Poslední samuraj

Po pátém zhlédnutí mohu konečně přiznat, že si mě „Poslední samuraj“ naprosto získal. Herecké obsazení je příkladné. Tom Cruise v jedné ze svých nejlepších (a do velké míry nedoceněných rolí), kdy je jeho Algrenovi velmi snadné věřit člověka, který v životě nachází nový směr. Ken Watanabe je úžasný v každé scéně – hraje se vzácnou citlivostí a intenzitou a vdechuje život postavě velký a lidský, jako je velký příběh, jehož je součástí. I když je celé obsazení vynikající, mám pocit, že musím také vyzdvihnout Koyuki a Shichinosuke Nakamuru za hlavní ženskou roli a císaře, pro jemnou sílu a uvěřitelnost, z nichž každý dává svým velmi náročným rolím. Moje interpretace této cesty je, že Algren našel místo a lidi, kteří mu nabízejí vykoupení, kde ve svém vlastním světě nemůže žádné najít. Algren je ale jen malá část příběhu – který se nakonec točí kolem toho, co je správné pro Japonsko, pro subjektivitu celého národa a jak vylíčit takové téma z jeho vlastní perspektivy. S tradičním Japonskem je zde zacházeno s empatií, nikoliv se zveličující nadsázkou, jak se může zdát a jak naznačují někteří kritici filmu. Toto není film o tom, co je objektivně správné a špatné, ale film o snaze porozumět a posílit tradici jako prostředek ke kontrole a prospěchu ze změny. Nenacházím zde žádné velké morální prohlášení, ale spíše intenzivní, sympatické, lidské drama se silným smyslem pro čest a oběť. Edward Zwick natočil film, který funguje skvěle na všech úrovních. Nese jednoduché ale hluboké filozofické myšlenky, a přitom se vyhýbá chybě, že tyto myšlenky a postavy, které je vyjadřují, jsou superhrdinské. Nakonec tento nádherně natočený film předává silná poselství o válce, tradici, etice, cti a kultuře, která, i když nejsou nijak zvlášť originální, jsou citlivě a inteligentně představena. Ve filmu je spousta akce včetně fantasticky zahraných soubojů s mečem a dokonale vypiplanou choreografií bojového umění. Co scéna, to buď krásně poetická harmonie nebo mrštná silná akce. Finále filmu je velmi epické i dojemné zároveň a tak to má být… /100% + FILM ROKU/ (09.04.2023)

Poprvé jsem Posledního samuraje viděl asi v 13-14 letech. A mé hodnocení bylo 3*. Teď jsem ho vidět znovu po kouskách, a musím jednu hvězdičku přidat. A ještě jedno mrknutí mu dlužím :). A nejspíš se i dopracuji k tomu nejlepšímu hodnocení. (18.07.2012)

Nemôžem film ako celok označiť ako zlý alebo nepodarený. Dobre vybraní herci, skvelá kamera a hudba ma do troch štvrtín filmu zaujali a bol som spokojný. Ale zhruba od oslobodenia Kacumata už už som všetky bojové scény vnímal ako paródiu, pretože mi chýbal nekritický pohľad. Ale neľutujem tých troch hodín, aj keď samurajské filmy v poňatí cti mi vzdialene pripomínajú westerny. (09.02.2016)

Velkolepé jak po stránce efektů, tak dojemného příběhu, který bych přirovnal k Tanci s Vlky. Tom Cruise tam docela seděl a pohled na asijskou mentalitu mi vyzněl docela důvěryhodně. Celkově bych film hodnotil na 5*, nebýt trochu pokaženého dojmu z poslední části filmu. V Tanci s Vlky závěr přeci jen zvládli lépe a Cruise holt není Costner. Jinak jsem byl velice spokojen. 85% (12.11.2009)

Hollywood, Cruise a atmosféra starého Japonska. Miloval jsem to. (18.06.2019)

Co se týká kategorií jako výprava, kostýmy, kamera a hudba, tak není co vytknout. Tom Cruise se docela snaží, ale není pochyb, že nejzajímavějším hercem na place byl Ken Watanabe. Co film kazí (podobně jako u žánrově spřízněného Gladiátora), je jednoznačně scénář. Zatímco mi dost dlouho připadal celkem přijatelný, závěr mě vyloženě znechutil. Scenáristům doporučuji spáchat rituální sebevraždu a divákům buď včas odejít nebo si film „vychutnat“ až do posledního klišé. (28.03.2004)

Téměř komorní příběh o muži, který na neobvyklém místě porazil své vnitřní démony a našel vnitřní mír i ztracenou čest, zasazený do nádherných kulis a velkolepého epického příběhu o tragickém konci jedné slavné éry. Aťsi je to hollywoodské, ale z mého pohledu, možná i díky slabosti pro samurajské příběhy, je to dokonalé. Vizuálně úchvatné, plné nádherných obrazů, působivé nejen v rovině osobního střetu dvou válečníků odlišných kultur, ale také jako velkolepá válečná podívaná. Vedle strhující a doslova mrazivé závěrečné bitvy je tu pro mě také řada nádherných pocitově silných drobností, jako je třeba Katsumotovo hledání dokonalého květu nebo Nathanovo nalézání klidu. Cruise a Watanabe mi dokonale sedli, scény jejich rozhovorů jsou výborné, oba je však zastínil skvělý Hiroyuki Sanada, který je jako Ujio dokonalým ztělesněním samuraje. Škoda, že nakonec byla z filmu vystřižena jeho perfektní ukázka iai ve scéně pouličního střetu. (19.01.2012)

