Režie:
Hugo GélinKamera:
Nicolas MassartHudba:
Rob SimonsenHrají:
Omar Sy, Clémence Poésy, Antoine Bertrand, Gloria Colston, Anna Cottis, Barrie Martin, Attila G. Kerekes, Ashley Walters, Clémentine Célarié, Alice David (více)Obsahy(1)
Vtipný a nonšalantní Samuel (Omar Sy) si užívá bezstarostný život na francouzské Riviéře. Jednoho dne ho však navštíví víkendový flirt Kristin (Clémence Poésy) a oznámí mu, že dítě, které drží v náručí, je jeho. Předá mu holčičku a uteče. Samuel vyráží s malou Glorií do Londýna, kde Kristin marně hledá. Nakonec mu nezbývá nic jiného než si najít práci a ve velkoměstě se usadit. Samuel se okouzlujícím způsobem pouští do výchovy malé Glorie. Během následujících osmi let se ukáže, že je nejen milující, ale i hodně netradiční táta. S humorem se vypořádává s nástrahami každodenního života osamělého Francouze v Londýně. Rodinná idylka se však záhy změní, když se zničehonic před jejich dveřmi objeví Kristin.... (Bohemia MP)
(více)Videa (14)
Recenze (364)
Zpočátku silně nesympatický nespolehlivý otec se změní díky péči o dítě. 1) Rozverná kýčoidní komedie se v poslední půlhodině transformuje do slzopudného rodinného dramatu._____ 2) Gayovský producent je roztomilá, i když dost nesmyslná, karikatura._____ 3) Milá je i náznaková konfrontace anglického a francouzského uvažování a jednání._____ 4) Jsem trochu na rozpacích. Film jsem sledoval se zájmem a nenudil jsem se. Ale chvílemi jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Mexický originál jsem neviděl a snad i proto dávám silné tři hvězdičky. ()
"Omar Sy" opätovne v hlavnej úlohe svojsky citlivého chlapíka. Po skvostnom opatrovateľskom "Intouchables", tento krát nečakane v roli otca. Veľký sympaťák je tento "mahagón", pričom "len" vďaka nemu zrejme tento snímok dosahuje tieto výšiny. emocionálne, i keď v mnohým prípadoch, totálne pritiahnuté za vlasy, nereálne, bez vysvetlenia, bez scenára, ktorý čokoľvek vysvetlí ... ()
Nic proti sladkobolným dojímavým filmům, ale I dva jsou rodina jsou manipulativním a povrchním kalkulem, který je už v základech nepříjemně rozervaný mezi snahou o vážnou vztahově-rodičovskou sondu ve stylu současných evropských dramat a nevhodně zvoleným přelivem hollywoodské komediální stylizace, přičemž oba tyto protikladné přístupy se navzájem vyrušují. Výsledek je, jako by tvůrci chtěli natočit novou verzi Kramerová vs. Kramer, ale aby to na diváky působilo spíš jako Velký táta se Sandlerem, což spolehlivě ubíjí jakýkoli dojem realističnosti. První čtvrthodina je ještě v podstatě super, zbytek je však uměle působící křeč, která je na komedii příliš trpká a na drama příliš plochá, průhledná a nevěrohodná. ()
Francouzi umí natáčet dramata i komedie a jdou jim i žánrové směsice. I dva jsou rodina se veze spíše na vážné notě, ale obsahuje i nejeden humorný moment, o který se postaral především Antoine Bertrand coby Bernie. Škoda, že jsem viděl dabovanou verzi, protože tím zanikla anglicko-francouzská interakce mezi některými postavami, jež byla též zdrojem vtipu. Během prvních dvou třetin jsem si myslel, že dám filmu solidní tři hvězdy, ale v poslední třetině se to celé vyšvihlo o třídu výš a v závěru hráli tvůrci hodně na city - na což jsem jim však skočil i s navijákem. I dva jsou rodina není žánrově vyloženě komedie, u které by se člověk válel smíchy - je spíše humorně laděným příběhem otce a dcery, kteří se navzdory nejedné překážce snažili prožít svůj společný život naplno. ()
Omar Sy je sympaťák, o tom žádná. Zpočátku mi trochu vadil celý ten ztřeštěný a až absurdně přehnaný koncept výchovy (takový dětský pokojíček by asi chtěl každý capart), nicméně postupně v kontextu celého filmu a příběhu je logicky ospravedlnitelný. Je fakt, že nejde o komedii, při které by se člověk skutečně hlasitě zasmál (ačkoliv kdo ví, francouzští diváci jsou možná bujařejší), spíše z vás řada momentů vyloudí jemný úsměv na tváři. Tak jako tak k nám z Francie (vlastně z Londýna) míří zase jednou povedený a poctivý kus filmařiny. ()
Reklama