Neviditelný

Musím ocenit absencilaciných lekaček, ale přitom stálou přítomnost napětí a momentu překvapení, to společně s výbornou kamerou dělá z filmu kvalitní zážitek. Samotný příběh i pointu zvládli filmaři docela se ctí, takže za mě se jedná o kvalitně vyrobený napínák s přirozeným hereckým projevem Elisabeth Moss. (27.02.2020)

Příběh vůbec nebyl děsivý, ale Elisabeth Moss ano! Kruhy pod očima, mastné vlasy, vrásky na čele a oteklý ksicht. Na to se fakt nedalo koukat. Celý film totálně zhnusila. Pokud by byl film o feťačce, tak bych ji dal hlavní roli. Filmu tak uniká i smysl, proč by totiž vědec - milionář toužil po takové škebli? 30% (20.03.2020)

Napínavá variace na příběh H.G.Wellse, kde je místo doktora vařícího lektvary vynálezce, co se zabývá optikou. Mossová sice není kráska, ale má charisma a svým přesvědčivým výkonem táhne celý film. Když je příběh příliš předvídatelný, vytasí se režisér s překvapením. I když je snímek místy pomalejší, po většinu času si drží napětí. Tedy, ta psí miska mi fakt dala! Řežba v nemocniční chodbě je rychlá a výživná, na rudé fontány z podříznutých hrdel rovněž dojde. Přesto je příběh postaven především na psychickém a očekávaném násilí. Konec potěšil. Neviditelný se mi líbil a byl jsem jedním z pěti spokojených diváků v kině. Jak se zdá, snímek není pro každého... (06.03.2020)

Koho by to před šestnácti lety napadlo, když se dva chlápci probouzeli v neznámé místnosti v první Hře o přežití, že jeden z nich bude jednou tak dobrým tvůrcem. Není bez chyby, ale tento jeho Neviditelný má řemeslnou zručnost, napětí, nápad a Elisabeth Moss. Pokud vám nevadí pomalejší rozjezd filmu a cca první půle, než se začne něco dít, budete spokojeni. 70%. (17.08.2020)

Neskutočná pecka. Minimálne tri razy som vyvalil oči a povedal som si „no dopr...“. Skvelé herecké obsadenie (Elisabeth Moss extra nemusím, ale tu sa hodila ako strom do lesa), asi tucet vynikajúcich scén, brutálne zlovestná a znepokojivá atmosféra plná príjemne nepríjemných hororovo-trilerových náznakov (v štýle „divák 10 sekúnd bez žmurknutia pozerá na isté konkrétne miesto a čaká na aspoň drobný náznak prítomnosti neviditeľného a možno sa ho dočká a možno nie“). Páčilo sa mi aj vyvrcholenie, ktoré o čo bolo komornejšie, o to bolo zaujímavejšie, pôsobivejšie a príjemne nejednoznačné. Na rozdiel od iných by som v tom nevidel nejaké brutálne logické kiksy, keďže nevieme, aké funkcie oblek mal. Áno, tvorcov by nezabilo, ak by ich vysvetlili dvoma-troma vetami, ale dá sa to prežiť i bez nich, hoc áno, to, že existuje oblek neviditeľnosti by som bol ochotný akceptovať bez problémov, ale už nechápem, prečo mnohonásobne znásobuje fyzickú silu človeka (ten, ktorý ho má oblečený, nie je očividne žiadna  väzba, a napriek tomu stvára veci, aké by mu mohol závidieť aj Terminátor) a "pohlcuje zvuky" (neviditeľný sa zjavne pohybuje v malej miestnosti, v ktorej vládne hrobové ticho a nie je ho počuť? OK, dych oblek asi tlmí, ale aj kroky?!). A úplne som nepochopil záhadu okolo psa: najskôr ho hrdinka pustí, aby ho predpokladám vzala so sebou, ale už o sekundu neskôr ho úplne ignoruje a zviera mizne zo scény, inokedy šteká na osobu, s ktorou v dome žila bohvieako dlho a tým pádom na ňu musela byť zvyknutá atď. A na základe čoho ju na konci vlastne oslobodili? Ako vyšetrili smrť v reštaurácii? To tam neboli kamery? V celom filme je totiž kladený dôraz na to, že žijeme vo svete, v ktorom sú kamery na každom rohu. Inak je to ale fakt v dobrom hnusný, nechutne napínavý horor. (23.03.2020)