Krutý a výjimečný

Vysvětlete mi prosím, jak je možné, že režisér Merlin Dervisevic natočí takový debut až ve svých takřka padesáti letech. Příběh je totiž zasazen do pekla každého, kdo si to zaslouží. Ve své podstatě se tak jedná o velice náročný film, kterej se vyplatí sledovat od první sekundy do poslední klapky, jinak se v tom divák ztratí, nebude chtít nad filmem přemýšlet a plno momentů bude vnímat jako hovadinu. Ve filmu se totiž děje řada na první pohled nevysvětlitelných jevů, které vytváří dojem něčeho, co je třeba vysvětlit. A ten film to vysvětlení v sobě má. A závěrem mě dost překvapil. Byl to takový ježek v kleci, kterého když se snažíte vyndat tak v tom předposledním hmatu vypadá, že je nejvíce zamotaný do té klece, jenže stačí ten poslední pohyb a ježek z klece vypadne. (13.01.2015)

Zpočátku to vypadá jen na takový škodolibý a mstivý filmík od nějakého nasraného bezvěrce, který chce světu ukázat jaké je ten pámbu sadistické a nespravedlivé hovado. Ale časem je všechno trochu jinak, a pak ještě jinak a... a nakonec to skončí tak nechutně nasládlým hepáčem, že bych z něho zvracel, kdyby mi nebylo líto vyblít tak dobrou večeři. Ale každopádně takhle zajímavá zápletka se v kanadských béčkách určitě nevyskytuje často, takže bez váhání čtyři. Jen si neodpustím krátkou filosofickou úvahu: Kdyby člověk přijal nějaký posmrtný trest s radostí a s uspokojením, protože uzná že si ho zasluhuje a potrestaný si být vlastně přeje, tak už by to potom nebyl žádný trest a jeho pokračování by nemělo smysl, protože člověku by se ono trestání vlastně líbilo a tím by se z trestání vlastně stala slast. Tak to ne vážení, zákon karmy se takhle snadno ojebat nedá! (12.05.2015)

Nejlepší je se vykašlat na čtení jakékoliv synopse a pustit si to. Bez jakýchkoliv informací o ději. Ale jak pak mám napsat komentář, že jo, ehm.. Snový, temný příběh o vině, trestu, očistci duše, který je v první řadě výtečně natočený a za tu hodinu a půl jsem se nenudil ani na vteřinu. A jak nad tím přemýšlím, tak mě napadají samé superlativy, je to prostě skvělej film, jeden z mála, který je zároveň bez problémů divácky nenáročný, ale stejně tak má jasnou myšlenkovou vizi (a i když označení žánru "Psychologický" zrovna nemusím, tady to sedne jako Kraken na čajovou párty u Cuthullu). (17.09.2017)

Na takový výsledek inspirace svým nejznámějším románem by byl Fjodor Michajlovič nepochybně hrdý. Novátorské, hloubavé pojetí rozpitvává následky zločinu. Geneze vztahu k vlastním činům je výborně načrtnuta i díky Dervisevicově mimořádné schopnosti zkratky, u níž by zřejmě uznale pokýval hlavou i Hitchcock. (09.03.2023)

Pýtam sa sám seba, ako je to možné, že ma snímok s tak dokonalým nápadom, uspal po 40 minútach. Á, počkať, už viem. Bolo to tou neskutočne príšernou kamerou (alebo verziou?), a neskutočne nesympatickým hlavným hrdinom, ktorému by som jeho neustále opakujúce sa šialenstvo neuveril, ani keby ho krájali a solili zaživa priamo predo mnou. Ruku na srdce. Nikomu z Vás nepripomínal "Johna", vlastníka svetoznámeho, cynického kocúra - Garfielda? Mne neskutočne. (09.03.2015)