Deset malých černoušků

Kdybych před zhlédnutím filmu nečetl knihu, asi by moje hodnocení vypadalo jinak. Film se skoro vůbec nedrží knižní předlohy a nejen to, nedrží se ani toho, že oběti jsou ve filmu zabíjeny podle nějakého pravidla. Například pan Grohmann se měl „posekat“, paní Grohmannová se neměla probudit a celý příběh se měl odehrávat na ostrově. I přes tyto nedostatky jsem se u filmu vyloženě nenudil. Co mi ale vadilo nejvíc, byla kompozice v některých záběrech, kdy postavy doslova vylézali ze záběru. Nevím, jestli to nebylo způsobeno tím, že mám v mojí verzi filmu seříznutý obraz, ale připadá mi to málo pravděpodobné. (12.02.2012)

Kniha mě úplně dostala a navíc je úplně ta nejlepší, kterou jsem od Agathy Christie četl. A samozřejmě jsem chtěl vidět i tuto filmovou adaptaci. Trochu jsem se jí obával, byl jsem přesvědčen, že nemůže knihu překonat - a ejhle, ona se jí mimimálně vyrovnala. Je tu pár změn, hlavně finále, což mě nejprve trochu zklamalo, ale nakonec jsem se s tím smířil. Výměna pustého ostrova za horskou chatu také příběhu nijak neuškodila. Film byl skvěle obsazený, atmosférický a maximálně napínavý. Atmosféra byla naprosto na jedničku a to, že byl film černobílý na ní ještě přidávalo. Skutečně vynikající napínavá detektivka, která nádherně rozjela atmosféru a mě vyrazila dech. Detektivka podle knihy, o níž jsem si myslel, že se nedá zfilmovat. Omyl. Za mě rozhodně 90%, jsem nadšený a velmi brzo si to rozhodně zopáknu. (09.03.2013)

Předloha Agathy Christie patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy hlavně díky svému všudypřítomnému napětí a nedýchatelné atmosféře. U této adaptace jsem měl zprvu pochybnosti, zda neuškodí přesunutí se z osamoceného ostrova na rozbouřeném moři do alpského sídla, ale oddechl jsem si, když jsem zjistil, že mé obavy byly liché. Výše zmíněnou atmosféru to má, napětí také, takže spokojenost. Teď by mě ještě zajímalo, jak se vyvedla sovětská adaptace z 80.let. (07.08.2009)

Výtečné krimi s nebojím se napsat až hororovými prvky (já si chci taky ve starém opuštěném domě odříznutém od světa svítit svíčkama, muhaha :-). Knížku jsem nečetl, když se řekne Agatha Christie, tak si pokaždé, ani nevím proč, vybavím Jessicu Fletcherovou, která napsala, že je to vražda (heh, už úplně cítím ty ostré pohledy od jistých lidiček :-), takže jestli to mělo takový konec anebo onaký, mi je vlastně úplně putna (i když bych upřednostnil mírně morbidnější závěr), jen jsem si užíval ty skvělé dialogy a SPOlLER! opájel se tím, že jsem taky jednou vyhmátl vraha dřív, než začnou závěrečný titulky. Ano, tipoval jsem tu bloncku a když zastřelila (nebo spíš "zastřelila") teho frajera, už už jsem si klepal na rameno, jakej jsem to kabrňák. Škoda, že mě závěr vyvedl z omylu, ehm...KONEC SPOILERU! A btw opět jsem se zamiloval, Daliah Lavi je vážně lovely :-) (20.07.2013)

Ono objektivně je to na čtyři hvězdy, protože to má nějaká hluchá místa a těží to z atmosféry rakouského zámku vysoko na vrcholku zasněžené hory jen zpoloviny a hororově také jen zčásti, ale na druhou stranu se to nedrží věrně předlohy, ale dotváří ji a přináší dokonce překvapivý prvek, který celou tu lineárnost úmrtí nabourá víc, než původní pointa Agathy Christie. Dobré je, že až se mě syn bude ptát, kdy vznikl žánr slasherů, tak to bylo první filmovou adaptací této knihy (která se ale odehrává na ostrově, a přesto mi ten posun na rakouský horský zámek přijde skvělý) z roku 1945. SPOILER Jen mne trochu mrzí, že poněkud cynický zpěvák, kterého hraje tehdejší hvězda Fabian, a který má skvělé cynické hlášky, zemře jako první. U jeho podání písničky, byť se u ní směje, jde mráz po zádech. A doporučuji si někam sepsat bokem text a pak si jednotlivé smrti odškrtávat (mně to třeba nesedělo u ryby a spolknutí). Ale za ten pro mne nečekaný závěr, jenž mne potěšil, dám nakonec pět. (11.12.2018)