Stranger Things - Season 2

"Are we gonna do this? Let's engage." Bratři Dufferové mi po roce přináší stejně kvalitní, intenzivní a perfektní zážitek jako loni. Stranger Things i podruhé skvěle baví, upoutají a nepustí. Ano, dvojka Stranger Things je větší, silnější, epičtější a více procítěná než první část. Funguje to přesně jako Cameronovi Vetřelci ke Scottovu prvnímu Vetřelcovi . Opět tu máme plno servisu pro fanoušky, zas tu je skvělá atmosféra 80.tých let. A hlavně je to stále perfektně obsazené. Herecké osazenstvo už jsem chválil minule, a letos si opět budu stát za tím, že starší parta (Harbour, Ryder) je super. Ale excelují tu mladí herci, kterých se tu sešlo opravdu hodně a každý hýří talentem. Dost možná nejlépe obsazený současný seriál. Kam se hraje HBO s jejich Hrou o trůny. Baví mě to. Tenhle seriál mě hodně baví a druhá řada přeskakuje tu první, přestože už se to netočí kolem party čtyř kluků a jedné Eleven . Naopak nyní je to bráno ve větším měřítku. Jen ten sedmý díl mi vůbec nezapadá do kánonu seriálu, a ve výsledku mi tento díl přijde zcela zbytečný a navíc. Což k počtu dílů je zřejmé. Ale chápu, že si tím tvůrci otvírají dvířka ke třetí řadě. Takže za mě seriálová hallowenská událost roku a zas tu máme Vetřelce, Krotitelé duchů, To a další. Poslední scény jsem si říkal, že to tvůrci ukončí nějak příliš vesele vzhledem ke konci první řady. Ale poslední sekundy jasně lákají na třetí část. Už se těším. Perfektní nostalgický bonbónek. (97 %) (07.01.2018)

Druhá série Stranger Things dokázala to samé, co série první. Přišla s dalším mysteriozním příběhem, který nenápadně navazuje na příběh ze série první a přitom si vytváří naprosto soběstačné a sebejisté prostředí, které mě prostě bavilo od začátku do konce. Osmdesátková atmosféra je cítit i z účesů na hlavě a hezké jsou i momenty, kdy tvůrci naprosto vědomě naráží na řadu tehdejších filmařských legend od Terminatora počínaje po Indiana Jonese konče. Ke konci série jsem si přál, aby nám ústřední parta s Jedenáctkou v čele nikdy nezestárla a zůstala pořád tak super, jako tomu je teď. Snad třetí série přijde co nejdříve... (16.11.2017)

Když jsem v noci druhou řadu konečně dokoukal, velice silně na to mě zapůsobilo takovým způsobem, jaký jsem nezažil ani u jiné letošní Netflixovské jedničky, 13 reasons Why. Byl jsem překvapený o to více, jelikož jsem byl loni z první série po tom naprosto neuvěřitelném hypeu maličko rozpačitý. Ta druhá nejen to, že je o epizodu delší (tak schálně, kolik z vás byste ten jeden=sedmý díl vklidu obětovali?), ale také trošku odosobněná, což je dáno důrazem na postavy mimo hlavní partu, ale ne, že by to něčemu vadilo. Každá epizoda utekla hrozně rychle, všechny jsou zrežírovány tak napínavě, že kdybych kupříkladu nemohl ihned po 8. dílu zapnout ten devátý, tak bych asi musel někoho jít zabít. Nemůžu si pomoct, seriál roku..tohle se prostě musí vidět. Zvlášť, pokud člověk holduje Vetřelcům a dalším osmdesátkovým klasikám, to si pak v těch paralelách musí vyloženě libovat. A jestli něco musim zmínit na závěr, tak mě naprosto dostal Steve, který je tu vyloženě boží a to už si z první série vůbec nevybavuju, jak byl strašně otravnej a ten vývoj postavy je neskutečný. Na začátku vedl Jonathan, ale od pátého dílu byla dominance jasná. Nashle u třetí série, která bude snad až za milion let. To bude zase ocenění. Nejlepší momenty : 1) konec předposledního a závěr posledního dílu pro mě byla naprostá emoční odzbrojovačka (ples) 2) Steve a jeho nakládačka 3) a Steve za borce 4) Tribute to Bob 5) El přijde na scénu. (07.11.2017)

