The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House that Jack Built
Jack stavia dom
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHudba:
Víctor ReyesHrají:
Matt Dillon, Bruno Ganz, Uma Thurman, Siobhan Fallon Hogan, Sofie Gråbøl, Riley Keough, Jeremy Davies, Jack McKenzie, Mathias Hjelm, Ed Speleers (více)Obsahy(2)
Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes. (Aerofilms)
(více)Videa (5)
Recenze (526)
V čem to Trier v této studii zla přehnal, že diváci na premiéře zhnuseně odcházeli? V samoúčelně šokující brutalitě, nebo v otrlém humoru totální nicoty? Kritici se nemohli shodnout - snímek ocenili od 0 procent po 100 procent. V úvodu vidíme přestylizovaní pekle a pak následují polemiky v prázdném obalu a lacinými odkazy na Hitlera. Naštěstí nadsázka zlo tlumí a osvobozuje. Nejsilnější sólo přijde, když vyznavač systému a čistoty dává sarkastickými urážkami najevo svou intelektuální nadřazenost. ()
Lars Von Trier je kontrovérzní režisér podobně jako Lynch a jeho dosavadní tvorba mě zatím míjela, takže jsem mile překvapen s jeho novým filmem, který sice opět není pro běžné publikum, ale použil atraktivní námět a dává zavzpomínat především na klasiku Henry: Portrét masového vraha. Matt Dillon zahrál Jacka s gráciíí a zaslouží si za svůj výkon akademické odměny. Film popisuje 5 incidentů, kde Jack nemilosrdně vraždí a rozhodně má z něho divák znepokojivé pocity, protože, co kolikrát provádí s obětmi je k neuvěření. Brutální je to solidně, ale v pár scénách jsem doufal, že Trier zajde ještě dál viz. 5 incident a experiment s Full metal jacket byl trestuhodně nevyužit. Má to sice 2 a půl hodiny, ale nudit jsem se nestihl a bavilo mě i Jackovo inteligentní filosofování, ze kterého se člověk i něco zajímavého dozvěděl, byť Dantové peklo v závěru bylo možná už moc. Znepokojivý, syrový, inteligentní a psychologicky náročný film obsahující černý humor i sarkasmus a já si jej užil. 80% ()
S mistrovými filmy to mívám od odpadu (třeba Melancholia) až k plnýmu počtu (třeba Antichrist). A tohle je spíš ten první případ. Vo co jako v tomhle rejžovi gou?? Nejsem zase taková lopata, abych nedokázal ocenit artovost a pochopit filosofování, naopak, ale tohle... tahle alighierovská alegorie mě minula o několik světelných let. Na realistický thriller o sériovým vrahovi je 'Jack' málo realistický i thrillerový, na filosofující art je málo artový a filosofický, na komedii málo vtipný, na provokaci málo provokativní. A směrem ke konci film svými rádoby rafinovaně oduševnělými plky víc a víc nudí. Jsem hodně zklamaný touhle prázdnou nafouknutou filmovou bublinou, protože jsem od pana samorosta von Triera očekával daleko předaleko větší nálož všemožných divností, bizarností, extrémů, exkrementů... Každé průměrné béčko mě zaujme a osloví víc, než takováhle pseudofilosofická duchoprázdná břečka. I vizuál stojí za houby, protože kameraman je těžký epileptik, takže zaokrouhluju směrem dolů. Přesto je ve filmu (z 'béčkového hlediska') několik zajímavých vražedných momentů, kvůli kterým ho nepovažuju za úplnou ztrátu času. ()
Asi to bude má chyba, každopádně jak má něco označení "art" film, vždy to, dle mého skromného názoru, stojí za vyliž prdel. Jack staví kokota, není vyjímkou a já ty dvě a půl hodiny protrpěla ve větších bolestech, než kdybych rodila paterčata prdelí. Dneska, aby byl někdo brán jako umělec, stačí natočit do nebes volající kundovinu o hovně a všichni mu naprcaj spoustu hvězdiček, aby nebyli za dementy, co nerozumí umění. Já jsem zvyklá být za krávu 24/7/365 , takže s hrdostí hlásím, že druhu "umění" kde nic nemá hlavu ani patu a každá scéna se táhne jak medový hovno, nerozumím. Rejža chtěl, jako už několik jiných "umělců" před ním, diváka šukovat a jak jsem četla, že lidé opouští během projekce sál, bylo mi jasný, že to nebude strachem z filmu, ale proto, že prostě na tu píčovinu nechtěj koukat a na sedačce je neudrží ani fuckt, že za tuhle debilitu platili. Největší záhadou pro mě je, že to tady svítí červeně i když by to pasovalo do 300 nejhorších. Asi jako rákoska holt českýmu pohledu na věc piču rozumím a tak alespoň apeluju na naši žlutou menšinu a klub přátel šikmých očí - Nečumte na to. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (16)
- Režisér Lars von Trier informoval o natáčení filmu již v roce 2016 v krátkém videu. Na hlavě měl bílý šátek, byl v roztodivném psychickém rozpoložení a suše pronesl, že tenhle film „nebude rock´n´roll, ale genocida“. (CrypzzXD)
