Spojenci

Od té doby, co Zemeckisovi vyrvali producenti z rukou animátorské studio, protože ztratil zbytky tvůrčí soudnosti a byl odhodlaný dělat ošklivé CGI nezáměrně strašidelné horory až do konce věků, se teda vrátil k hraným filmům. Ale je jasný, že mu jde dál jen o samoúčelné trikové hříčky bez zájmu o vyprávění příběhu nebo i vytvoření zajímavé estetiky. Když se setká s námtem, co mu padne, jde se protrpět k příjemné exhibici (Muž na laně), ale jinak smůla. Unudění herci před kamerou v nudném prostředí něco odříkávají, aby mohla být na pozadí neviditelná dokreslovačka. Gratuluju, jen mě nebuďte. (15.02.2017)

Taxe se nám Robert Zeměpis rozhodl po letech opět tak trochu Vykasat Blanku a pod sukní ji nasnímal veskrze nevzrušujícího, průměrného a sterilního bobra, který je však na druhé straně docela esteticky snesitelný, méně otravný než tolik homopřeceňovaný cajdákoidní originál a hlavně neuráží svou kýčovitou pičiditou, jakou Bobík s gustem předvádí posledních 14 let. Prostě takové suché, řemeslně dokonalé prázdné nic, po jehož skončení máte pocit, jako byste čuměli na chirurgicky perfektně vymodelované pohlaví čerstvě přeoperovaného transvestity. A tak jen pokrčíte rameny, řeknete hm a poohlédnete se po nějaké autentické rajcovní kundě. V případě, že vás mé nesmírně sofistikované filmově teoretické termity dostatečně neobohatily a nevzdělaly, rozhodně si přečtěte zdejšího nejpomazanějšího bukanýra Bludmana. Přesně takhle to dopadá, když na tu operaci nemáte prachy, a tudíž vám ten „retronoár předinstancovaný“ čurák chca nechca zůstane. (08.02.2017)

Takhle zdařilé válečné drama prolnuté akcí a silnou romantickou linkou jsem vážně nečekal! Ne, že bych nevěřil Robertu Zemeckisovi a chtěl nějak zpochybňovat Brada Pitta, avšak vyhlížel jsem spíše slabší záležitost. Naštěstí se má očekávání nenaplnila a Spojenci mě začali bavit od úplného začátku. Scény v Casablance měly atmosféru, která zůstala stejně zdařilá i po přesunu děje do Londýna. Příběhu nechybělo napětí i nějaké emoce, které jsou silnější a silnější s blížícím se koncem, který na mě patřičně zapůsobil (a nemyslím tím závěrečnou scénu s dopisem). Nevidím jinou možnost, než udělit tomuto filmovému zážitku 5*. (08.09.2017)

We´ll always have Hampstead.. Spojenci nejsou vycizelovaný, válečné pozadí i oči ždímající masterpiece ala Anglický pacient, přesto mě Zemeckis dostal. Pozvolna budovaným napětím kolem hledání pravdy i strohým, pravděpodobným a zasraně emotivním koncem. Snad to bylo i tím dlouhým marockým prologem, ale ještě nikdy jsem si nepřál slyšet Marseillaisu tak jako teď.. (10.04.2017)

Je škoda, že se tyhle kostýmové výpravné velkofilmy z období druhé světové války pomalu (v západní kinematografii, v Rusku to samozřejmě neplatí) přestávají natáčet, neboť tohle neustále opakované variování historie, jak ji napsali vítězové, je místem, kde svět je příjemně černobílý, Němci jsou ti zlí a Spojenci ti správní hrdinové. Řečeno reklamním sloganem řetězce Globus Tady je svět ještě v pořádku. Tak to vidí i Robert Zemeckis a servíruje romantiku uprostřed Bitvy o Anglii, stejně jako variaci na slavnou Casablanku. (05.03.2017)