Zmizení staré dámy

Jeden z nejlepších Hitchcocků, kterého jsem mohl vidět. Odlehčený film plný humoru a skvělých scének. Svižná a ranná Alfredova režie, kamera a velice originálně laděný příběh dělají z Lady Vanishes opravdovou delikatesu mysteriozního žánru, kterou doporučuji každému. Byť jen ten konec s přestřelkou ve vlaku je trošku naivní, než by bylo zdrávo, ale nesmíme zapomenout, že se jedná o sedmdesát let starý film. (03.03.2009)

Zmizení staré dámy je opravdu jeden z Hitchcockových majstrštyků. Díky příjemné stopáži nenabízí prostor pro nudu a i navzdory svému stáří je stále napínavý, zábavný a na konci i akční a romantický. Skvělé atmosféře, která je pro Hitchcockovy snímky charakteristická, napomáhá i prostředí, v němž se děj odehrává - vlak nabízí v mnoha filmech možnosti pro parádní příběhy. Sympatické postavy, slušný námět a na svou dobu i výborné zpracování. (16.03.2013)

Zvláštní film - přišel mi rozdělený do 3 relativně nesourodých částí, z nichž každou jsem vnímal jinak. Prvních 25 minut odehrávajících se na horském hotelu mě moc nebavilo, nechápal jsem kdo je hlavní postava a kterou z předkládaných informací si mám pamatovat pro další vývoj děje (intuitivně jsem k tomu tedy přistupoval jako k detektivce). Pak se děj přehoupne do druhé části ve vlaku, která mě bavila nejvíc, protože mi přišla skutečně napínavá a byl jsem strašně zvědavý, jaké bude rozuzlení. (Obecně ta situace s jedoucím vlakem, v němž se stane nějaký zločin, mi přijde dramaticky velmi nosná, viz např. slavný snímek Vražda v Orient expresu). Nějaké matné tušení jsem měl, ale netrefil jsem se ani trochu, protože když film konečně někdy v 65. minutě vyloží naplno své karty a je už zcela jasné, co se stalo se starou dámou, mé dosavadní nadšení z předchozího děje značně ochladlo, a v poslední půlhodině jsem byl poměrně nepříjemně zaskočený všemi těmi radikálními zvraty a na můj vkus překombinovaným dějem, u něhož se s lety podle mě ztratil dobový kontext s tou politickou omáčkou okolo, a ten kýčovitý happy end tomu nasadil korunu, takže mám z toho celého spíš takové rozporuplné pocity. Přijde mi to hodně zaseklé v době svého vzniku, ale na druhou stranu tomu nejde upřít, že to pořád má nějaké hitchcockovské kvality, kvůli nimž to asi pořád za vidění stojí. (07.06.2021)

Jeden z nejlepších Hitchcockových filmů. Panoptikum nepravděpodobných, ale bravurně vykreslených lidiček a jejich nejrůznějších pohnutek a záměrů uváděných ve skutek. Expozici a pohádkovou logiku filmu musíte bez dostatečného vysvětlení přijmout, jako u Hitchcocka vždy, abyste se mohli udiveně usmívat a kochat tím rejděním a taky se o ty figurky trošičku bát a držet jim palce. U tohohle filmu je navíc nesporně milé, že Hitch tu svůj humorný nadhled a společenskou satiru neskrývá, stejně jako svoji zalíbenost, s níž i on sám fandí těm roztomilým lidičkám, tomu živočišnému druhu, který svými filmy rozmarně vytváří. *~ (06.08.2017)

(1001) Proč je vlastně Hitchcock zvaný mistrem napětí a nikoliv mistrem humoru? Během toho filmu mě podvědomí silně nabádalo představovat si, jak by to vypadalo, kdyby natočil film ve spolupráci s Monty Pythony. To by totiž musela být čirá krása nesmírná. Vždyť on tam má králíky v klobouku stoicky přihlížející bitce kouzelníka se samozvaným detektivem! A potom scéna muže, který si chce s bílým ubrouskem zachránit život je zase z úplně jiného žánru, ale stejně tak působivá. Možná byl Hitch mistr všeho. Jinak když jsem před rokem viděla poprvé Michaela Redgravea (v Secret Beyond the Door), tak jsem ho měla jen za pohledného panáka a vůbec by mě nenapadlo, že mu postupem času přijdu tolik na chuť. A dvojice těch sportem posedlých gentlemanů (které jsem dřív viděla v Přízracích noci, ale tady jsou vlastně originální) je taky dost božská, takovým tím studeným odtažitým zatuhlým způsobem, ach, chci s nimi chodit na čaj každý čtvrtek. (12.08.2015)