Kde sní zelení mravenci

Komorní snímek o střetu dvou odlišných kultur (koneckonců Herzogovo životní téma), jehož coby sluníčkářsky hrozící agitku o proradnosti zlého kolonialismu značně převyšuje vnitřní filosoficko-existenciální rozměr. Kde by jiní spotřebovali prázdných tezí, filmař Herzog spoléhá na sugesci obrazu a po čertech svéráznou poetiku, jež jde ruku v ruce se zachycením Aborižinců a jejich dojemně směšných, přesto v mnoha ohledech zásadních návyků. Film s tak prazvláštní atmosférou by smrtelník těžko pohledal. Domorodci pilotující letadlo nemají chybu. Jsou to vlastně tak trochu Ropáci o pár let dříve. Herzog je nenahraditelný mág. A i když Where the Green Ants Dream nepatří po výrobní stránce k jeho nejoslnivějším snímkům (nikdo zde netahá stovky tun vážící parník přes kopec uprostřed Amazonie), a už vůbec ne k těm divácky nejznámějším, v určitém smyslu je to pro mě dokonalý úkaz meditatitivní filmové podívané, jejíž ekumenický přínos by neměl zůstat opomenut. (09.01.2024)

Pozor na to! Tohle není žádná ekologická ani "aboriginní" agitka, jak by se mohlo zdát po přečtení obsahu, a toho, komu něco říká jméno Werner Herzog, by to asi ani nenapadlo. Na druhou stranu ten film je samozřejmě o tom, kterak Austrálci cítí přírodu i život poněkud jinak a kterak naše civilizace vstupuje v bludný kruh. Na Herzoga skutečně až moc "chytlavé" téma - ale klasickou cestou těchto snímků naštěstí úplně nejde. V dalším protikladu k tomu je film klasicky herzogovsky improvizovaný - někdy až příliš. Je to solidní směs náboženství, magie, mystiky, ekologie, humoru a hlavně zajímavý film. (29.07.2005)

To jsem si takhle naplánovala, jak se zasním u zelených mravenců a ono ne, prakticky tam nebyli, škoda.. Očekávaný střet domorodců s moderní civilizací nebyl nijak vyostřený, spíš mi připadal úsměvný a ve finále smutný.. Ani ta atmosféra na mne nijak zvlášť nezapůsobila, táhlo se to v líném tempu a já u toho usnula.. Tedy jsem se dnes večer k filmu vrátila a odkoukala na druhý pokus.. Pravdou je, že myšlenkově souzním, rozumím i chápu, ve stylu zpracování se s tvůrci bohužel míjím.. (14.04.2024)

