Avengers: Infinity War

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)

... jen mě trochu zlobilo, že veškeré zvraty jsou postaveny na poměrně otravné premise, že hodnota jednoho života nelze vyvažovat hodnotou bambilionu dalších. Otravné zejména protože ve skutečnosti šlo spíš o karikaturu této premisy: hodnoty životů některých jednotlivců nelze vyvažovat hodnotou bambilionu dalších. Někdy. Trochu nahodile. Nutno ale říct, že tak principy při snaze aplikovat je na dění zkrátka dopadávají. ___ Zejména mi ale vadila bezbřehá schopnost našich hrdinů selhat v klíčovém okamžiku. Potřebou mít proslov, hysterickým výlevem. Ale jinak skvělé, velkolepé! (11.09.2018)

„SLYŠTE A RADUJTE SE. DOSTALO SE VÁM CTI, NEB VÁS ZACHRÁNIL VELKÝ TITÁN. MOŽNÁ SI MYSLÍTE, ŽE JE TO UTRPENÍ. NE. TOTO JE SPÁSA. DÍKY VAŠÍ OBĚTI SE VESMÍR OPĚT VRÁTÍ DO ROVNOVÁHY. USMÍVEJTE SE. NEBOŤ I VE SMRTI SE Z VÁS STALY DĚTI THANOSOVY....“ /// Josh Brolin s vizáží norskýho blackmetalisty likviduje Bohy i nadlidi. Je to monstrózní a líbí se mi, jak všechny ty postavy mají (relativně na malým prostoru) svůj jasnej a frajerskej part. Kdo má sršet ftipem, srší, kdo má likvidovat, likviduje a kdo má hrát na citlivou strunu… Není to taková prdel jako „Ragnarok“, ale o to víc vyniká závěr, kterýmu se prostě nechce věřit. Tohle mě bude ještě dlouho bavit! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nemám rád Avengers. 2.) Nevím, kterak Thor ke kladivu přišel. 3.) Myslím si, že lidí je moc. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ** (03.05.2018)

Hezky to odsýpalo, člověk do toho na začátku spadne a nechá se unášet, kam ho příběh zavede. Přiznávám, že pro mě asi nejlepší film z celého toho pochybného Marvel universa. Tak jsem zvědavá, co nás čeká za rok. Člověk o tom může přemýšlet a s kamarády spřádat divoké teorie (bez internetu, bez znalosti předlohy, aby si to víc užil). Smutné scény, vtipné, dravé, citově vyděračské, umělé, přirozené, trapné, uber kchůl, ... má to všechno. V kině se na to fakt dobře kouká. (09.05.2018)

Asi není třeba zmiňovat, že jde o nejmegalomanštější a nejakčnější Marvelovku, možná komiksový film vůbec. Nedokážu si moc představit, že by dnešního diváka takový film nebavil, nebo zklamal, je to docela nářez, ale jednu věc chci rozebrat. Zdá se mi, že dříve pramenilo kouzlo komiksových filmů z toho, že do reálného světa byla zasazena nereálná postava a my mohli sledovat, jak velké věci dokáže v našem známém světě dělat. Třetí Avengers již prezentují svět, jehož zákonům vůbec nerozumím. Když se střetne hrdina A a hrdina B, nejsem schopen odhadnout nejen, kdo vyhraje, ale vůbec, kdo jak může bojovat. Každý má schopnosti, které jsou natolik variabilní, nebo spíše nejasné, že nikdy nevím, jestli po jedné ráně padne mrtev, anebo přemůže celý vesmír. Ovládání prostoru, času, nanooblek, kladivo, teserakt, prsteny - z toho všeho jsou jen abstraktní pojmy, které mohu jen nečinně konzumovat, aniž bych měl šanci sám něco vymyslet. 8/10 (06.05.2018)