- Natáčelo se v Dánsku, Švédsku a Itálii. (Varan)
- Ku skutočnému týraniu zvierat nedošlo. Scéna s káčatkom bola natočená pomocou silikónu a "filmovej mágie". Po premiére sa voči režisérovi ohradila aj PETA, svoje stanovisko však neskôr zmenila, keďže všetko bolo nakoniec v poriadku. [Zdroj: The Telegraph] (Dr.Cilka)
Související novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
71. Cannes Film Festival a jeho vítězové
71. ročník byl zahájen snímkem Oscary ověnčeného Asghara Farhadiho Všichni to vědí, jemuž vévodí slavný španělský herecký pár Penélope Cruz a Javier Bardem. Česká stopa byla výrazně znát v úvodu… (více)
Lars von Trier a sériový vrah
Slavný dánský režisér se po Nymfomance na pár let odmlčel, jeho fanoušky tak určitě potěší, že konečně chystá další projekt. Trierův nový film se jmenuje The House That Jack Built, uvidíme ho v roce… (více)
Moje druhé stretnutie s umením Larsa von Triera. A akosi v hĺbke duše chcem veriť, že v jadre nie je tak prepnutý človek ako náš hlavný hrdina (ak sa dá nazvať hrdinom), lebo inak si neviem predstaviť aký človek musí byť aby natočil takýto film. Ako bolo vo filme povedané, veci čo človek napíše sú veci, ktoré by si tajne prial spraviť sám. Dúfam, že to tak nie je. Už len čiste z dôvodu, že chcem veriť, že ľudskosť nie je len klam a nie sme všetci tigre, ktoré sa rozhodli dobrovoľne správať ako jahňatá a jediný kto vidí skutočnosť ako skutočnú je Jack. "The House That Jack Built" bude jeden z najnepríjemnejších filmov, čo som videl za celý rok. Možno za celý môj život. Neviem ako by som to lepšie popísal. No napriek tomu je na tom filme niečo tak fascinujúce, že som ho dopozeral až do konca a bol schopný to odsedieť. Istým spôsobom sa za to obdivujem, no musím povedať, že je to skutočne fascinujúce vidieť túto postavu. Vidieť mu do hlavy, spoznávať ho a premýšľať, či stretnutie s Umou Thurman v ňom niečo reálne neodblokovalo. Uma Thurman totiž zvláda opäť to, čo posledné roky predvádzala. Byť maximálne neznesiteľnou. A takou v tomto filme rozhodne je. Matt Dillon podáva absolútne fantastický herecký výkon. Skrz všetko to odpudivé čo na jeho postave vidím ho musím pochváliť. Ten človek sa zmenil na niekoho absolútne desivého. Niekoho, koho by som nikdy v živote nechcel stretnúť. A neviem čo o mne vypovedá fakt, že sledovať ho a počúvať ho bolo miestami pre mňa fascinujúce, inokedy absolútne desivé. Ja sám neviem čo si mám o tom myslieť. Možno by som si mal film pozrieť znovu na to, aby som vedel čo si reálne myslím, no rozhodne to neurobím. V prvom rade je skutočnosť taká, že toto nie je film, ktorý by som chcel vidieť znovu. Osobne neviem, či by si ho niekto bol ochotný pustiť znovu. Možno áno. Ale ja tam určite nepatrím. Raz a dosť. A ak by som aj chcel ten film vidieť znovu, tak sú tam určité problémy, ktoré by ma od toho odrádzali a do toho práve vstupuje Lars von Tirer a jeho "umelecká" réžia. Niektoré scénky sú tam absolútne nasilu a podľa mňa len zabíjajú čas. A tento film je tak dlhý, že miestami som už chcel, aby sme došli k pointe a nemuseli to obrazotvorne analyzovať a opisovať, ako sa tu deje veľmi často. A tento štýl ma skutočne nebaví. Niekedy to vie niečo pridať ako napríklad prirovnanie chôdze medzi lampami a tieňom, no potom sú tu aj monológy o dezertných vínach, ktoré ma absolútne frustrovali. Film je v tomto skutočne natiahnutý a miestami veľmi nudný. Napriek tomu, že Jack je zaujímavou postavou, tak niektoré scénky sú na mňa moc nudné. A potom je tu záver. Alebo jeho posledných 20 minút, kde som konečne aj pochopil názov filmu. A nechcem byť hnusný, ale opäť sa tu snaží byť režisér veľmi umelecký a originálny. A mám pocit, že je to len jeho ohromná sebaláska. A jeho pocit, aký je veľký umelec. Lenže ja to až tak vysoko nevidím. Pre mňa to v tomto nefunguje. Možno by to mohlo mať lepší spád, keby sme veľa scénok odtiaľ vyhodili, no asi by sme potom nedokázali v tom vidieť Larsovu "genialitu". A tento pocit mi rozhodne uberá dojem z filmu. Hlavnú myšlienku moc rozoberať nebudem, lebo ja s mnohým čo Jack tvrdí nesúhlasím. Niekde má ale pravdu. Najmä keď vidíme, že ľudia nereagujú na volanie o pomoc alebo krik. Je to svet ignorácie. A osobne to budú posledné slová, čo tomuto filmu venujem. Hodnotenie: B- () (méně) (více)