Avengers: Endgame

Infinity sága vrcholí a jako závěrečný 22. film přichází Avengers: Endgame! Opět se k němu vrací bratři Russové, kteří už natočili jiné parádní marvelovky- Winter Soldier, Civil War a Infinity War. Už jenom překonat tyhle snímky není jen tak, navíc je Endgame opravdu záběr 22. filmů dlouhé ságy, který po 11 letech uzavře první éru Marvel Cinematic Universe. Russové dávno slibovali, že bude mít Endgame výrazně jiný tón než Infinity War, bude dost možná nejdelším Marvel filmem (což se se 180 minutami potvrdilo) a především půjde o opravdu výraznou tečku celé Infinity ságy po které se další éra MCU vydá opět trochu jiným směrem. Především se ale u Endgame plánovalo, že by kampaň měla ukázat z trailerů především jenom prvních 30 minut a nechat si do kina mnoho překvápek. Stal celý ten hype za to a dorazila neskutečná pecka? Zajdu tak daleko a označím Endgame za skutečný masterpiece, nejlepší marvelovku, jeden z nejlepších filmů posledních let, v kině dost možná jeden z nejlepších zážitků v dějinách a především perfektně čistá ukázková blockbusterová práce. Endgame je skutečně výrazně žánrově jiný typ filmu než Infinity War - Endgame je skvělým příběhem o přátelství, rodině a o tom být superhrdinou. Důraz se klade především na původní šestici a každý z nich (Iron Man, Captain America, Thor, Hulk, Black Widow, Hawkeye) dostane výrazně dějově zajímavou linku a dovolil bych si říct, že ani Iron Man ani Captain America ale především Hawkeye si krade celý film pro sebe. Každý hrdina ale funguje- Ať už jde o Iron Mana, Capa nebo Thora tak každý je v ději perfektní a dost možná perlí nejvíce z celého období MCU. Endgame především šlape díky návratu bratrů Russových- právě oni dokáží pracovat s mnoha postavami a dokáží natočit týmovku, která dokáže fungovat sama o sobě aniž by výrazně odkazovala na zbytek filmů. Každý hrdina dostává adekvátní prostor a jednoduše není zbytečnou postavu v ději.Postav se ve filmu objeví mnoho, reálně by jste ale z celého filmu nechtěli vystřihnout biť jedinou postavu...a akce jinak i když ji není mnoho perfektně šlape a choreografie akčních scén je přehledná.... Endgame ale především funguje po stránce emoční a dává to smysl - polovina vesmíru naposledy zemřela a každému tak někdo chybí. Ať už truchlí samotní hlavní hrdinové nebo se třeba Captain snaží pomáhat civilním lidem s tím, že je prostě najednou vše výrazně jiné, je to dojemné.... A to je jenom začátek filmu po kterém se spustí emoční masírka, která normálního člověka dojme minimálně třikrát do začátku závěrečných titulků (které jsou vyjímečně bez potitulkových scén)... Především oceňuji fakt, že trailery opravdu odhalili jen prvních 30 minut- dorazí několik překvapení, které reálně mají šanci překvapit i ty nejvíc připravené - Endgame je co se týče tohohle jasný spoiler free a proto jen můžu říct, že se to musí vidět jelikož to do sebe skvěle perfektně zapadá a šlape to neskutečně. A Marvel má především od druhé třetiny koule na mnoho věcí, které jsem od něj nečekal.... Endgame je jistým vrcholem celého MCU- Nejlepší a především nejdospělejší film z celého univerza, který sice naznačí, že je Návrat do budoucnosti totální nesmysl, na druhou stranu se ale vykoupí dojemnou rozlučkou s jednou érou která pobaví i rozbrečí a především ukazuje, že to těch 11 let opravdu spělo do jasného bodu. Endgame je prostě událost, která se zapíše do historie. A díky svému přesahu má šanci zaujmout i lidi, kteří komiksům neholdují. Infinity War a Endgame dohromady tvoří perfektní epický kousek, který už se asi jen tak nepřekoná i kdyby se Black Panther 2, Strážci Galaxie 3 nebo Eternalové snažili a především zakončuje celou Infinity ságu jak nejlépe to šlo...Endgame has me! PS 1: Thanos je stále nejvíc cool záporák posledních pár let i když se dočká menšího prostoru než v Infinity War a tentokrát děj není vyprávěn čistě z jeho úhlu pohledu PS 2: Grafické titulky jsou také v rámci historie MCU nejlepší! Viděno v kině: 5x (25.04.2019) (méně) (více)

