Já, Earl a holka na umření

Je to hrozně dobré a hrozně smutné. Takový ten indie coming of age film o sympaťácích na střední škole, co vám normálně prozáří den, jenomže v tomhle navíc nejsympatičtější holka na světě umírá. Konec je neklišovitý a dívá se na všechny ty věci se smrtí, které trochu čekáte, z jiného úhlu. Nebo aspoň myslím, protože přes slzičky jsem toho moc neviděl. (08.10.2015)

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

Mám rád tenhle styl vyprávění (bylo léto toho a toho roku a všechno co se toho léta událo nás změnilo atd, viz třeba White Bird in a Blizzard), který má tu moc, že zastaví čas a zakonzervuje momenty, které mění postavy a jejich životy. Me & Earl & the Dying Girl je jedním z dalších indie pokusů jak se zkusit bez patosu vyrovnat s umíráním. Daří se mu to dobře a to má ještě v záloze připravené celkem drtivé finále. 8/10 (11.11.2015)

Tak formulka je zde předepsána jednoznačně: Fox Searchlight produkce, na motivy bestselleru, ovace ze Sundance, známí herci v rolích rodičů, trocha animace. A aby geekové nedržkovali tak hlavní postava se ve volném čase zabývá roztomilým "švédováním" hollywoodských blockbusterů. Chápu, že pro někoho může být tento indie kousek ultimátním filmovým zážitkem, na mě je málo kreativní (Prosíme přetočte), málo punkový (The Dirties), ale ani není dostatečně melancholický (hmm... těch je mnoho, třeba Život podle Dana)... zkrátka jsem celou dobu myslel na úplně jiné filmy ačkoliv ten přede mnou nebyl formálně špatný. Ale nebýt sympatického Thomase Manna, zřejmě bych raději volil upadnouti do tvrdého spánkového komatu. 65 % (13.10.2015)

Jeden z najlepších filmov minulého roku sa nedostal do našich kín, na rozdiel od priemerných Papierových miest, nezozbieral žiadne akademické nominácie a nezarobil žiadne veľké peniaze. Jeho najväčšou prednosťou je presné zachytenie pocitov 18 ročných deciek, ktorí sa dokážu chovať ešte prirodzene predtým, ako sa skazia "reálnym" životom. Pokiaľ sa toho dožijú a možno je aj lepšie sa toho nedožiť. Filmy hodnotím plným počtom ak ma za prvé nesmierne dojmú, alebo intelektuálne na dlhšie rozoberú. Toto je prvý prípad a vôbec nemám pocit, že toho dosiahli tvorcovia lacnejšími prostriedkami. (21.03.2016)