Pravidla moštárny

Když natočil v roce 1977 Lasse Hallström film o skupině ABBA, užíval jsem si života a netušil jsem, co tenhle člověk, o "pár" let starší než já, natočí za dvaadvacet let. Tenhle krásně dojemný film nedostane jenom toho, kdo nemá srdce. V tomhle případě je těch sedm nominací na cenu akademie naprosto v pořádku. Já si jenom pamatuju na přímý přenos, kdy jsem si říkal "co to je hergot za film - Pravidla moštárny ?!" :) To jsem ještě netušil, že před oceněnou "Americkou krásou" to u mě vyhraje na celé čáře a zařadí se mezi mých top 5. (02.02.2003)

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Hezký snímek. Čekal jsem sice něco trochu jiného, ale rozhodně jsem nebyl zklamaný. Dobré herecké výkony (Tobey slušný, hlavně Michael Caine zahrál výborně), hudba, která vhodně doplňuje celý film, docela dlouhý příběh, ale zase zajímavý a nenudí. Láska mezi milenci vcelku uvěřitelná, konec trochu smutný, ale zároveň pěkný. Film ode mě sice plný počet nedostane, avšak oceňuju, jak dokázal mile pohladit a držel se, řekl bych zdatně, nad propastí sentimentu, patosu a přehnaného dojáku a zařadil se do skupiny filmů, které si zase někdy rád pustím a třeba i časem změním hodnocení. (02.09.2008)

takovéhle snímky Lasse jednoduše umí! Výborní Tobey Maquire, Charlize Theron a ještě lepší M. Caine, vynikající kamera, hudba, vše za citlivé režie L. Hallströma . Krásný, dojemný, lidský příběh. Opravdu velice citlivě natočený snímek. Co říci závěrem: snad jen, good night princes of Maine, kings of New England..... (09.01.2009)

Nejpřímočařejší irvingovský film. Z toho bohužel vyplývá - též nejslabší, samozřejmě, že ne herecky ani scénářem, ale bohužel mi tady nikdo nevymluví, že výš než na nadprůměrný doják pomýšlet nemůže. Film mi byl čím dál tím více nepříjemný zvláště tím, že se jednoduše nedokáže vyhnout "hlubokým" proklamacím a vtíravému životnímu moudru nové generace, co se týče životní morálky, a starým "laskavým" pravdám v podobě "humanitně vyspělých" postav. Je to škoda, snad kdyby se byl Irving držel zpátky a nesnažil se získat slávu i na filmovém poli. (08.04.2005)