Stranger Things

Skvelá prvá séria. Až neuveriteľne sympatické postavy, ktorým sa okamžite dostaneme pod kožu a zamilujeme si ich. Kvalitné dialógy je radosť počúvať, vzťahy medzi postavami živé a veľmi zábavné. Neviem, či bol lepší šerif, Jedenástka, Dustin, alebo vlastne ktokoľvek iný (dokonca aj Winona Ryder je skvelá!). Poteší vydarená osemdesiatková retro atmosféra (soundtrack, popkultúrne hlášky). Druhá séria predstavuje veľmi jemné sklamanie. Postavy a dialógy stále bohovské, absurdným problémom však je, že koľkokrát sú tieto postavy a dialógy stokrát zaujímavejšie, než hlavná zápletka s monštrami, dimenziami a koncami sveta. Výrazným plusom 2. série sú nové postavy, predovšetkým Sean Astin (ktorý je však troška zákerne hodený cez palubu, strašne sa snaží a je strašne milý a nakoniec...) a Paul Reiser (ktorý začína ako hrozné klišé a potom... OK, nebudem spoilerovať, ale TOTO by Burke nikdy neurobil). Tretia séria sa na rozdiel od druhej snažila menej kopírovať prvú (originálne vsuvky á la Sovieti a Lupiči tiel), ale v konečnom efekte jej to nepomohlo a utopila sa v nudných prvých šiestich dieloch; až posledné dva boli tou peckou, na akú sme v Stranger Thing zvyknutí. V 3. sezóne sa mi navyše niektoré postavy (Hopper, Joyce) sprotivili hysterickým správaním. Kým prvé dve sezóny jednoznačne za 4*, tretia ledva za 3*. Spolu to stále robilo (s oškretými ušami) 4*. Žiaľ, dostavila sa štvrtá sezóna a to bol debakel. Vôbec ma to nebavilo, strašne veľa postáv a dobrá polovica bola pre dej úplne zbytočná, takže len ponižujúco postávali na scéne a v lepšom prípade raz za tri diely povedali hlášku. Štvrtá séria dosť vykráda moju srdcovku Nočná mora z Elm Street (čo je dotiahnuté do bizarnej pseudokonalosti cameom Roberta Englunda), ale robí to nenápadito a ťažkopádne. Rekapitulácia: prvé dve série 4*, tretia 3* a štvrtá 2*. Resumé: 3*. (28.02.2018)

Jakožto hororový expert si právě sypu hlavu popelem, jelikož jsem se nechal zmást zdejším zcela nepřesným žánrovým zařazením. Kdybych od počátku věděl, že Stranger Things není hororem, nýbrž obyčejnou romantickou mysteriozní sci-fi taškařicí, která je ke všemu obohacena o komediální prvky, tak bych se danému seriálu vyhnul obloukem. Přecenil jsem kvality bratrů Dufferů, kteří po výborném komorním hororu Hidden vytvořili multižánrový paskvil, který nemá s hororem pranic společného. Stranger Things však neobstojí ani jako nehororový seriál. Čím vlastně by chtěl běžného diváka oslovit? Neskutečným hereckým přehráváním Winony Ryder, kterou by u talentových zkoušek za podobný výkon vyrazili ze dveří? Nesympatickými dětmi, které bez přestání otravně žvatlají o superhrdinech? Nebo snad středoškolskou romancí, která se jako nudle táhne přes půlku stopáže epizody? Stranger Things bych s klidným svědomím pustil leda tak dvanáctiletým holkám, pro které byl také seriál zřejmě určen. Nedovedu si představit, že by tvůrci cílili i na dospělého diváka, či snad dokonce fanouška hororu. Jedna hvězda za Jefferson Airplane z úvodního dílu, díky čemuž mě tahle neatmosferická slátanina alespoň chvíli bavila. (07.09.2016)

