" scénu, která byla na začátku "Windowlicker" od Aphex Twina?.....tak tady je to roztažený na 90 minut v tom nejlepším stylu Harmony Korineho a Pink Flamingos. Non-stop jízda pár rozjetých tranďáků pičujících, uhánějících tam a zpátky po ulicích LA a hulících perník, a do toho detektivní tchýně arménskýho taxikáře, kterej má zálibu v kouření pér. Jeden z nejhezčích vánočních příběhů, který jsem kdy viděl...jo a celý se to točilo iPhonem, a dělal to režisér The Florida Project. (29.01.2019)

Když jsou ty Vánoce, tak mi aspoň podrž koule. Dno LA a tři postavy z něj, jež s dokumentární věrností, kterou umocňuje natáčení na mobily, sledujeme. Transvestita Sin-Dee je propuštěna z vězení a místo milostného shledání s Chesterem se dozvídá, že ji podvedl s jinou ženou a chce se mstít. Novinu ji oznámí taktéž transvestitní kamarádka Alexandra a přes všechny sliby, že hledání Chestera nebude drama, to drama je. Jejich cesty se v rámci síťového narativu místy rozdělují a umožňují nám sledovat osamocenou Alex, jak zve všechny známé na své večerní pěvecké vystoupení a Sin-Dee jak „nedělá drama“ při hledání Chesterovy milenky. Síťovost je ale zásadní ve chvílích, kdy nás film přenáší k jistému taxikáři. Zprvu se zdá, že se jedná o onoho Chestera, ale později zjišťujeme, že tomu je jinak a celou dobu jsme sledovali arménského taxikáře Razmika, jehož vazba k ostatním dvěma postavám se vyjasňuje, když se potká s Alex a stává se dalším pozvaným na vystoupení. Linie těchto postav se tedy zároveň různě proplétají a zase rozplétají. Zajímavě spolupracují také skrze zvuk - mohou být v kontrastu, kdy jednu z nich doprovází agresivní hudba, zatímco druhá je bez hudby nebo je může zvuk propojovat - Razmik uspokojuje Alexandru orálním sexem, když jeho taxíkem projíždějí myčkou aut, jejíchž zvuk se prolíná do paralelní linie Sin-Dee.  Střídání linii, natáčení na tři iPhony a mnohdy výrazný energický hudební doprovod vytváří agresivní tempo, které ale někdy ustupuje do pozadí, aby nechalo naplno proniknout melancholii postav - Razmekovo utíkání od rodinných oslav Vánoc k trans prostitukám; Dinah unesená Sin-Dee z hotelového pokoje, kde se oddávala skupinovému sexu, kam ji po té nechtějí vzít zpět a nebo Sin-Dee, která zjistí, že kromě Dinah spal Chester také s Alex…  Poslední zprávu se Sin-Dee dozvídá po scéně, kterou lze chápat jako vrchol oné sírovosti narativu, kde se všechny postavy setkali v podniku Donut time, kde celý film také začínal. Namísto idylického usmiřujícího se setkání u jednoho stolu, kterým by jako vánoční film Transdarinka mohla končit, ale dostává vrchol dramatu, kdy se Ramzikova rodina dozvídá o jeho v vztahu s prostitutkami a téměř zachráněný vztah Sin-Dee a Chestera (dozvídáme se o jejich zasnoubení) je opět v troskách, stejně jako její přátelství s Alex. Jako vánoční film ale nakonec přece jen končí, kdy po opětovném rozdělení všech postav je to právě Alexandra, která Sin-Dee polité močí v prádelna půjčuje svou paruku. Duch Vánoc opět spojil dvě odcizené osoby. (30.06.2024)

Takže se mi bohužel potvrdily mé obavy - Sean Baker zas tak dobrý režisér není a The Florida Project se mu povedlo hlavně kvůli Zabého kameře. Transdarinka je celá natočená iPhonem a díky tomu ten film vypadá jako nějaké home video. Na jednu stranu chápu účel, na tu druhou ty záběry byly většinou hrozné. A to proti točení filmu iPhonem nic nemám, protože takový Scott Barley s tím dokáže fakt neskutečné věci. Celkově mi ten film byl ale strašně protivný - postavy jsou všechny na zabití, kvůli kameře to i strašně nudí, soundtrack většinou je taky otravný (a navíc uřvaný) a nenašel jsem tam nic víc zajímavého. Vypadalo to, jak kdyby to točil Dupieux (a jeho filmy mě kromě jednoho neoslovily, spíš nudily) a bylo to i asi podobně "vtipné". Nakonec ani pořádně nevím, co mi Transdarinka chtěla říct. Že transky drží vždycky při spolu? Tak ok, no... Nebavilo mě to, nic mi to neřeklo a kromě celkem obstojného vedení děje a prvotního nápadu ani nemám co hodnotit pozitivně. Lezlo mi to spíš na nervy. 2* (13.05.2020)