Správní chlapi

Osvěžující akční komedie o skvěle zvolené dvojici sympatických soukromých vyšetřovatelích a jejich společné misi. Každý je úplně jiný, ale svými protiklady se skvěle doplňují a k tomu je ještě doprovází všetečná třináctiletá dcera Goslinga, která se snaží do vyšetřování všemožně zapojit. Jde o perfektní kombinaci komedie s akcí. Finální propracovanost zápletky mne v mém hodnocení už jen utvrdila. 85% PS: Jeden z těch filmů které můžete sledovat opakovaně, ideálně s odstupem několika let. (13.05.2021)

Shane Black vracia na výslnie filmový subžáner buddy-movie v celej svojej kráse. Black ako vynikajúci režisér a a rovnako skvelý scenárista vie, ako vytvoriť zábavné postavy a ako im vytvoriť prostredie plné absurdných scén v tom najvtipnejšom zmysle. Takmer všetky gagy mali neskutočný náboj, neočakávanú pointu a miestami som sa sám seba vo výbuchu smiechu pýtal: čo sa to sakra deje?! Dej v tomto prípade nie je až tak podstatný, je len akýmsi spojovacím prostriedkom všetkých vtipov. Hlášky sa sypú každú chvíľu, Russell Crowe predvádza veľmi poctivý cynický humor a zhostil sa svojej role veľmi dobre. Ryan Gosling je však priam kultový. Všetko je to o mimike, pohľadoch v očiach a hlúpych výrazoch v tvári. Film mal potenciál na to stať sa kultovou klasikou, škoda dier v scenári a slabšieho príbehu, ktorý by túto kanonádu vtipných scén premenil na zmysluplnú zábavu. Ale smiať sa budete zaručene takmer stále. 85%. (26.12.2016)

Slušná retro jednohubka, jejíž atmosféra a načančaný vizuál osmdesátkového LA je daleko záživnější, než příběh, kolem kterého se dva výborně sehraní hlavní hrdinové točí. Mimochodem takovouhle dceru bych chtěl v novém Jacku Reacherovi a nedostal jsem ji. Výborné hlášky a skvělá akce. O trochu lepší než Stursky a Hutch, leč velmi podobné. (06.11.2016)

Russell Crowe, Ryan Gosling, Shane Black a pak dlouho nic. Mnohdy to stačí, tady jsem čekal krapet lepší podívanou. Blacka roky zdobí svižné dialogy, absurdní situace i náramná práce s postavami. Jeho Posledního skauta nelze nemilovat. Tady je zápletka možná lehce chaotická, možná i příliš neodsýpá, ale posléze se chytneme a začneme si užívat trampoty nesourodého dua, které tvoří vyčůraný, nezodpovědný soukromý detektiv a zasmušilý, nájemný ranař. Jsme na konci sedmdesátých let, máme tu mrtvou vnučku senilní babičky, jednu zlomenou ruku, několik zmlácených lidí, pornografické podsvětí, předčasně vyspělou dceru, disco i barevné vzorované košile v solidně stylovém mišmaši, ve kterém mi ovšem létání mezi žánry tak úplně nesedělo. Některé gagy vůbec nevyplynuly z děje a snad až rušily. Oba hlavní antihrdinové jsou energičtí (uječený Gosling z povahy své postavy pochopitelně víc), přesto myslím, že oba měli už výrazně lepší herecké chvíle (i mnohými vyzdvihovaný Gosling). Strašně rychle (vážně jo) se mi to vykouřilo z hlavy, možná i proto dávám jen tři hvězdy. (27.07.2016)

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)