Zběsilost

Frenzy je přepisem románu Goodbye Piccadilly, Farewell Leicester Square (1966, český překlad nevyšel) Arthura La Berna. Hitch si tu vyhrál s londýnskými klišé, citoval Jacka Rozparovače, Agathu Christie a sám nabídnul napínák o kravatovém vrahovi. Zábavné jsou různé postavy civilistů odkazují na to či ono, co divák velmi dobře zná, stejně jako onu pověstnou londýnskou mlhu. Nechybí chytrá manželka vyšetřujícího, která má podivný koníček vyvářet šílené blafy pod skvělými zahraničními názvy, nebo příšerná sekretářka z místní sňatkové kanceláře nebo konečně dvojice, která vzešla právě z onoho seznámení na inzerát. Figurky dobré, krimi dostatečně napínavá, Londýn jako na dlani, žádný problém. (23.04.2023)

Tak mistr napětí Alfred Hitchcock mě tentokrát rozhodně nenapnul. Vlastně mě docela rozesmíval, někdy chtěně (večeře detektiva s manželkou patřili mezi vrcholově klenotnickou zálžitosti ) , jindy nechtěně (sériovej vrah v autě ) až parodicky. To prostě pakliže se film chce tvářit jako vážně míněnej krimi thriller není možný. Další trapnost shledávám ve faktu, že tenhle sériák neměl svý zločiny absolutně vůbec naplánovaný a všechno hrál na náhodu. Ok jednou, možná dvakrát bych to papal, ale on byl sériák a v takovým případě není absolutně možný, aby mu ty zločiny takhle procházely. Další výtku mám v atmosféře. Z filmu nešlo žádný napětí, ani žádná psychlogie, postavy se tam střídaly jak na běžícím páse, žádná nebyla pořádně propsaná. Útěk z kriminálu byl jak z bláznivý střely, uvalení obvinění jak z bláznivý střely 2 a výběr obětí vraha (co ty předtím ? ) jak z bláznívý střely 3. Ještě si neodpoustím jednu věc, kdyby se tady vyměnilo jméno režiséra za nějakýho nounejma, tak bych chtěl vidět jak by vypadalo to vaše pokrytecko - papouškovský hodnocení. (24.05.2014)

Přiznám se, že jsem měl vůči tomu filmu předsudky, protože jsem si říkal, že už byl Hitchcock starý a kdesi cosi, ale ten film je dokonale rozmetal. Absolutně mě to dostalo od samého začátku a hltal jsem každý záběr, každou scénu. Zabitých holek mi bylo líto, ačkoli je hrály hrozné ošklivky, a překvapily mě ty dva záběry na odhalenou bradavku jedné a holou zadnici druhé, což by byla věc v Hitchcockově starší "cudné" tvorbě zcela nemyslitelná - posun v zobrazení nahoty je zde zřejmý. Navzdory tomu, že se jedná téměř o 2 hodinový film, mi to uteklo jako nic, jak jsem byl napnutý od začátku do konce, a finální rozuzlení je prostě výborné a cítil jsem u něj příjemné zadostiučinění, že to skončilo přesně tak, jak mělo. Myslím, že nejlepší způsob, jak si ten film užít, je nic o něm předem nevědět a nesrovnávat ho se staršími Hitchcockovými známějšími snímky, a prostě se mu jen poddat a zapomenout na všechno okolo. Btw. vrchol filmu je asi scéna na korbě náklaďáku s bramborami, která dá vzpomenout na to, jak si Hitchcock uměl vždy se svým divákem pohrát, ale výborných momentů se tam najde víc. Zběsilost mi připravila velmi příjemné filmové překvapení spojené s poučením, že není radno podceňovat filmové legendy jen proto, že jsou (byly) v důchodovém věku. (06.06.2021)

Omyl. K mé velké lítosti. Dokonce jsem zapochyboval, zda tento film opravdu opravdu natočil Alfred Hitchcock... Postrádal jsem zde vše, čím mne jeho filmy přitahují a mnohdy fascinují. Vedle dokonale konstruovaného scénáře, po okraj naplněného napětím, promyšleně zesilovaným, psychologické věrohodnosti (v charakteristice postav), dokonale přitažlivé atmosféry, podpořené zpravidla výstižně vylíčenými prostředími, mi zde chyběl i adekvátně zapojený humor, manifestující jednak fikční povahu prezentovaného a jednak svědčící o nadhledu tvůrce nad filmovou krví. Zběsilosti ubližuje její necelistvost; žádná z postav není osou filmu a příběh se tak banálně rozpadá do polí, která jsou sice dějově atraktivní, ale svou prezentací také nic nenechávají ukryto a neposkytují prostor pro tázání se (které je v tomto žánru ekvivalentem napětí). Tzv. černý humor zde ční ze stavby vyprávění, je degradován na okrajovou anekdotu a rozhodně nepřispívá vtipu celku. Byl jsem opravdu zklamán; jistě, není to špatný thriller, především posledních zhruba dvacet minut divákem jistě otřese, ale podpis, který se pod celkem skví, vzbuzuje očekávání něčeho jiného: integrálního příběhu, vtahujícího diváka do svého děje, poskytujícího mu možnost identifikace s psychologicky prokreslenou postavou, nebo jej alespoň činícího terčem strachu, jímž je prosycen. (24.07.2011)

Ve svém posledním (opravdovém) tvůrčím vzepětí se Hitchcock navrátil zpět do rodné ostrovní kolébky a s jistotou vsadil na motiv "nepravého muže", jímž byl už nějaký čas pověstný. Třebaže již nepochybně nejde o toho samého Hitche jako na vrcholu jeho nejslavnějšího amerického angažmá, i přese všechny dílčí nesnáze, které jej poslední roky jeho režisérské kariéry provázely, potvrdil, že zdaleka nepatří do starého železa a stále dokáže držet tempo s nemilosrdnou dobou i trendy. Zběsilost je patřičně napínavá, rafinovaná, nebývale surová i cynicky úsměvná, byť nikterak objevná a formálně poměrně obyčejná, ale jako ideálně protřepaný thrillerový koktejl si zaslouží pozornost každého obdivovatele tohoto žánru. Ještě poznamenám, že Zběsilost, jakožto předposlední Hitchův film, měla úspěch nejen mezi kritiky (v Cannes i mimo něj), ale i slušný divácký ohlas a před definitivním autorským koncem vrátila tomuto stárnoucímu a zahořklému géniu radost do života a zlým jazykům vypálila rybník. Bohužel naposled..._____Kulinářské scénky jsou nezapomenutelné! (10.01.2009)