Deadpool 2

Za mě jsou comicsy v posledních letech v tvůrčím úpadku. Jednoduše únava materiálu, kterou má zakrýt bezduchá digitální destrukce všeho. Deadpool je jiný. Drsný, vtipný, eRkový, oprsklý, svižný, cynický, ukecaný. Nic pro děcka, protože mladší brácha Freddyho Kruegera se zase hodlá pomstít. S červenou se nešetřilo, s utahováním sama ze sebe, ze žánru, z jiných filmů jakbysmet. Navíc i když pokračování uvidíme víckrát, pořád spolehlivě najdeme něco nového. Kdo se prostě v aktuální popkultuře orientuje, bude nadšený. Deadpool není žádný Mirek Dušín a režisér David Leitch zodpovědný za prvního Johna Wicka rovněž žádné ořezávátko. Digitální triky občas zaskřípou (a to je jen jedna z mála kaněk), příběhově to taky místy drhne a stavba příběhu se docela rozpadá (však na to i samotný Deadpool upozorňuje), ale všechno smete dravé podání a sebevědomý Ryan Reynolds, který je ve svém živlu. Začne to happy titulky, pokračuje mnoha výtečnými scénami (včetně té s dorůstajícími nohami nebo patetickým loučením) i trefným vystupováním z děje. Jde prostě o hravé pokračování s chytlavým hudebním doprovodem, nespočtem nápadů a hvězdnými camey. Reynolds kráčí vzhůru. Zaslouženě. (19.05.2018)

Vzhledem k tomu, jaké zvěsti kolovaly ohledně natáčení je až s podivem, jak kompaktní snímek jsme dostali. Příběh ze startu využívá starého známého retrospektivního postupu, který známe už z originu. Celkem brzy se z něj ale dostane, což dost pomáhá, protože děj těží hlavně z dynamiky příběhu, který se vyvíjí naprosto neočekávanými směry. Důležité je však říct, že druhý Deadpool opravdu pokračuje v poměrně funkčním rodinném „dramatu“, které netlačí na pilu. Postavy si k sobě hledají cestu, a když už se objeví nějaká ta scénaristická klička, sám Pool situaci pošle „šmahem“ do outu. Když vynechám Reynoldse, o kterém víme, že pro svoji roli žije, bezkonkurenčním překvapením byl pro mě Brolinův Cable. Jeho motivace sice není ničím neviděným, ale věříte mu ji a nemáte s ní problém. Sám Cable (a jeho CGI paže) navíc ve filmu vypadá opravdu fantasticky – DC se může znovu stydět za gumového Cyborga. Ze zbytku ansámblu vyniká hlavně Domino. V neposlední řadě musím také vyzdvihnout Russella, jehož se zhostil patnáctiletý Julian Dennison. Na tuto postavu zahraniční recenze celkem zapomínaly, ale ve finále jde o charakter plně funkční a divákovi sympatický. Co je však hlavní, nesouhlasím s myšlenkou, že X-Force tady hraje hlavní roli. Objevuje se až v půlce filmu (konkrétněji v té druhé), a ve finále se s ní tvůrci vypořádají naprosto nečekaně. Jedná se o jeden z těch twistů, které mají rádi odpůrci předvídatelného děje – jako jsem třeba já. Ostatně takřka celou dobu si nemůžete být jistí naprosto ničím. Deadpool udržel většinu překvapení pod pokličkou, takže buďte připraveni na naprosto šokující camea, která vás dostanou do kolen. Jedná se o překvapení ve stylu Matta Damona v Ragnaroku. Ano, dokonce je ta jedno konkrétní návštěva ještě hvězdnější. Nedostavil se nakonec snad jen Stan Lee, což je škoda. Možná se tam objevil, ale - hanba mi - já ho tam opravdu nikde neviděl. Nutno podotknout, že mám na něj slušně vytrénované oko. Pokud se vám jednička líbila, budete jednoduše nadšeni. Ve dvojce dostanete ještě větší dávku nekorektního humoru, popkulturních odkazů, parádní hudby i stylových akčních scén. Poslední zmíněná položka obsahuje asi stejné množství krve, jako první díl, ale na druhou stranu je z hlediska bojové choreografie a intenzity scén na mnohem vyšší úrovni. David Leitch natočil mnohem hutnější snímek, než by se mohlo zdát. Navíc to celé má lepší příběh, než John Wick a dává bez debat větší smysl než Atomic Blonde. Jedná se tak (prozatím) o jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Ani bych se nedivil, kdyby Deadpool 2 sedl některým lidem více, než třeba Avengers: Infinity War. To už je ale otázkou vkusu. (15.05.2018)

