Room

Žijí v jakési kůlně, vypadá to, že nemají moc peněz, ona nechodí do práce, on vypadá jako holčička a moc se nezajímají o sousedy. Brzy pochopíme, že ten chlapík, který je navštěvuje, je hlavní důvod, proč se k nim dostává denní světlo jen prostřednictvím světlíku ve stropě, že žádná jiná okna jejich „room“ nemá, a že ocelové dveře střeží číselný kód. Já naštěstí nečetl synopsi, takže jsem se pár minut příjemně motal v nejistotě. Kroky distributora moc nechápu, ale budiž, jeho volba. Výsledek je komorní a minimalistický, sázející hlavně na herecké výkony: Brie Larson je přesná a velmi dobrá, ale víc mi seděl výkon devítiletého Jacoba Tremblaye. A teď upozorním na spoilery, protože několik věcí se dle mého docela nepodařilo: pokus o vysvobození je poměrně nepravděpodobný (pět let chrání syna a pak ho pošle zabaleného v koberci do absolutního neznáma?), samotné indicie od Jacka směrem k nesmírně pohotové policistce by rozhodně nestačily k určení polohy, po vysvobození by dvojici i nejbližší příbuzné obklopili psychologové, terapeuti, sociální pracovníci, po matčině odvezení do nemocnice by dítě, které bylo zvyklé výhradně na ní, nezůstalo v „cizím“ domě, Jack je sice opatrný při chůzi po schodech, ale jiné věci, které by také „neměl“ znát, zvládá bez potíží – hlavně ty sociální, na které vůbec nebyl zvyklý. Tahle zkratkovitost prostě sráží body dolů. Čas na svobodě už není tak zajímavý. Protože se s ním hůř pracuje. Matka nemůže začít s čistým listem tak jako syn, který se narodil v zajetí, její návrat je komplikovanější – právě s touhle linií se pracuje poměrně málo. Upadne do deprese, houkne na matku, ale jinak nic. Znovu přetlak zkratkovitosti. K zamyšlení a emocionálnímu zážitku mě vybídla jiná dramata podobného ražení – třeba rakouský Michael. 75% (09.01.2016)

Obří divácký kalkul, který co do příběhu není ani zdaleka bezchybný a vynalézavý a pracuje víceméně s umně ohýbanými rodinnými motivy, ale formálně a především herecky se mu nedá absolutně nic vytknout a svůj jediný účel, zasáhnout publikum do citlivých emocionálních sfér, splňuje na jedničku. A o nic jiného tu dle mého vůbec nešlo.... 85% (13.01.2016)

Těžko spekulovat, nakolik jsou vyobrazené zážitky, emoce a situace skutečně autentické a relevantní, jelikož zážitek je to naprosto specifický, ojedinělý a nepředstavitelně trýznivý, tzn. můžeme to nazývat z pohledu filmařů spíš jako "režijní/scénaristické nápady" a jakýsi výtah střípků a zážitků - či snad jeden ze zlomových úseků 7 let dlouhého příběhu - a těch nápadů a střípků tam nebylo dostatečně mnoho na emocionální nálož. Film je to syrový, řežisérsky úsporný a přímočarý, jen jeho nastavení je příliš málo hutné/košaté a některé naprosto zásadní otazníky směrem k hlavním hrdinům v průbehu příběhu vyvstávají, nicméně odpovědi se divákovi nedostává a tak nejucelenější a emocionálně nejvíce rezonující scény jsou mnohdy ty úplně nejjednodušší (Jack se psem apod.). Uznání ale na místě jak režii, tak fantastické Brie Larson, která si tady zařídila na pár let kariéru dramaticky talentovaných a vybavených hereček ala Nicol Kidman, či Julianne Moore. Na minimu prostoru hodně muziky, ale orchestr se nekonal. (28.04.2016)