Mno, moc nesouhlasím s komentářem EdaSe: Dvojka je epičtější, napínavější a hororovější než jednička, ale zároveň pořád výborně pracuje s postavami. Řekl bych, že není dvojka tak epická, ani tak napínavá a rozhodně ne tak hororová jak jednička. Tak, jak první sorii, jsem shlédl druhou na posezení. Nenechte se zmýlit mým "negativněji naladěným" komentářem, jedná se o výbornou sérii. Jen bych neřekl, že předběhla první, která byla naprosto úžasná. Máme zde novou postavu, která ve výsledku není nijak zajímavá, milostná trojka skoro nastejno, děcka, včetně Willa, hrají naprosto bombasticky a celé se to nese na takové zábavnější vlně s možná až moc akčním vyústěním. Líbilo, rád se na to podívám znovu kvůli doplnění mezer, ale jednička ve mně zůstane svým impaktem zapsána o dost více. Co víc, zjistíme, že "Eleven" má i sestru "Eight" a **lehký spoiler** jedna episoda bude věnována jejich setkání a interakci mezi těmito dvěma. A jak to dopadlo? Dle mého ztracených 50 minut... **konec lehkého spoieru**. Necítil jsem zde takové napětí jako u jedničky, to mi asi chybělo nejvíce. Vše je zábavné, akční, lehkomyslné. Není to špatné, ale není to zas tak dobré :-) Not-so-stranger 70 % (02.11.2017)

Zdá se mi, že oproti první sérii jde o velký propad. Zatímco dříve si Dufferovi s žánrovými schématy a klišé pohrávali, nyní je prostě jen naplňují. Karty jsou rozdány hned od začátku a nasměrované tendence se ani na chvíli nevydají mimo své koleje. Divák se nemá ve vývoji příběhu díky jeho předvídatelnosti prakticky čím zabývat. O známé postavy netřeba se strachovat, protože mají ochranu všeobecné sympatie; umírají jen bezejmenní vojáci a vědci a nově přibyvší hrdinové (Bob Newby), kteří si svým looserovským profilem o smrt jakoby sami říkají. V postmoderně žánrovém pomrkávání se ke světům Spielberga, Carpentera, Kinga apod. přidávají například také aluze na TERMINÁTORA II., CRITTERS nebo VYMÍTAČE ĎÁBLA, ale vyprávění de facto co do žánrovosti i náročnosti zůstává na úrovni rodinných snímků S. Spielberga. Navíc jsou tvůrci proti svému emancipačnímu étosu. Bob Newby představuje přestárlého obtloustlého nerda, který je sice chytrý, obětavý, ale bojácný a nemužný a právě proto představuje typickou oběť – postavu, která vykoná jeden nebo více překvapivě hrdinských činů, po nichž díky své nemotornosti a mimóznosti zahyne. Přeživší jsou totiž jen ženy, děti a alfa samci s vyhraněnou identitou citlivého heroje. Paradoxní ovšem je, že Bob Newby představuje možnou budoucnost právě pro ústřední roztomilé mladé hrdiny (která je stvrzena i jejich poznámkou im meroriam, že právě Newby byl ten, kdo založil jejich oblíbený audiovizuální kroužek). Seriál, který zdánlivě staví na tom, že nerdi jsou winners, vlastně spíše ukazuje, že jde o iluzi – jen co se vyvinou z dětské roztomilosti, čeká je osud chytrých, ale neatraktivních blbečků, nad jejichž mrtvolou si ostatní na půl minuty postesknou, že jich přeci jen byla celkem škoda. K dobru rozhodně neslouží ani špatně napsané scény, v nichž se jinak rozumné postavy vrhají do zcela nerozumných akcí na efekt, aby je pak měl kdo zachraňovat. V blízkosti smrtelného nebezpečí sotva několik minut poté, co strachy ani nedýchali, řvou jako na lesy a hádají se o prkotinách, s lehkou citově vyděračskou závratí nechávají téct slzičky bez utření pěkně až k bradičce, a vůbec se chovají vzhledem k okolnostem nesmyslně (třeba bratr Max v jednu chvíli suverénně odmlouvá svému dominantnímu fotrovi, jakoby nevěděl, co bude následovat – když se mu však záhy dostane reakce v podobě militantního nátlaku, nehne brvou a podvolí se vojenské disciplíně, s níž má evidentně bohaté zkušenosti – celá scéna působí, jako by se v jednom okamžiku do těla postavy vtělil jiný charakter). Možná by se mohli bří Dufferovi snažit trochu víc. (31.03.2018)