Ryan Reynolds vtipy servíruje úplne rovnako ako minule. A tentokrát sa s Paulom Wernickeom a Rhettom Reeseom podieľal na scenári, čo sa zdalo byť plusom, keďže sa nejde ubrániť dojmu, že túto postavu v podstate ani nehrá, pretože tento pre niekoho možno ľahko infantilný zmysel pre humor, je mu nesmierne blízky aj vo skutočnosti. Deadpool 2 sa na prvý pohľad možno nevyhýba niektorým klasickým hollywoodskym postupom, ale na ten druhý k nim volí trochu iný prístup, vďaka čomu zostáva inou, nepredvídateľnou, cool prehliadku. Zmena na poste režiséra vo finále nebola k horšiemu, takže priaznivci a priaznivkyne originálu určite nebudú sklamaní. Nové postavy sa podarilo začleniť výborne a tie známe sa posunú trochu ďalej. A tradičné upozornenie na záver: tentoraz si stopercentne počkajte na scénu medzi záverečnými titulkami. Jednak sa u nej kráľovsky zasmejeme a jednak ešte viac otvorí tie dvere možností pre prípadné tretie dobrodružstvo. (20.11.2019)

Filmový víkend Boskovice : Tak jsem si říkal, že tenhle červenej super čurák v super kostýmu už mě vzhledem k vypitému alkoholu v moji krvi nerozhodí. Vlastně se dalo tak nějak dopředu počítat, že sobotní filmová noc bude mít sestupnou tendenci, což se potvrdilo, ale nakonec střelím tu korektní dvojhvězdu týhle pičokulovině a taky o něco málo vyšší hodnocení než u jedničky a to hlavně proto, že tady už to je aspoň místy tak uhozený, že je to zábavný. Věděl jsem co od toho očekávat, byť už jen z principu nebýt v sobotu v Boskovicích, tak bych se týhle vocasárně ze zásady vyhnul, ale tak dobrá netřeba se zbytečně pobuřovat... Stejně jak by mi to kvalifikovaní vysvětlili, tak porucha je jako obvykle na mé straně přijímače. Neutrálních 25% (12.08.2018)

Deadpool 2 je dojemné rodinné melodrama o důležitosti tradičních hodnot. S hrdinou, který se chce po většinu času zabít, zvracením kyseliny a brutálními akčními scénami, k nimž hraje dubstep nebo Enya (rozhodněte se sami, co je horší). Srovnatelně zábavné jako jednička, zároveň temnější a emocionálně i příběhově vrstevnatější.___Retrospektivně (jako velká část prvního dílu) je vyprávěno jenom prvních cca 20 minut, po kterých se film-noir mění v buddy movie (z vězení). Teprve druhá polovina je superhrdinskou týmovkou (Rob Delaney jako Peter by zasloužil spin-off). Cíl protagonisty i role padoucha (opět výborný Josh „Thanos“ Brolin), přicházejícího na scénu poměrně pozdě, se několikrát nečekaně promění. Všechno to spojuje právě onen melodramatický podklad s pozdním/nemožným shledáním a (re)konstrukcí rodiny. Jde tak především o vnitřní konflikt hlavního hrdiny, ne o zničení světa jako v ostatních komiksových filmech. Nevadilo mi proto množství zcela seriózních scén bez sebeshazovacího humoru (krom toho, když po špatném dialogu necháte jednu z postav označit scenáristu za debila, na špatnosti onoho dialogu to nic nezmění). Díky nim berete postavy vážněji než ony sebe samé a závěr vzbuzuje správné emoce (v tomto ohledu je Deadpool soběstačnější než Infinity War – aby vás dojal, nemusíte znát znát předchozích 18 filmů, ale pouze si pamatovat, co jste sledovali poslední dvě hodiny).___ Nejlepší jsou úvodní titulky parodující bondovky, potitulkové scény (resp. mezititulkové, po závěrečných titulcích už nic není) a vtipy pravdivě pojmenovávající nedostatky komiksových filmů, kterým chybí to, čím Deadpool překypuje, totiž nadhled. Vedle konkurence od DC to opět schytávají hlavně X-Men, označeni za zastaralou, genderově nekorektní metaforu rasismu ze šedesátých let. Zamrzí naopak rutinní akční scény s nepřehledným střihem (až na pár plynulejších okamžiků, dávajících svou choreografií vzpomenout na Johna Wicka), které jako u většiny velkoprodukcí tohoto typu zřejmě neměl pod kontrolou sám režisér, nýbrž druhý štáb (a následně lidé starající se o CGI).___ V souhrnu přesto velmi dobrá letní zábava, jejíž tvůrci dokázali vymyslet dost způsobů, jak nás obsahem a konstrukcí příběhu nebo využíváním konvencí různých žánrů i bez možnosti zopakovat „wow efekt“ jedničky od začátku do konce něčím překvapovat. 80% (16.05.2018)