Sedm statečných

Na dnešní dobu důstojný a umírněný remake nesmrtelné klasiky, který je větší, hlučnější a národnostně barvitější, rozuměj politicky korektní tak, jak se to dnes sluší a patří v každém druhém velkém filmu.Washington to táhne tím že chodí, kouká a sem tam prohodí moudro, Pratt to táhne tím že hláškuje a Donofrio hraje medvěda. Zbytek je defacto komparz, což třeba u Hawka zamrzí. Nutno podotknout, že zajímavě vypadá i zpracování, které je samozřejmě špičkové, ale celkem zvláštní je mix klasických, až absurdních pistolnických scén, kdy klaďasové střílejí na všechny směry a padouši padají jako hrušky a skvěle nasnímaných soubojů převážně s lukem, noži apod. Kdyby to bylo R a ještě víc podojené o hlášky, bylo by to na dnešní dobu přesně to co všichni chtějí. Fuqua měl ale příliš velký respekt vůči předloze a to je v jeho podání dobře i špatně zároveň. (23.09.2016)

Sedm statečných. To je ve světě filmu zažitý pojem. Nesmrtelné dílo, které je ve svém žánru měřítkem kvality. Udělat remake této legendy postavilo tvůrce automaticky před problém, jehož nevyřešení jsem pociťoval takřka soustavně během celého průběhu filmu. Tím problémem bylo natočit western natolik dynamický a komplexní, aby uspokojil současné publikum, rozmazlené zlatým věkem filmové techniky, a zároveň i krapku staromilný a ne příliš autorsky iniciativní, aby vyhověl také zarytým fanouškům originálu a klasického westernu jako takovému. Že se to nakonec nepovedlo, by se dalo za určitých okolností i v pohodě tolerovat, obzvlášť přihlédnu-li k mým osobním sympatiím k hereckému štábu, některým starším dílům režiséra Fuqui nebo tragicky zesnulému skladateli Hornerovi, který dokázal rozvinout původní legendární melodii do vcelku působivého atmosférického slepence jeho osvědčených motivů z Nepřítele před branami či Avatara. Ale co mi hodně vadilo, bylo strašlivě předvídatelné schéma scénáře, který, ačkoli se snažil převléct původní příběh do neokoukaného moderního hávu a dodat postavám odlišné motivace k jejich nemožnému hrdinskému činu, aplikuje v průběhu opakovaně ta nejlacinější klišé dobrodružných filmů a užívá naprosto primitivní vývojový vzorec, který by mohl vypadat nějak takto: A – Zažehnutí konfliktu a motivace pohledné hrdinky k pomstě; B – Přesvědčování; nejprve hrdinka přemluví k ochraně místních hlavní postavu, jež následně putuje po státech a hledá pomoc; C – Shledání a výcvik vesničanů; D – Závěrečná bitva. Čtyři etapy příběhu a mezi nimi již bohužel nic, co by je jakkoli zvýraznilo v rovině emocionální, psychologické či narativní. Hlavní záporný charakter jen účelně jedná, aby dal „dobru“ co největší motivaci, a parta neohrožených pistolníků přistoupí bez jakýchkoli vytáček a pochybností na účast v akci, která přitom znamená takřka jistou smrt. Navíc i titulní sedmička, v původním snímku složená z charakterově odlišných a vzájemně se doplňujících postav, nyní až podezřele splývá v jeden povahově jednosměrný, zato však etnicky řádně promíchaný kulturní guláš, z něhož si zapamatujeme s odstupem času snad jen bezstarostný úšklebek Chrise Pratta či nervózní grimasy jediného potenciálně rozporuplného Ethana Hawka..... Jediné, kvůli čemu opravdu stojí za to film vidět, je dle očekávání fantastická audiovizuální stránka, která dělá ze dvou ústředních přestřelek skutečně opojný westernový zážitek, přičemž pastvou pro oči jsou zásluhou krásného rámování záběrů i triviální jezdecké scény napříč typickou krajinou Divokého západu, nebo konkrétně závěrečný polocelek Denzela Washingtona v momentě, kdy se vynoří z domu vstříc hlavnímu sokovi, snímán z majestátního podhledu a s prachem vířícím na sluncem prozářeném pozadí – určitě jeden z nejsvěžejších záběrů letošního roku. (27.09.2016)

