Můj život beze mne

Pekný film. Rozhodne to nie je žiadna tuctovka. Herci sadli krásne. Slzy sa viackrát tlačili. Film si pomaly plynul a ja som rozmýšľal o postoji hlavnej hrdinky. Ľudia, sme rôznorodí a kľudne by sa niekto dokázal postaviť smrti i tak stoicky. Aspoň navonok. Vo vnútri človek zvádza často väčší boj... Len možno kvôli ostatným, možno kvôli sebe, si väčšinu trápenie nepustí na svetlo sveta. Len občas slzička unikne. Do konca ostáva len pár mesiacov, prílišnou ľútosťou by človek premrhal ostávajúci čas... 4 alebo 5? Hmmm... Čarovné a nekonfliktné filmové pohladenie. (15.04.2010)

Velice zajímavý film. Na jednu stranu se mi velice zamlouval přístup režisérky-nepřikrášlující, syrový a přitom citlivý. Čirý opak toho, co by z tohoto námětu udělal američan. Na druhou stranu jsem se občas neubránil nudě, přestože musím uznat, že dialogy nebyly bezduché plácání, ale měly své opodstatnění a váhu. Další výtku bych měl ke kameře, roztřesená a barevně podivná. Absolutně nejlepší na celém filmu byly zpomalené záběry podbarvené krásnou posmutnělou hudbou. Celkově to vychází na hranici tří a čtyř hvězd. (28.03.2010)

Neskoro vypitá káva spôsobila, že som si film pustil až pred polnocou. A film samotný účinkoval ako ďalšia káva. Sú filmy, ktoré si pozriem, odmeriam, zvážim, prisúdim body, napíšem komentár a hotovo. A filmy, o ktorých spravidla nič vopred neviem a po pár minútach mi vlezú do hlavy a usalašia sa tam na pekne dlho. Takéto filmy je ťažké hodnotiť a ešte ťažšie komentovať, pretože každé napísané slovo vypovedá viac o pisateľovi, než o filme. Obdivujem Isabel Coixet za to, ako sa dokázala vyhnúť nástrahám, ktoré téma skrývala. Ako presne dokázala namiešať všetky ingrediencie, aby vznikol harmonický, uveriteľný príbeh. Asi sú na to predurčené talentované ženy. Prejavilo sa to aj na úspornom a pritom hutnom vykreslení postáv filmu. Ju a Sarah Polley som si všimol už v Tajomstve slov, ktoré som videl skôr. Zvláštne je, že oba filmy napriek dojímavému obsahu nepôsobia slzotvorne, ani nevytvárajú ten nepríjemný pocit v hrdle. Podľa časti komentátorov sa Ann správala neprirodzene, sebecky, nudne, stoicky a neviem ešte ako. Je dobré, že Isabel Coixet nakrútila film podľa literárnej výpovede Nancy Kincaid, ktorá nepíše sci-fi a hlavnú úlohu zverila Sarah Polley, ktorej v 11 rokoch zomrela matka na rakovinu, než by sa mala riadiť predstavami komentátorov, ktorí danú životnú situáciu nezažili, nevedia si ju ani predstaviť a budú šťastní, keď ju ani v budúcnosti nezažijú. (03.01.2010)

Velmi zajímavě a pozoruhodně pojaté drama o tragédii života. Bez přehnaného emocionálního vydírání, střízlivě a z pohledu života ženy, která byla předčasně vržena do dospělého života se vším všudy a ještě předčasněji stanula před bránou konce života. Krátkost života, zodpovědnost a všeobecná nenaplněnost pak vedou mladou Ann (zajímavá Sarah Polley) sice ke stále střízlivému, ale přesto nejbouřlivějšímu období jejího života. Život, který prožívá plnými doušky, zbytek života, který chce po okraj naplnit opojením, láskou, usmířením a zabezpečením budoucnosti svých potomků. Na velké zoufání nezbývá čas, prožívání života je na prvním místě. A tak se snaží a užívá si okamžiky a prožívá sice perný, ale přesto krásný život, kterého se musí nedobrovolně vzdát. Život, který jí toho tolik vzdal a přesto nezatrpkla. Ukazuje život v jeho horších podobách, v tíživých situacích, neporozumění, odcizení, nesnadných existenčních podobách. A přesto stojí život za žití, za překonávání osobních komplexů a pocitů ublíženosti a ochutnávat a ukusovat života z té části, která chutná a zpříjemňoval si život tak, jak je jen možné. Aby neměl člověk pocit marnosti a zbytečného promarnění toho nedlouhého času zde. Z dalších rolí: Annina kolegyně z práce Laurie (Amanda Plummer), posedlá chutí do jídla, Annin manžel Don (Scott Speedman), naleznoucí konečně práci, sousedka Ann (půvabná Leonor Watling), ideální adeptka na úlohu nové manželky a matky, Annina matka (Deborah Harry), poznamenaná nepřízní životního osudu, hloupoučká kadeřnice (Maria de Medeiros), polykající život ve stavech slavení, Annin milenec Lee (Mark Ruffalo), krátkodobá, ale naplněná láska, lékař Thompson (Julian Richings), oznamující Ann příchod smrti, Anniny děti Patsy (Kenya Jo Kennedy) a Penny (Jessica Amlee), největší radosti Annina života, a Annin otec (Alfred Molina), dlící ve vězení. Příjemné, nevšední a upozorňující. Život není jen jednoduchý, ale to není důvod k tomu být zatrpklý a zapšklý. Na život, na blízké osoby, na lidi, na svět. (13.02.2013)

Hodně šílená záležitost. Jste mladá žena z ne zrovna vysoké příjmové skupiny. Na krku dvě děti. Manžela, který se sice snaží, ale nepřináší to žádné větší výsledky. Přesto vytváříte láskyplné naplněnou domácnost. Zjistíte ale, že vám již nezbývá příliš času a nechcete to nikomu říct a děláte všechno proto, aby váš skon dával smysl a hlavně abyste nikoho neotravovali. Sociální sonda s přesahem. Hluboké, silné a citlivé. Na tohle se musíte trefit do nálady. To mi chybělo, abych dal plnou palbu. (10.01.2024)