Vzpomínky na lásku

Ok, jsem připravený, že teď si to slíznu za to, jak hodnotím tenhle film, ale nechte mě to vysvětlit (nebo se o to alespoň pokusit). V době, kdy jsem se registroval na tento server, jsem prakticky neznal jiné filmy než ty americké (aby taky ne, když mi bylo… to raději ani nebudu zveřejňovat…) a když jsem se zde začal rozhlížet, upoutaly mě čtyři asijské filmy, které jsou podle mnohých špičky ve svém (asijském) oboru. Sedm samurajů, My Sassy Girl, Old Boy no a ještě tento snímek. (Snímky jsou v pořadí, v jakém jsem je viděl za sebou). Sedmi samurajům jsem dal (i přes stopáž) plný počet, protože mě tento snímek bavil. Filmu My Sassy Girl jsem dal tři hvězdy, protože jsem nepochopil, co na tom všichni vidí (navíc mi přišlo, že ten film musí mít tak čtyři hodiny, jak mě některé části nudily). Snímku Old Boy jsem dal za čtyři, protože jsem byl překvapený a nebyl jsem připravený na něco takového (a navíc už tenkrát jsem věděl, že si ten film ještě jednou dám znovu). No a konečně se dostávám k A Moment to Remember. Jak rád bych napsal, že mě tenhle film přesvědčil o výjimečnosti asijské kinematografie, ale nejde to a musím říct, že tento snímek je pro mě (co se týče zklamání) stejný, jako právě My Sassy Girl. Tentokrát jsem alespoň pochopil, co na tom všichni vidí, bohužel ale, se mnou tenhle film neudělal prakticky nic. Ano, bylo tam pár silnějších scén, to uznávám. Ale nic, při čem by mi projel mráz po zádech nebo při čem bych začal slzet. Navíc mi přišlo (za tohle to schytám, ale napsat to musím) že hudba a některé dialogy zněly jako z nějaké (pod)průměrné argentinské telenovely. Možná je to tím, že jsem neviděl Director's Cut, ale normální verzi, to nevím, ale jedno vím jistě. Nebudu se obtěžovat sháněním si DC verze, tenhle film mě nepřesvědčil o tom, že bych mu měl věnovat ten čas a myslím, že ta necelá půlhodina s tím filmem zas moc zázraků neudělá. 60 % s tím, že od asijských filmů od této chvíle už nečekám nic. Tak a teď hurá do mě, kameny pěkně do ruky a dál to znáte… :-) (18.07.2011)

SRDCE MI BUŠÍ JAKO O ZÁVOD. JÁ, KIM SU-JIN, MILUJI JEN TEBE, CHOI CHUL-SOO. NECHCI NA TO ZAPOMENOUT. NESMÍM..... /// Kim je hezká (asi bohatá), on je pracovitý (asi chudý) a inteligentní. A KIM ZTRÁCÍ TUŽKY... Jsou šťastní, její táta totiž dokáže odpouštět. A KIM ZTRÁCÍ CESTU DOMŮ... Zahrává si s nimi osud? Proč nemůžou být šťastní na věky? A KIM ZTRÁCÍ POJEM O ČASE.... Moc sympatické herecké obsazení a i když to (na první pohled) není z mého hodnocení znát, zajímavější než Láska a jiné závislosti. A CO ŘÍKAL DOKTOR? Film o lásce, kterou sužuje těžká nemoc. A co by to bylo za film o nemoci, kterou nevyléčí ani láska, kdyby se člověk na konci nerozbrečel! (Pro masochisty – je celkem dlouhej!!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si nedokážu vzpomenout. 2.) Alzheimer? Toho chlápka neznám! 3.) Mám rád smutný filmy o šťastné lásce. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.04.2011)

Pokud jednu z nejpěknějších definic lásky v textové podobě podal sv. Pavel v listě Korintským, pak ve filmu podobné postavení zaujímá Moment To Remeber. "Odpuštění je jen obětování malého místa v srdci." A láska je darování celého srdce. Nejsme jen postupně stárnoucí a sesychající skořápky z masa a kostí. A srdce není jen pumpující sval. Máme v sobě potřebu nadmíru silného citu, většina z nás. (21.04.2013)

S lehkým srdcem a čistým svědomím můžu dát 5*, protože se hora pohnula. Nejkrásnější scéna je, když spolu ti dva sedí u toho stolečku, on jí naleje skleničku a povídá: "Jestli to vypiješ celý, tak spolu budeme chodit." A když to do sebe opravdu "kopne", dá jí takový krásný polibek! Romantický, dojemný příběh, který mě opravdu nutil ronit slzičky, a já mu to vůbec nezazlívám. Možná je jen dobře, že tam nebyl konec, protože takhle jim člověk může vysnít chvilku společného štěstí, štěstí, kde vzpomínky mají označení jsoucno. Jsem ráda, že jsem monitoru mohla darovat nenucený - snad šťastný - úsměv. (18.06.2009)

"Odpuštění je obětování malého kousku srdce na oltář svojí nenávisti." Já jsem velký romantik, ale nedá se to poznat. Také jsem hodně odolný, možná jen zabržděný, vůči vyvolávání emocí a nesnáším citové vydírání. Ve prospěch snímku, jehož originální název 내 머리 속의 지우개 mi učaroval, musím konstatovat, že jsem z něj necítil kalkul. Nicméně ždímání emocí probíhalo na příliš vysoké otáčky, které mi nebyly moc příjemné. Abych však jen nehaněl, tak musím vyzdvihnout Ye-jin Son, která dokázala z očí vykouzlit lásku, radost, smutek i prázdnotu a když se k těm očím přidal zbytek herečky, tak to byla docela síla. Já jen nejsem tím pravým divákem pro tento druh filmů. (15.04.2016)