Desítky postav, stopáž přes tři hodiny, hrátky s časem, loučení s jednou érou a ustavování pozic pro tu následující. Avengers: Endgame je natolik ambiciózním a rozsáhlým blockbusterem, jaký svět nepamatuje. A s tím souvisí i fakt, že snímek je v součtu úplně jiný než Infinity War, pracuje s vícero žánrovými schématy a s vícero vypravěčskými hledisky a obsahuje spoustu momentů a zvratů, které budou pro většinu diváků hrozně překvapivé. A kupodivu to není snad nikdy ke škodě věci. Zřejmě nejpřekvapivější pro mě bylo, že příběh tentokrát umí vkusně zpomalit, spolehnout se ve vypjatých chvílích na výrazy herců a zůstat s nimi i v situacích, před kterými by předchozí snímky rychle střihly na jinou dějovou linii. Nevzniká tím však dojem roztahanosti, nýbrž se posilují osobní příběhy jednotlivých hrdinů, jež Thanosovo lusknutí hluboce poznamenalo, a buduje se obrovsky silné zázemí pro finální nevyhnutelný střet. Film tedy hodně jede na vlně nostalgie a zapojením time-travel zápletky v průběhu vydatně utužuje vlastní propojení s filmy minulými, kdy se dočkáme několika unikátních konfrontací, jež každého fandu zahřejí u srdíčka. Zároveň se však od ostatních děl svou výstavbou výrazně odlišuje a trumfuje v tom, co MCU už dlouhodobě úspěšně provádí - v oscilaci mezi různými žánry a vypravěčskými postupy. Zatímco doposud se takový mix rozprostíral výhradně vně, nikoli uvnitř jednotlivých snímků (druhý Kapitán Amerikaje špionážní thriller, třetí Thor barevná komedie, Captain Marvel buddy movie), nyní se žánry mění za pochodu a rozumně podporují aktuální dění. Prvních 15 minut v podstatě jen svádí aktéry dohromady a navazují přesně tam, kde Infinity Warskončilo, načež přichází nečekaný twist a vyprávění se stabilizuje na dramatu o skupině duševně zcela normálních lidí (i když u někoho ta normálnost dost hapruje), kteří se vyrovnávají se svým selháním a následně křísí naději na možný zvrat. Následuje takřka čirý heist movie, v němž se hrdinové vzájemně špičkují a provádějí náročnou loupež, v níž má každý své úkoly a syžet mezi postavami střihá více dynamicky. A jelikož nechci nic prozrazovat, přeskočím rovnou k charakteru finále, které inklinuje k jednoduše nejprďáčtější blockbusterové řezničině, jakou si můžete představit. Jo, závěrečná bitva je vizuální i emocionální nálož, která parádně završuje dosavadní pohyby aktérů po rozsáhlé dějové šachovnici a dává divácké extázi mat, před nímž se nejde ubránit. ___ A přestože se občas vtipkuje až moc a snad i lehce nevkusně a najdou se dvě tři scény, u nichž si řekneme "pojďme už dál", všechno to dohromady funguje bravurně, nejdůležitější postavy působivě završují svůj dlouhotrvající vývoj a, ačkoli divák v závěru roní slzy nad koncem milované éry, film s přesahující dějovou strukturou ho současně nenásilně donutí, aby se třásl nedočkavostí na počátek éry nové. Epilog snímku je dost protahovaný, ale po hodně dlouhé době jsem si přál, aby nějaká popkornovka po závěrečném rozřešení neskončila a nabídla mi ještě více kolem budoucích osudů postav. Tohle ale už není obyčejná popkornovka, nýbrž plně respektovaná forma filmařského umění, které dokáže pobavit, dojmout i vyvolat husinu po celém těle, které umí spojit desítky postav a přesahujících světů v precizně organizovaném vypravěčském rytmu a které umí být nepředvídatelné a originální. 90% (26.04.2019) (méně) (více)