V podaní Toma Cruisea to v podstate bol aj najnižší samuraj. Aj medzi Japoncami a s opätkami. Mňa toto šabľovanie až tak neoslovilo a bojovanie mečom proti puškám mi prišlo až smiešne. (01.05.2022)

Hloupoučká a nablýskaná prázdnota. (19.08.2008)

Tento prekrásny film Posledný samuraj, som videla len v televízii, no aj napriek tomu som si ho dokonale vychutnala a zanechal vo mne hlboký dojem, a práve úžasná hudba v ňom bola pre mňa neopísateľná....krása. (22.10.2008)

Nelíbí se mi už název. Potkal jsem nedávno Samuraje, takže jakýpak - Poslední... (11.08.2010)

Krásny film s hrdinom v známej situácii. Zwick to však s veľkofilmami vie a herci sa snažia ako o dušu. Piatu hviezdičku mi bráni dať Cruise, ktorý síce robí čo môže, ale stačí, aby sa na plátne objavil Watanabe a Tom je zatienený ako malý pudlík. To však neznamená, že by sa tento film nedal použiť ako dokonalá kampaň na verbovanie samurajov... (10.10.2005)

Vizuálem a zpracováním nádhernej historickej biják. Příběh obsahuje celkem dobrou nečekanou otočku a Cruise předvádí svuj tradičně parádní výkon. Film se mi ale zdá poněkud masivně dlouhý a nebavilo mě to tolik abych dál šel nad ten průměr, i když chápu, že fans takovýhlech historických filmů to milujou. Já si tenhle film asi už po druhé nepustím. (04.08.2020)

Tak trochu samurajská variace na "Tanec s vlky" jen ne tak povedená. Celý film se skoro nic neděje, Cruise se seznamuje s jinou kulturou než znal doposud a nakonec se samozřejmě se všemi spřátelí a bude ochoten za ně položit i život. Výprava je slušná ale akce moc není a závěrečná bitva, také moc nestrhne, ačkoliv je hollywoodsky velkolepá. Cruise mi tu moc nesedl, takže to nejlepší je zde nakonec samotná hudba od mistra Zimmera. Na povrchu velkolepě vyhlížející ale uvnitř dost prázdné. (05.04.2007)

Krásny film s krásnymi zábermi v krásnom prostredí. (25.05.2007)

Velkofilm, který mě až tak moc neohromil, ale uznávám, jedná se o poctivou filmařinu. Bohužel si potrpím na "opravdické" japonské Samuraje, tohle mi tedy přišlo celé jako úplná hloupost. (06.05.2016)

Jsou chvíle, kdy se mi film líbí moc, a jindy mne může vzteknout. Můžou za to nevyrovnané scény - jednou drsné, pak zase patetické, akční, a zase pozlátkové... Takový Shogun se mi líbil víc i bez akce. Tohle je prostě one man against all, ale s různými odbočkami, a ne vždy věrohodnými či nutnými scénami. (06.01.2013)

Já vydýchám opravdu hodně, ale střílet meči ozbrojené samuraje rotačním kulometem...???!!! tolik skvělých scén, hudby, atmosféry a dilaogů (třeba ten s bitvou u Thermopyl) je závěrečnou scénou dokonale zabito, a to doslova, škoda že není v hollywoodu scénárista s trochou soudnosti. (17.07.2007)

Amíci zase perlí. Amíci jsou pozváni, aby dělali Japoncům odborné poradce, zajistili výcvik a dodaly zbraně, pro nově tvořenou Japoarmádu. Ve skutečnosti to byli Němci, kdo výcvik a zbraně zařídil. Ti mají ale smůlu, že nejsou Amíci. Při první bitvě japoadmády se samuraji je zajat jeden amíckej důstojník a prožije si zimu se samuraji. Protože je amík tak se přes zimu nejen naučí všechny samurajské zvyky, japonštinu, ale i šermovat líp než většina samurajů za celý život. Taky u toho stihne ještě drobný románek. Pak je závěrečná bitva, která vžene slzu do oka. Takže je nutno jí utřít, a zhodnotit film. Výborně vykreslený život samurajů a nejlepší výkon, který jsem kdy viděl u Toma Cruise. No a mrkněte, kdo dělal hudbu... (21.12.2011)

S odstupem času musím zvednout hodnocení, protože tolik nadčasový a veskrze krásný velkofilm si to zaslouží. Škoda, že když tenkrát v 19. stol. Samurajům odzvonilo, vystřídala je nová pakáž se stejnou zarputilostí a neústupností, ovšem z druhé strany spektra. Tak ostatně svět nasměroval svůj vývoj u každého národa, dá-li se to tak nazvat (co/kdo je dneska národ?!). Proto bych tento manuál na původní pozitivní tradice zavedla jako povinnou četbu bez rozdílu. Zvlášť v dnešní chaotické a nevyzpytatelné době, kdy lidstvo stojí na rozhraní. Zřejmě již naposledy a dobře mu tak. (07.06.2014)