Moonfall

Nevím, na co šli diváci (i když mám pocit, že mnozí zde hodnotící film vůbec neviděli) znající dozajista alespoň jeden katastrofický film od Emmericha, já tedy šel na oddechovku s báječnými efekty. A tu jsem zkrátka dostal. Vždycky mě udivuje, jak u těchhle béček se někdo dožaduje shakespearovských hereckých výkonů. Ne, ty zde opravdu nejsou nutné. Ovšem mne krom jiného zaujala hlavní myšlenka filmu, která nejspíš leckomu unikla - jak byl stvořen náš svět. A já tuhle teorii, že jsme potomky vyspělé mimozemské rasy (OK, R. Scott jí asi také věří), mám rád. A pokud někoho neuspokojily záběry na Zemi, vzedmuté moře šplhající k nebi nebo zkáza New Yorku, tak pak už vážně nevím. Výborná úderná hudba (tedy v úvodu jsem si vybavil Vetřelce, ale pak už ne) a četné ruchy vyniknou jen a pouze v kině. Herecky sympatické, velmi potěšilo cameo D. Sutherlanda. A popírání fyzikálních zákonů? Čert je vem. p.s. doufám, že Emmerich natočí další katastrofický film, jelikož to mu jde. (03.02.2022)

Režisér Roland Emmerich si to sexuálně rozdal s Majkou z Gurunu, následně se jeho tvůrčí fáze dostala na nebetyčně imbecilní úroveň a tým psychiatrů mu doporučil trávit chvilky s operou Rusalka, kdy Měsíček na nebi nenapáchá žádné škody. Hlavně ty duševní. Mistr scenáristické debility nás tentokrát straší šíleností, že se Měsíc vychýlil ze svého orbitu a v brzké době jeho obří úlomky zasypou Zemi. A na záchrannou vesmírnou misi v raketoplánu je následně vysláno trio astronautů ve složení Halle Berry, výkonná ředitelka NASA a bývalá astronautka, Patrick Wilson, kontroverzní zkrachovalý astronaut, a John Bradley, obtloustlý konspirační teoretik z rychlého občerstvení. Není ani tak důležité, že nikdo z hereckého ansámblu příliš do své role nezapadá. Ostatně Emmerich nikdy nebyl typem režiséra, který by se staral o to, jak mu v jeho filmech ladí nebo neladí herecké obsazení. Od jeho sci-fi katastrofických opusů se čeká hlavně bohatá triková smršť, která má kvalitní i kreativní zpracování. A v tomto jeho filmu se něčeho takového nedočkáme. Většina filmu je bůhvíproč natočená v tmavých obrazových tónech. Nějakou kvalitně nasvícenou scénu aby jeden pohledal. Abych to upřesnil, něco jako triková smršť se postupem dvouhodinového časového intervalu, který je pro film vyhrazen, dostaví, ovšem vypadá to pořádně podřadně a hlavně nezajímavě. První velká katastrofická scéna má podobu záplavy. Kompletně se odehrává v noci a je úplně nudná. Další větší trikové orgie si Emmerich nechal do vesmíru. Nikoho nevzruší hnusně digitálně vyvedená gigantická hmota mimozemského původu útočící v jedné chvíli na vyslanou posádku astronautů. Nic zajímavějšího už se ve vesmíru nedělo, respektive neocenil jsem to kreténské počínání. Na Zemi se také děly věci, panečku. V autě si to na místo určení razila omladina, kterou vedl tak trochu odcizený syn (Charlie Plummer) zneuznaného kosmonauta. A ti byli přepadeni jakýmsi ozbrojeným gangem, a jaksi jsem pořádně nepochytil, co po nich vlastně chtěl. Celý film je naprosto a úchvatně směšný. I pouhopouhý vesmírný amatér, který sotva vyjmenuje planety sluneční soustavy, musel zažít s filmem příjemné psycho chvilky, kdy byl po skončení filmu odvezen sanitním vozem doktora Chocholouška. Technické zpracování filmu má béčkové proporce, vůbec se neblýskne nějakou vizuálně nápaditou složkou. Emmerich stvořil úpěnlivě katastrofální dílo. A dobře mu tak. Pro diváky už to tak dobré není. Emoce a prožitek na nule. 2/10 (17.02.2023)

Takové béčkové áčko, u kterého se obávám, že nemělo jít o guilty pleasure, s kterou by se dalo přežít, ale o naprosto vážně míněný thriller. Bylo tam úplně vš... vlastně ne, zapomněli na trans lesby. Ale dobře, jinak tam byly úplně všechny pejskokočičkovské elementy a klišé příběhu na toto téma a ještě horší znásilnění veškeré vědy a přírodních zákonů než Gravitace a Armageddon, jen těsně za Jádrem. A neměli na pořádné herce. (24.06.2023)

Po Útoku na Bílý dům Emmerich ztratil schopnost natáčet zábavné filmy a jen se trápí. Námět Moonfall má potřebné parametry na zábavný katastroficko-sci-fi blockbuster (s haprující gravitací se dalo užít spousta srandy) a ústřední herecké trio sympaťáků je fajn, ale je to strašně odflákle napsané a zrežírované, napětí tu neexistuje, jen zvědavost, co to v tom Měsíci teda je (z čehož se dle očekávání vyklubou jen dänikenovské sračky), je vám naprosto jedno, jak to skončí a destrukci naprosto chybí wow efekt. (05.04.2022)

"Kolik Brianů je uvnitř Měsíce?" To je chyták? Uvnitř Měsíce přeci byl vždycky jeden Brian. Brian Harper. No on tam teda vždycky nebyl. On totiž Měsíc vždycky nebyl dutej. Nebo byl? No jo, astrofyzika. To je moje. A taky doktora Housemana, co sice není doktor, ale umí vypočítat dráhu letu na kuličkovým počítadle. Tohle byl prostě zážitek, při kterým i konspirační teoretik cítí, že tahle neoficiální pravda nebude asi tak pravdivá. Ovšem my odborníci, co jsme právě poprvé slyšeli pojem "megastruktura", k tomu odborně dodáváme: Fuck the Moon. (10.10.2022)