Doporučoval bych před shlédnutím nečíst ani tento komentář a max. první dvě věty zdejšího obsahu Neustále aktuální a úděsný scénář držení v sklepě sexuálním deviantem podáno přesně tak nepříjemně a děsivě, jak se dalo čekat, ale vedle toho taky překvapivě citlivě, dojemně a řekl bych, až krásně. První zhruba hodina má stále blíž spíše k deptajícímu, psychologickému thrilleru a citlivost diváka je zde podrobena silné zkoušce, i přesto, že film nezachází nikdy do úplně explicitního zobrazení některých těžko stravitelných věcí. Náznaky ale bohatě stačí k tomu, aby se člověk cítil až fyzicky zle a napjatě. Při hlavním zvratu jsem nedýchal a potil se jak v sauně. Intenzivní, bolestivý prožitek a tou zmíněnou citlivostí byl zmírněn jen trochu. Ta vyplývá z toho, že je film od začátku až do konce podáván chápáním, pohledem a znalostmi uvězněné mladé ženy - 5letého chlapce Jacka. Proto se pokoj mění v celý svět a vše okolo je vesmír, mnohé scény mají v sobě jakousi dojemnou, tragickou pohádkovost a do toho pravidelně prostupuje až příliš reálné a tíživé zlo. V polovině filmu dochází k změně a přichází druhá část, která je zase emotivní, psychologickou sondou do života po. Postavy se snaží smířit se s novou realitou, samozřejmě, že největší důraz je kladen dál na matku a syna, ale do rovnice se dostávají i další elementy. Krásně a realisticky je nadále vykreslován i vztah mezi oběma, ale přidává se i vztah k širšímu světu. Pro Jacka je to zcela nový svět, pro matku návrat - logicky dochází proto hlavně u ní k těžší odezvě. Jack naopak objevuje, že se musí naučit se dělit. Není to ale ani zde pojato jako opravdu těžce psychologické drama, protože se nemění způsob podání filmu - skrze oči dítěte. To přidává do mixu důležitou dětskou logiku a hlavně dokáže vzbuzovat naději. Brie Larson tu odehrává neuvěřitelně vyspělý a silný výkon, malý nováček Jacob přidává do tohoto duetu živelnost, fantazii, svěží pohled. Oba hrají jako ostřílení veteráni a ani jeden z nich jimi není. Brie je při několika vypjatějších scénách přímo úžasně autentická, jako bych se nedíval na film, ale odehrával se mi před očima skutečný život. Vyprávění dokáže skvěle budovat dramatické scény, ale občas i mírně odlehčenější, které dají člověku vydechnout. Jak jsem již napsal, spoléhá se hlavně na Jackův pohled, ale oproti knize, která logicky dokáže mnohem výrazněji zprostředkovat skrze myšlenky vcítění se jen a pouze do Jacka, se film musel přizpůsobit a myšlení podal jen v několika vstupech přímého vyprávění. Na jednu stranu by mi nevadilo, kdyby jich bylo o něco víc, na druhou stranu ty zde přítomné jsou dostatečně výstižné a ty pro fungování filmu zcela dostačující. Dobře využitá je v tomto ohledu i perspektiva - zrakové vjemy Jacka hrají důležitou a dojemnou roli. Kamera toho využívá i v detailech, jinak se ale film nesnaží o žádné experimenty a pokročilé postupy a vše je jaksi obyčejné. Skutečný svět. Jeden z nejsilnějších filmů roku. 9/10 (01.03.2016)

Jeden z nominovaných filmov na Oscar 2016 a to je doslova povinnosť, ale aj keby nebol je príbeh pre diváka natoľko atraktívny, že si dá ľahko povedať. Prvá, komorne ladená polovica filmu je na tom dobre. Postupne budované napätie vrcholí scénou úteku, ktorá sa veľmi vydarila. Je to výborné, napínavé, ale po zrovnaní srdečného tepu a uvoľnení, zistíte, že do konca ostáva ešte celá hodina! Po menšej úvahe nejako prídete k tomu, že ešte musí prísť nejaký zvrat. To, že nakoniec neprišiel je pre niektorého diváka dobre pre iného nie. Isté je, že s každým ďalším zvratom by sa asi šance na oscara dosť znížili a film by spadol na úroveň, slušný thriller, ale nie oscarový nominant. Tvorcovia si dali záležať na reálnosti, ale vek chlapca mohli zobrať vážnejšie. Toto by 5 ročný chlapec zvládol len veľmi ťažko. Sám mám doma práve 5 ročného syna a v škôlke stretávam mnoho ďalších, preto viem o čom rozprávam. Vek herca - chlapca, bol v dobe natáčania 9 rokov. Prečo musel mať chlapec vo filme práve 5 rokov, tomu nerozumiem...80%. (06.03.2016)