Stůl číslo 19

Musím poměrně zásadně odmítnout tvrzení kolegů, že se jedná o tuctový romantický film. Vůbec ne, naopak jedná se film postavený na kvalitním humoru, který se projevuje v grimasách hlavních postav, situací ve kterých se ocitají a dialozích. Například dialogovky u svatebního stole odpadlíků jsou hodně neortodoxní, ale ono i vyznání lásky Eloise směrem k lodi jsem v jiným filmu neslyšel. Hodně švarných jinochů zde píše, že magnet tohoto filmu je Anička a jistě že je, ale mně přitáhl k filmu především Tony Revolori (fans Wes Andersona vědí ) a jeho scéna se žádostí o tanec mně za mou víru odměnila měrou vrchovatou. Jedná se tedy o hodně zábavnou a velmi netradiční romantiku. (06.01.2018)

Do tých 50 minút je to taká pohodička, kde spoznávate postavy, ich problémy, ste oboznámený s celou scénou a ukončuje to scéna na izbe s trávou. A tam to mohlo kľudne skončiť. Ni, ono to pokračuje presne tým, čím nechcete. Vzťahy sa začnú rozoberať, komplikovať, všetko to chcelo mať komediálny podtón ale nevyšlo to. Kendrick mám rád, tá to tam pekne držala. Proste film z kategórie dobre sa pri ňom žehlí. Slabé 2 z 5 (05.07.2017)

"Co Vás pojí s nevěstou a ženichem?" Celkem nic, jedná se totiž až o stůl číslo 19, což je stůl těch, kteří měli s lítostí odmítnout pozvání a poslat pěkný dárek ze seznamu. Kdyby mě tedy někdo někdy na nějakou svatbu pozval, tak skončím přesně u tohoto stolu, ale všichni vědí, že nemám čas, tak mě raději nezvou. Nicméně obsazení stolu mi s přibývajícími drinky připadalo stále zábavnější a přivedlo mě na myšlenku, že nechat si vytetovat smajlíka na konec penisu není vůbec špatný nápad. A mám-li něco ocenit, tak je to "úspěšný byznysmen" Walter, protože takový magor by byl ozdobou každé svatby, a vypalovačka Bad Reputaion zpívaná ve španělštině. (06.10.2017)

Sympatický film o jedné svatbě, kterou nakonec vidíme jenom optikou party hrozně necool lidí, kteří k sobě objeví vzájemné sympatie. Drama je tu takové všední a postavy vám snadno připomenou někoho, koho znáte - a možná i sebe samotné. Zkrátka komedie bez přehnaných ambicí, u které skutečně platí, že pohladí. (11.05.2020)

Doufejte, že se vám dostane víc než jen svatebního veselí, a přání bude vyslyšeno. Přijde cosi v podobě "třinácté komnaty". Eloise dostane od své dávné kamarádky pozvánku na svatbu. Zbude na ni jen stůl číslo 19, kam se usazují nechtění a nedůležití hosté, a zde se zrodí postupné přátelství s pěti dalšími, do té doby neznámými svatebčany. A současně s nimi vyplují na povrch i trable, které má nejen hlavní hrdinka se svým někdejším přítelem, který je na svatbě též přítomen, ale také neortodoxní stará dáma, mladý a sexuálně frustrovaný Ind, rasově smíšený manželský pár středních let, zažívající vztahovou krizi a trestanec v podobě nerda. Většina filmu je fixována na jediné prostředí, tím je svatební sál, jakmile se z něj se šesti hrdiny (přibližně v polovině filmu) vzdálíme, přijde na řadu psychologická sonda do jejich duší, abychom v závěru zjistili, že se až tolik nestalo, a filmový život jde dál. Anna Kendrick si jen s obtížemi hledá divácké sympatie, její afektovaná kreace moc nebaví, lepší herci jsou k vidění ve vedlejšácích. Je vysoce pravděpodobné, že režisér Jeffrey Blitz se sám v minulosti účastnil nějaké okázalé svatby, kde zažil pár svatebčanů, co si stěžovali na životní problémy. A tak vznikl tenhle film, k němuž námět dodal i Mark Duplass, ano, ten Duplass, který ve dvou hororech Creep ukazuje své zvrácené nitro. Se svým bratrem ale nakonec ztratil o film zájem, převzal a přetvořil jej tedy Blitz. Celkově výsledný film nebude nijak v divácích rezonovat. Je znát, že režisér dává přednost dialogům a situačním komediím, takže tohle dílko má nejen téměř divadelní ráz, ale vše se zde řeší na poli kvalitnějšího sitcomu, do něhož nějakým nedopatřením zabloudily i psychologické prvky. V podstatě ucházející snímek. (11.12.2017)