Stranger Things

„Joyce, tohle je Hawkins, jasný? Víš, co nejhoršího se tady stalo za čtyři roky, co tu dělám? Víš, co bylo nejhorší? Když sova napadla Eleanor Gillespieovou, protože si myslela, že má na hlavě hnízdo.” Jenže Will se skutečně ztratil, toulající se vyholená holčička je skutečně zvláštní a v laboratoři tajné organizace sídlící za městem se skutečně dějí podivné experimenty. Solidní dávka odkazů na slavná díla 80. let a pocta sci-fi kouskům i mysteriózním hororům dané doby jsou tady. Hned z úvodu bylo patrné, že jde o seriál, který divák musí sjet za pár dní/večerů. S minimalistickým obsazením a na malém prostoru si s námi pohrávalo komorním postapokalyptickým survivalem Hidden bratrské duo Matt a Ross Dufferovi už v roce 2015. Mělo za sebou podíl na několika krátkometrážních horůrcích. Tímhle ovšem vyvolalo solidní humbuk. I když si pořád myslím, že dějově bychom se v případě první série vešli do pěti dílů. Určitě se objevují lehce klopýtavá klišé, opadnutí napětí někde v polovině série a hlavně několik momentů, u kterých mi prostě chybí logické souvislosti. Šerif David Harbour se v roli každopádně našel, skvostní jsou i šišlající kudrnáč, „šéf“ bandy Mike nebo „jedenáctka“ hrající očima (zasloužené skloňování jména Millie Bobby Brown). (25.09.2019)

Moc nechápu, proč se tu ze serošku naprostá většina pomobáze posrala naplacato, leda, že by se místní ohyzdové rádi koukali na haranty, co na tom jsou ne-li hůře, pak alespoň podobně. Oscilace mezi napínákem pro dorostlé a ítý atmosférou, určenou fuckanům, z toho skutečně dělá žuvačku pro celou rodinu. Prostě se může na gauči trojáku uprdelit táta, co se rád bojí i něčeho jiného, než mámy, máma, která si tím najde dobrou výmluvu, proč opět odložit vytírání podlahy, na kterou se už natvrdo lepí i holinky s hodně hlubokým vzorkem a potěr, co by čuměl na cokoliv raději, než se naučil třeba číst, psát nebo si nevplétat holuby do lykansky husté, umaštěné kštice prepubescentního mongola. Aby to nevyznělo přespříliš přísně - autistická slečinka hraje jako z partesu, za to dvacet procent navíc, a občas se podaří i vybudovat skutečně tísnivou atmosféru. Kterou bohužel srazí další záběr (a že jich je) na nebohého chlapce, co si při nějaké strašné nehodě prohodil horní čelist se spodní a ještě mu přitom vypadala většina řezáků, oči se zbasedovali a zbytek těla čapnul dermatitidu hrubšího zrna. Ne, sorry, přeháním.) Prostě jsou tam odporní všichni, i ta slečna, co má být femme fekale. Představa bližší kooperace s ní se dá shrnout slovy klasika - no to mi ho zandej! (09.12.2016)

K totálnímu kingovskému pastiši tomu chybí jen prepubertální gangbang. Nicméně za úchyly jsme pořád, protože stejně všichni se zatajeným dechem čekáme, až si dvě děcka dají pusu, #MilevenIsMyCrack. 2. série: Jako dospěláci dodneška čekají na svůj dopis z Bradavic, já odteď čekám, až mě Steve adoptuje. (31.03.2019)

Editovane: To, ze to ma len feel 80tych rokov, z toho bombu nerobi...mal som co robit, aby som dopozeral prvu seriu...prislo mi to ako nasa Majka z Gurunu (Spadla z oblakov) s ovela vacsim rozpoctom, nic viac... Dal som sancu druhej serii a spravil som dobre. Druha seria je ovela zrelsia a zabavnejsia jazda, tretia seria je zase cisto “fantasy nerd jazda” ... (08.01.2021)

Když To potkalo Poltergeista a urputně se snažili jít rovnou na Věc. Od kýčovitě debilního Super 8 tu podobné retro nebylo a je moc milé, že tvůrci dali tentokrát šanci předvést se před kamerou i ozářeným dětem s genetickými deformacemi. Sehnat do kupy takovou partičku malých mutantů, to určitě dalo zabrat a musím říct, že skoro všechny ty příšerky hrály přirozeně a jako o život, tíseň a občasný strach předstíraly věrohodně, asi proto, že se celé natáčení opravdu bály, aby jim Winona v nestřeženém okamžiku náhodou nevykostila šrajtofle. Ta hbitá čorkařka si jako jediná celou dobu patrně myslela, že ji konečně angažovali do Šejxpíra, tudíž je přirozená asi jako Tříska v Terminátorovi, a místy způsobuje divákovi až svědivou vyrážku. Pravdou je, že to má pár roztomile nostalgických hororových momentů, ty jsou však z větší části vyvatěny otravným infantilním čurákováním pizizubých, pydlookých a jinak znetvořených dětí, které jsou navíc mnohdy obludnější než to interdimenzionální monstrum s kousací hlavou, co se tam občas sporadicky mihne. Takže se jedná jen o retroparazitující, sterilní a anemickou kokotinku, byť hezky natočenou a až na tu chmatavou Řidičku výborně zahranou, jež si klade za cíl vybubat pár citlivých bukanýrů a kojících matek, aby tu pak z toho udělali málem nejlepší seroš evrmejd. A to je opravdu až příliš přehřáté a laktačně hysterické. (03.08.2016)