Akira se musí v hrobě obracet, ale z tohoto hlediska jsem se rozhodla film moc neposuzovat a neporovnávat. Mám dva samostatné zásadní problémy s tímto filmem: Hudba byla zcela nedostatečná a nevýrazná, nějak jsem si zvykla, že se v poslední době vyrojilo dost skladatelů se zajímavými westernovými soundtracky (moji oblíbenci - Beltrami a jeho brilantní skóre pro Vlak do Yumy a Logana, Cave a Ellis a jejich Zabití Jesseho Jamese a Za každou cenu, Pemberton a jeho U.N.C.L.E. a Král Artuš ). A za druhé mi vadilo přidání motivace z minulosti pro Denzelovu postavu a odstranění tropu mladého bojovníka, který by se na konci příběhu přidal k osadníkům. Když pominu tyto dva křížky, tak film zdaleka nebyl tak strašný, jak jsem se obávala, a dokonce jsem se i docela bavila. Chris Pratt je podle mě nejlepší v ansáblu a když není hlavní hrdina, Ethan Hawke se krásně bál, Byeong-heon Lee musel být nejvíc cool muž na zemi už od narození a Martina Sensmeiera ve war paintu bych brala za muže okamžitě. I bez war paintu. Za nejslabší článek považuji Fuquau (jestli se to tak skloňuje), zdá se, že jeho režii nemám ráda. (18.01.2018)

Od dob, kdy sedm ztepilých bělochů zachraňovalo romskou osadu před olašskými bandity, došlo na Divokém západě k výraznému rasovému překrutu. Teď nám negroboj, ťamanoboj, mexikoboj, komančoboj a tři kovbojové zachraňují árijskou vesnici před hnusným a bezskrupulózním kapitalistou. V této noční poluci Karla Marxe v pastelovém pyžamku sdružených barev Benetonu už chybělo jen pyrotechnické komando muslimobojů a partička cigobojů, která by všem čorovala podkovy a udidla z dopravních prostředků a nosila je do sběrny. Počítám, že s takovou už se Bujon-Helion Lee pomalu připravuje na roli Ježíše a Denzl si záhy zahraje toho Vošingtna, popřípadě Jendu Vejna. Jinak však přeqapivě svižná, zábavná a vcelku důstojná přepatlávka a v kontextu toho, že od Rychlejší než zmrd jsme tu měli jen bandu úmorných psychodeliktických smaženic ze Zhuleného západu, konečně taky aspoň trochu tradiční zápaďák, ač osazený opolidmi. V podstatě jen vykuchali kýčovité ňuňání s cigánskými dětmi, rektorvoucí pomrdávání Bucholze s Končitou a Kalverův gambit, okořenili to pár leteckými záběry a kulantně natočenou akcí a ozdobili nekobylovitým klonem Lórencky bez zpruzeného xichtu, který dokonce i hraje a jen nejiskří s náctiletými bukanýry. (23.10.2016)

Fuqua prekvapil - neni to uplna sracka. Pribeh je tedy pitomy jak jen to jde, scenar zoufaly, postavy jednorozmerne figurky, primitivni patos boli u srdicka, a vubec, puvodnim Sedmi statecnym to nesaha ani po kotniky. ALE - to az tak zasadne nevadi, protoze po kratsim uvodu se tady vetsinu stopaze proste jenom strili. Umre hrozne moc lidi. Vybuchne vsechno. A ja mam pro efektni destrukci slabost, navic na akci toho Fuqua moc nezkazi, neni nad cim premyslet kdyz kolem letaji kulky. Film typu "videt a zapomenout" to tedy samozrejme je, ale mohlo to byt jeste mnohem horsi. 6/10 (05.10.2016)