Ready Player One: Hra začíná

"I když realita může být opravdu děsivá a bolestná, je to taky to jediné místo, kde se člověk slušně nají." Nejsem cyber-udělaný do žádné slečny, nehoním se ve virtuální realitě za žádným vejcem, nemám kombinézu X1 s mikrovláknem v rozkroku a při hodinovém výpadku Facebooku neuvažuju o sebevraždě, takže evidentně nejsem cílovou skupinou pro tento snímek. Přesto jsem se z nějakého záhadného důvodu bavil, užíval si filmové narážky i skvělou muziku a toužil zasednout do křesla pana Sorrenta. (26.10.2018)

„TOHLE JE OASIS. KOMPLETNĚ VIRTUÁLNÍ VESMÍR. MÚŽETE TU DĚLAT COKOLIV, BÝT KÝMKOLIV, BEZ TOHO, ABYSTE NĚKAM ŠLI“ /// Ohromující sci-fi podívaná a neúprosná nostalgie, který budou rozumět všichni bez rozdílu věku. Stačí, aby někdy v životě usedli za Atari 2600, navštívila je Chucky nebo je strašilo OSVÍCENÍ. Mladí mají navrch v moderních technologiích, my starší zase máme „nakoukáno“, takže si víc vychutnáme onu nostalgii. Spielberg opět (po letech) servíruje filmovou radost. Usmíval jsem se, držel jsem hrdinům palce a na konci zamáčkl slzu. Jako bych se vrátil do mladistvejch let. Navíc musím ocenit, jak funkční příběh v tomhle digibordelu vznikl. Možná že to nejzábavnější je, jak je film narvanej popkulturními odkazy posledních 30ti let. Scény ve virtuálním světě účelově vykrádaj ikony a hlášky z uctívanejch filmů a počítačovejch her. Pokud je pochytíte, doceníte další vrstvu a budete nad těmi momenty vrnět blahem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy, který musím vidět víckrát. 2.) Furt doma běhám s helmou. 3.) DeLorean, Doom, Gandalf, Železný obr, Mechagodzilla, Duke Nukem, Freddy Krueger, Želvy Ninja, Duran Duran, Clark Kent, David Bowie, Buckaroo Banzai, King Kong, Osvícení...všechno znám... /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (05.04.2018)

Zvláštní změť. Ne zrovna nejaktuálnější motiv hromadného úniku do virtuálu autoři vzali, famózně natrikovali a vecpali do něj imbecilní haranty s podivnými cíli. Jak sama ,,nerealita" působí výborně, tak pak vše, co se má dít ve světě skutečném, je až směšně ploché. A dětinské. A na hovno. A.... ajvaj. ,,Konečná premisa" filmu na téma léčby problémů ve světě, který se zcela logicky hroutí, ve vyznění ,,v úterý a čtvrtky se bude žít, zbytek týdne pařit"(a konkurence tu díru na trhu samozřejmě nevyužije) se tváří optimisticky, což mi zkroutilo již tak podivnou mordu v neskutečný škleb. Přečtěte si místo toho třeba Hetešu. (03.06.2018)

No teda! Snad v každé scéně z Oasis, je tolik odkazů na hollywoodské blockbustery posledních cca čtyř dekád, že vypsat sem jen polovinu z nich, by zabralo rekordní počet řádků v mém komentáři. Tento snímek ve mně opět probudil hráče a mám chuť si zase pořídit nějakou tu herní konzoli a ponořit se do světa, ve kterém jsem kdysi trávil celkem dost času. Film mě bavil, nespustil jsem od něho zrak a při hledání druhého klíče v hotelu Overlook, jsem jen několik minut zíral s otevřenou pusou (úžasná filmařina a zároveň nostalgie) a nevěřil vlastním očím. Alan Silvestri muzicíruje jako John Williams v dobách své největší slávy a Steven Spielberg, který pro hlavní roli objevil svého mladšího dvojníka, se se vší parádou vrátil na pole sci-fi. No a Matrix může jít pomalu do penze... (24.10.2018)

Extatický výkřik po press projekci: Film tak geniální, že jsem ani nezaregistroval, kdy z novinářské projekce odešla Mirka Spáčilová, a to seděla přede mnou!_____ Analytičtější kritika psána po dvou zhlédnutích k přečtení zde. (26.03.2018)