Ohnivé ulice

Rock´n´rollový akčňák, zastrešený mužmi z fachu - Hill, Gordon, Silver ( 48 HODÍN ). Zabudnite na nejaký inteligentný scenár, v ponuke je len akcia a výdatná porcia pulzujúcej hudby. Do toho skvelá, vtedy mladá generácia hercov ( Paré, Lane, Paxton, Dafoe, Moranis atď ) a výsledkom je kultovka, ktorá má svoje nezastupiteľné miesto v kinematografii. (27.10.2022)

I když mi na tomto filmu pár věcí úplně nesedělo , tak Hillova stylová režie , rock n rollový feeling a neuvěřitelný cit pro komiksovou estetiku , které se jen tak žádný režisér nevyrovná to vždy vyžene do velice kladných čísel. Navíc Dafoe je super a nějak nechápu proč Paré skončil tak jak skončil když talent rozhodně měl. (21.05.2020)

Zatímco Křižovatky byly rozhodně mnohem víc hudební, než akční, a v 48 hodinách zase nad hudebními čísly převládal akční děj, tady mám dojem, že se Walteru Hillovi podařilo skloubit obojí (docela unikátně) v přibližně vyrovnaném poměru... a vyšlo mu to dobře. Osmdesátkový specialista na „hudební akčňáky“ mě ani do třetice nezklamal a opět nabídl zábavnou žánrovou podívanou, která po celou dobu plně upoutala i mě, přestože akčním filmům až na výjimky moc neholduji a k dodnes často uctívanému stylu 80. let mám rezervovanější vztah. Ale tady vše na mě fungovalo. Bandy a protivníci si vyměňují dialogy často v krátkých drsných hláškách, Diane Lane uprostřed září reflektorů i špíny zapadlých nočních ulic dodává filmu jistý sexy půvab, Rick Moranis se svými elegantními obleky víc humoru a vrcholné střety na ulici s nádechem westernu jsou dokonalou esencí většiny z atraktivních ingrediencí Ohnivých ulic, opravdu ve velkém stylu. Navíc když se vrátím k Ry Cooderovi a jeho hudbě, nejenže skvěle dotváří atmosféru, ale např. ve scéně, kdy Tom u krátkého vydechnutí během akce zasněně pomyslí na Ellen, dokáže náhlou krátkou změnou do romantického motivu, velmi jednoduše (pouze hudebně) i vyjádřit pocity postavy. 4* z mé strany, bez jakékoliv nostalgie, opět na místě. [80%] (20.01.2023)

Po Divokých ulicích jsem si stáhl Ohnivé ulice v očekávání další krávoviny s gangy. Dostal jsem něco... bizarního. Směsice stylů, žánrů i herců z rozličných žánrů. Styl osmdesátek se bije s výpravou padesátek. Velká část filmu je rockový videoklip, je tu romantika s nečekaným vyústěním, je to motorkářské krimi a také prvky akčního filmu. Ty se sice omezují na rozstřílené motorky/auta, ale je tu parádní souboj na kladiva. A ti herci... dramatik Dafoe je tu za mladičkého záporáka, 19letá Laneová za protřelou ženskou, figurkaří tu Paxon, sympatický komik Moranis tu hraje kreténa. Nu a v hlavní roli bohužel absolutně kožený céčkař Paré. Výborná muzika, originální styl, ale zároveň děsná kravina a bohužel zábavnost místy kulhá. Tak 3-4*, ale spíše za 3*. (09.08.2024)

Another time, another place... bylo nebylo, byl Walter Hill se svou posedlostí jednoduchými, ale poctivými, maximálně vytěženými a lahůdkově stylizovanými nočními akčními béčky. OHNIVÉ ULICE v mnohém připomenou jeho předešlý snímek, skvělé WARRIORS. Opět nás čeká jedna atmosférická pekelná noční jízda smrdutou městskou stokou hemžící se nepřátelskými (motorkovými) gangy a úplatnými poldy, plná skrývání a potyček a zakončená za úsvitu soubojem hrdiny s ultraslizským padouchem (přičemž tentokrát bojují kladivy). A našlo by se toho mnohem víc, co oba filmy spojuje (např. Deborah van Valkenburg nebo scéna zapálení nadzemky), spokojím se ale s tím nejdůležitějším a sice, že je spojuje stejná kvalita. ULICE jsou stylizovanější (auta jako z POMÁDY, město připomínající Gotham, rokenrolová čísla), ale už poněkud osmdesátkově bezzubé a já u nich, narozdíl od WARRIORS nebo námětově podobného ÚTĚKU Z N.Y., necítil žádné napětí. Postavy byly totiž tak sympatické a celé to bylo tak pohádkové, že bylo brzy jasné, že se nikomu hodnému nic zlého nestane. Ale za Dafoea v černých latexových montérkách, rockovou bohyni Dianu Lane a vysmátého Billa Paxtona ve vedlejší roli si to čtvrtou hvězdičku zaslouží. (17.09.2006)