Austrálski domorodí obyvatelia, akosi nie sú teda príliš extra natešení najmä z toho klasicky prostého hľadiska, že akási ťažobná spoločnosť Ayers, sa akurátne rozhodla vo vskutku ozaj väčšom pomere - [vy]ťažiť urán na ich »katastrálnom území«, kde ["údajne"] zelené mravce snívajú, ako mimochodom stále vyznieva i samotný názov tohto pomerne dosť «environmentálne zaťaženého» titulu → od nemeckého autora v podobe W. Herzoga; aspoň podľa ústredných myšlienok domorodých obyvateľov z kmeňa Miliritbi - to rozhodne platilo, pričom režisér bol počas toho »zaťažený« takmer úplne obdobne, podobne ako i ústredný protagonista Lance Hackett v podaní nie príliš výrazného Brucea Spencea; akéhosi okuliarnatého, a k tomu zároveň i intelektuálne zameraného ekológa, ktorý sa spočiatku stával akýmsi očitým svedkom aktuálnych a nasledujúcich, austrálskych udalostí, skrátka aktívnym «mediátorom»; sprvoti možno len povrchným, no neskoršie zrejme už predsa trocha viacej zainteresovaným v danej veci, keď sa bude následne snažiť prehodnotiť svoj doterajší postoj. • Myslím si, že tohto, pôvodom austrálskeho herca narodeného na Novom Zélande, naprosto a úplne zatienili dvaja poprední a pôvodní predstavitelia: Roy a Wandjuk Marikovci [asi niečo ako bratanci?], ktorí pritom ani nie sú vôbec uvedení v miestnom [ČSFD] obsadení!, a podľa toho, čo som sa o nich predsa trocha málo dočítal, tak v podstate stelesnili samých seba, t.j. „i v skutočnosti bojovali za práva o domorodú pôdu,” tak práve preto pôsobili tak mimoriadne a extrémne autentickým spôsobom, že namiesto toho, aby im režisér ponúkol ešte viac hereckého priestoru sa plne realizovať, tak nevkusne prestrihával - na chvíľu trebárs - do metropoly, kde sa zasekol výťah, alebo s príchodom toho vojenského lietadla, sa moje celkové dojmy začali máličko zadrhávať, čo naostatok predstavovalo akýsi, rušivý element, ktorý ma postupne začal vytrhávať zo zavedených zvykov, ako tomu bolo vlastne zo začiatku, keď som sa pomaličky dostával do ponúkajúceho sa prostredia so zaujímavou atmosférou, ako pridanou hodnotou. • Danú situáciu na úplný záver podtrhnem v tom zmysle, že táto "herzogovina" bola síce mierne roztržitou, nedotiahnutou a mätúcou v rámci celku, no i napriek tomu mi dokázala naozaj pozoruhodnou formou sprostredkovať predovšetkým azda to, čo najviac trápilo domácich príslušníkov daného územia, ku ktorým sa spoločnosť stavala nevšímavým postojom, a v celom svojom rozsahu na to režisérova optika sústavne nazerala akousi kritickou optikou, nad ktorou by sa mali určite mnohí, 'čelní predstavitelia' mocností, hlboko zamyslieť, resp. nazrieť do svojich temných minulostí... PS: Na autorove najväčšie filmové opusy: Aguirre, der Zorn Gottes, Jeder für sich und Gott gegen alle zo 70. rokov, a Fitzcarraldo z 80. rokov XX. storočia, sa príslušný titul ani zďaleka vonkoncom nechytal; totižto, to je celkom iná l-i-g-a. (12.04.2024)

Jsem rád, že to Herzog nepojal čistě zeleně ekologicko-politicky, jak je dnes v Evropě zvykem. Netlačí násilně na pilu a popravdě ukazuje i věci, kvůli kterým Aborigince pochopit je asi stejně složité jako pochopit mimozemšťany z křemenné planety nebo Japonce a jejich normy „etiky“. Prostě jejich postoje mi přišly zcela mimo - spjati s přírodou, ale cigárem nepohrdnou, tamhle ukradnou bagr, potom olej a nakonec celé letadlo. A jinak celý den sedí, dívají se na východ a sem tam si zazpívají nebo zatancují. Trochu mi to připomíná jednu nejmenovanou skupinu lidí u nás, která se také ráda hojně množí a žije pak jen ze sociálních dávek. Snad o nich nevznikne taky nějaký filozofický dokument, jak jsou vlastně lepší a přírodě blíž. Líbilo se mi, že do toho Herzog dal i humor, pár vtípků mne velmi pobavilo, kamera je fajn, příběh odněkud někam jde, i na tu katastrofu nakonec došlo, dostalo se nám mnohých historických vysvětlení... ale stejně mi přijde, že vlastně nevím nic. Mladý geolog se nakonec rozhodne žít v sepětí s přírodou mimo civilizační sítě (jehož přerod mu moc nevěřím, jak je zde podán), ale vlastně nevíme proč, co mu to dává, čím ta příroda zde působí (když jsou kolem jen haldy strusky a písku, zeleň žádná). Zkrátka mi tady ta myšlenka přijde vlastně hodně utopená a mohlo se víc soustředit na domorodé obyvatele, aby divák více pronikl do jejich světa a pokusil se jej částečně pochopit. (07.01.2022)