Atomic Blonde: Bez lítosti

Přestylizované a překombinované. V některých jednotlivostech vyloženě skvělé (akce, soundtrack), jako celek ale sotva průměrné (dějové zvraty jsou s blížícím se koncem čím dál tím křečovitější a nepochopitelnější). Chad Stahelski se v druhém Johnu Wickovi projevil jako výrazně soustředěnější a důmyslnější režisér. S citem pro konzistentní atmosféru, nápady i mimo rámec akčních scén a nadprůměrnou schopností gradovat děj. Leitch oproti tomu budí dojem, že ho zajímají jen přestřelky, bitky, honičky a audiovizuální sexy pozlátko. Nicméně pro zaryté fanoušky Charlize Theron (můj případ) je Atomic Blonde přesto povinnost vidět. Ta ženská je prostě bohyně! ;-) 60 % (17.10.2017)

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (31.07.2017)

Kdo čeká Johna Wicka v dámském provedení, nedočká se ho. Postava Charlize Theron není kladný macho agent toužící po pomstě kvůli mrtvému psovi a vypálenému domu. Je to vychytralá a nepředvídatelná mrcha, kterou definují spíše než emoce jen pohledy a arogantní hlášky. Tomu odpovídá i odlišný koncept snímku, který Leitch vytvořil. Podstata příběhu je totiž moderně pojatá špionážní hra na kočku s myší, kdy do poslední chvíle nikdo neví kdo, kde, jak a s kým. Zbytečně překombinovaný scénář však bohužel trochu ruší jinak naprosto senzační dojem z hmatatelné akce, která troufám si říci svým nábojem a zpracováním těžko hledá konkurenci ve své třídě. Na rozdíl od Wicka a jeho uber fuckin cool combo chvatů a stylové střelby je méně rytmická a víc syrově špinavá. Do paměti a filmových memoárů se určitě zapíše už v traileru načrtnutá bojovka na schodech jako jedna z nejlepších ever. Dohromady trvá cca 10 minut a střihů je tam zatraceně málo, vše navíc podpořené fenomenální ruční kamerou, která hlavním hrdinům nedá vydechnout (neskutečné, co fyzicky předvádí Charlize Theron, která pokračuje po Mad Maxovi v krasojízdě ultradrsňačky). Vše ostatní kolem filmu od sexy neonů, osmdesátkové hudby, stylových dekorací, prďácké výpravy, až po atmosferický Berlín, který je pro filmaře rájem studených kulis, jde stranou a s trochou nadsázky hraje druhé housle. Protože tahle desetiminutovka je sama o sobě film ve filmu, povyšující akční řemeslo v dané třídě na úplně jinou úroveň, což se naposledy povedlo dekádu zpět a o stupínek níže Greengrasovi se svým nervním a zběsilým Agentem bez minulosti. (30.07.2017)

"David Hasselhoff je ve městě. Berlín je vážně ztracen." Ve světě jednoduchých, dvojitých či trojitých agentů se pohybuju nepříliš jistým krokem, ale pozvání do východního Berlína jsem přijal s radostí. Mezi všemi těmi Wartburgy, Trabanty, Ladovkami či Škodověnkami jsem se totiž cítil nostalgicky skvěle a vychutnával jsem si, jak agentka Broughtonová rozdává rány v rukavičkách či jiných módních doplňcích. Zejména ty podpatky musely bolet, ale já jsem se bavil z bezpečí domova, odkud mám pohled na bojovné slečny nejraději. Navíc k tomu hrála skvělá dobová hudba, takže za mne spokojenost. (30.03.2018)

Agentka MI6 Lorraine Broughton (Charlize Theron) je vyslána do Berlína, aby zajistila ukradený mikrofilm schovaný v hodinkách, který obsahuje jména a identity agentů... Sofia Boutella jako Delphine Lasalle je v akci prakticky nevyužitá, ale má milostnou scénu s Charlize Theron. Akce mohlo být mnohem více, protože Charlize Theron v ní působí absolutně přirozeně, dokáže si poradit s východoněmeckou policií, hřebem je likvidace agentů KGB s následnou automobilovou honičkou a v průběhu filmu předvede svoje bojové schopnosti ještě v dalších čtyřech menších akčních scénách. Závěrečná vysvětlovací desetiminutovka je hodně překombinovaná a nedává to úplně smysl. "David Hasselhoff is in town." (15.10.2017)