Během sledování jsem si poprvé přiznala, že seriálový svět se už skutečně dokázal vyrovnat tomu filmovému. Stranger Things totiž je seriál filmových kvalit. Vše podstatné již bylo zmíněno v dalších komentářích. Sešlo se zde zkrátka všechno na tom správném místě, nelze se od toho odtrhnout. Inspirace Spielbergem je tady patrná po celou dobu, při sledování jsem zažívala pocity, které jsem myslela, že už nikdy nezažiji, protože takto se už dneska netočí. Ta šílená nostalgie musí dostat každého velkého filmového fanouška, který na podobných filmech vyrostl. Opravdu smekám, letos jsem nic lepšího neviděla (a ne, nemluvím pouze o seriálech). 1. série: 100% (31.07.2016)

Doteď to bylo čirý sorry jako, jelikož jsem se fenoménu Stranger Things vyhejbal a neměl jsem v plánu plavat v časovým průseru s dalším seriálem. No. Pak přišel nudnej večer, já stáhl první epizodu první série... a zastavil jsem se až na konci série třetí. Kdybych byl Hudson, řekl bych "co tady teď kurva budeme dělat?" jelikož čtvrtá řada je v nedohlednu. Jo, až tak moc mě to vzalo. Vosumdesátkový žrádlo jak sviňa. První série se ještě drží na uzdě co do velkoleposti, zato fenomenálně pracuje s pozvolným odhalováním fungování zdejšího fikčního světa, kdy si ještě v polovině říkáte WTF, abyste ho na konci vyměnili za tučný OMFG. Začátek druhý série je patrně největší zámrz, každopádně ledy povolí a epický finále je už vlastně taková návnada na řadu třetí, kde zábrany tvůrců totálně explodujou a servíruje se nevídaná nálož. Jo, chápu, že pro někoho je to už přes čáru a bude si stejskat po napětí a komornosti jedničky, ale... Vodumdesátky full feel! Strašlivě zlí sověti! Krev! Vybuchující krysy! Obří příšera alá Věc od Carpentera! Nevkusný košile! Den nezávislosti! Ohňostroj! Vysílačky! A prostě SUPER NERDY BRAK!! Když v poslední epizodě došlo na naprosto šílenou momentku se zpíváním Neverending Story, smál jsem se jako retardovaná hyena - ne proto, že by to bylo kdovíjak vtipný, ale protože jsem si hned představil scenáristu, jak tříská smíchy pěstí do stolu, když tuhle úžasnou kokotinu píše. A to jsou celý Stranger Things, spousta emocí i zábavy v uvědomělým braku, kterej je nářezovej předevšim kvůli tomu, že je v něm celej vagon super postav a famózního fanservice. P.S. Hopper je teď asi moje nejoblíbenější seriálová persona - tohohle tlučhubu, kterej osciluje mezi zpomaleným starým vožralou, bezradným sitcomovým fotrem a příležitostným násilníkem bez zábran, prostě nejde nemít rád. (09.07.2019)

Letošní paráda, která udělala takový dojem, že překonala v žebříčku i Game of Thrones a že režisérem jsou vlastně úplně bratři nováčci, kteří mají na kontě pouze malý horor Hidden je snad zázrak. Z počátku jsem měl obavy, že Stranger Things ocení pouze ti, kteří vyrůstali v 80. letech, naštěstí jsem se mýlil, i moderní divák si seriál dokáže zamilovat.Hlavní hrdinové tvoří sice děti, které však nejsou napohled příliš roztomilé, ale diváka si získají po dvou dílech a má pocit, že dobrodružství zažívá s němi. Nejlepší a nejzáhadnější postava je Eleven, která je pro mne nejemocionálnější složkou seriálu a zřejmě i nejlepší herecký dětský výkon za posledních 10 let. Velmi jsem si oblíbil i postavu férového Šerifa. Celý seriál je silně mysteriózní, záhadný, temný, překvapující, šokující, napínavý, dojemný a místy až dechberoucí. ( Poprvé snad chválím něco jiného než gore). Velmi příjemná výprava a dobrodružství, kterému se vyplatí 8 hodin věnovat! Jedná se totiž o nejlepší hororovou událost roku. Story 10/10, Atmosféra 10/10, Gore 3/10, Vizuál 8/10, Akce 7/10, Napětí 8/10,Humor 6/10. Zábavnost 9/10, Lekačky 0/10. 90% (29.07.2016)