Vzkaz v láhvi

Fares Fares s hipsterskou bradou a jeho parťák s vyťahanou kravatou a výrazom "mám hroznou kocovinu" mi pripomínajú svojou kúlovosťou Semira s Janom. Alebo Hansom. A vlastne aj celá táto "Fincher wannabe" séria mi pripomína viac Kobru 11, ako temné zaoceánske vzory. Ak sa tak nad tým zamyslím, tak ich pričinením sa prípad skôr vliekol, respektíve dodrbal, akoby napredoval vďaka umu vyšetrovateľov smerom k výsledku. Keďže sa v priebehu vyšetrovania zamýšľajú nad podstatou bytia, zmyslom života a či im náhodou tento prípad neponúkol sám Boh, tak sa ani nečudujem. (13.03.2017)

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)

Tentokráte žádná holyúdská močopudná broskvovina s Kostějem pro otylé chovatelky koček se zarůstajícími štěrbinami! Flaškopoštu s fraPém teď totiž nemrdnul do Atlantiku fešácký truchlící vdovec, co urputně potřebuje zažehnat své trápení tím, že romanticky pomačká slimáka pomalu kornatějící MILFce, nýbrž do Kattegatu nějaký dánský fakan, jemuž se právě chystal pomačkat krkavici slizký a úchylný kudlankovský vrah. Jelikož si Robina Piš naštěstí zrovna někde nechávala odsávat tuky z hmatatelných partií, dostala se ta flaška už potřetí do pátravých rukou skvostného originálního dua dvou Áček z Kriminálky Kopenhágen. A jak už víme, jakmile se Arab s Autistou už do něčeho zahryznou, v záchvatu džihádu prostě nepustí, dokud tomu luxusnímu pošahanci neukážou, zač je toho poslintaný modlitební kobereček. A je z toho čiré potěšení pro každého milovníka hustých a nekýčovitých napínačů. Vikingové prostě umí. Nejprve z poměrně triviální zápletky splácal Olsen temnou, atmosférickou a strhující knihu, načež z toho Moland uklohnil stejně kvalitní audiovizuál, který navíc nejednoho nedyslektika i překvapí. Tudíž doufám, že v tom ti nájezdníci budou pokračovat, a už si pomalu rozcvičuju zápěstí na Složku 64, Marca a Nesmírného. (28.07.2016)

Možná dobře natočený...možná dobře zahraný... možná tam byla i velice povedená hudba. Ale díky debilnímu scénáři a režisérovy, který to nechal být, se z herců pomalu ale jistě stále více a více stávali buď "tušitelé" a nebo retardi. Škoda, čekal jsem opravdu hodně, ale bylo jen veliké zklamání. Za mě 45% (24.02.2017)

Napotřetí tým šlape ještě lépe. Funguje už i Carl a Rose, nikoli jen Asad. Co se tentokrát opravdu povedlo, to je perfektní padouch. Nicméně, proti knize je film značně přeoraný a dějově slabší, měkčí, a vedení příběhu mě nefascinovalo zdaleka tolik, jako v prvních dvou filmech. Stejně se mi ale severské depky neště nepřejedly. (14.08.2016)