Que Dios nos perdone

Vznětlivý buldozer a zadrhávající se antikoncepční selhání Dustina Hoffmana nahání v dusném Madridu gerontofilního úchyla s obřím penisem. Pokud nejste ovdovělá penzistka, zní synopse zajímavě a stejně tak působí i její realizace. Sorogoyen nechává některé detaily na důvtipu diváka, osobními problémy policistů polidšťuje jejich postavy a nebojí se ve správnou chvíli odlehčit situaci. Cervenak píše, že toto bezpochyby dostane americký remake, ale já si to nemyslím. Podívejte se dekádu zpět a řekněte mi, jestli z Hollywoodu přišlo nějaké krimi tohoto charakteru (byť třeba remake). V 80. a 90.letech to byla zcela běžná záležitost, teď už na tomto hřišti hrají jen Evropané či Asijci.. (29.06.2017)

„Nevšiml sis ničeho?“ - „Je léto, teplo a všichni trochu víc smrdíme, ne?“ Od filmu jsem měl jen ta nejvyšší očekávání. Španělští tvůrci jsou totiž v mých očích velkým příslibem do budoucna. Nadějí, že tu a tam se ještě dá natočit kvalitní (krimi) thriller, a to i v dnešní době. A Que Dios nos perdone tohle splňuje do puntíku. To, že je film chytlavý, chvílemi solidně napínavý a dobře ukončený je jedna věc. Druhá je ta, jakou hlavní dvojici se podařilo přenést na plátno, to jsou skutečně parťáci k pohledání. Vznětlivý rapl a koktavý asociál sice na pohled působí nesourodě, ale sehraně, často si vystačí jen s všeříkajícími výměnami pohledů. Díky (nejen) jejich chemii film navíc obsahuje slušnou porci humoru, a pro mě je vždycky nesmírně osvěžující, když se můžu u kriminálního thrilleru od srdce zasmát něčemu (záměrně!) vtipnému. I když na depresi také dojde…slabší, ale zasloužený plný počet směr Španělsko (jen tak dál, pěkně prosím). „Představ si, že...že ho máš před sebou. Co bys udělal?“ - „Vždyť víš, co bych udělal. Co bys udělal ty?“ (03.02.2018)

Poctivá drsná kriminálka, která sic pracuje s poněkud klišovitou dvojicí zcela rozdílných policajtů, kteří se vzájemně doplňují, ale vzhledem k osobním linkám obou hlavních hrdinů se dá tenhle drobný nešvar snadno přehlédnout. Má to tempo, nouze není ani o napětí a navrch se přidává zápletka se stařenkovým vrahem, která je místy nepříjemně naturalistická. Zadařilo se i herecky a jsem zcela přesvědčen, že de la Torre je nepřiznaným levobočkem Dustina Hoffmana. Ta podoba byla občas až neskutečná. K dokonalosti sice něco málo chybělo, ale i tak jsem hodně spokojený. 85% (21.05.2017)

Španělé tu máme opět. Tentokrát sice z jejich nového počinu nejsem příliš unešen, přesto se jedná o solidně zrežírovaný film, který si zaslouží pozornost. Ve městě řádí sériový vrah, který si vybírá pouze ženy staršího věku a dva detektivové mají za úkol jej vypátrat. Jedná se tedy spíše o kriminálku, která se až z závěrečné půlhodině přehoupne v Thriller, ale o napětí zde rozhodně není nouze. Čekal jsem více brutality, možná i nějaký zvrat, ale kdo podobné filmy má v oblibě kor Španělskou tvorbu neměl by váhat.65% (16.05.2017)

Španělácké počiny jsou většinou dost dobré a ani Que dios nos perdone není výjimkou. Není to totiž vůbec učesané, záběry jsou neotřelé, postavy jsou... kuriózní a vraždy dost humusácké. Máme zde poměrně štědrou stopáž 126 minut, ale troufla bych si říct, že ani jeden záběr není zbytečný. Je to jeden z těch filmů, ze kterých vám není moc dobře po těle, ale o kterých víte, že jsou prostě jedinečné. (24.05.2017)